Ota Zaremba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ota Zaremba

Stranická příslušnost
Členství DSSS (od 2010)

Narození 22. dubna 1957 (59 let)
Havířov
Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské hry
zlato LOH 1980 vzpírání - váha do 100 kg

Ota Zaremba (* 22. dubna 1957 Havířov) je bývalý československý sportovec, olympijský vítěz z roku 1980 ve vzpírání.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ota Zaremba se narodil v Havířově, ovšem jeho rodina pochází z Horní Suché, kde v současnosti také sám Zaremba žije. Od mládí se věnoval vzpírání.

Jeho největším úspěchem byl zisk zlaté olympijské medaile v Moskvě (1980) ve vzpírání (kategorie do 100 kg). Zaremba tvrdí, že pro zvýšení výkonu tehdy užíval anabolické steroidy, např. stenolon nebo metadrostenolon. Prý na radu trenérů a lékařů je 20 dní před olympiádou vysadil, antidopingové testy proto u něj po vítězství žádné zakázané látky nezjistily. Zlata z Moskvy si přesto hodně váží: „Byl to souboj výhradně nadopovaných vzpěračů, takže v tom jsme si byli rovni.“ Země, které hry tehdy bojkotovaly kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, podle něj navíc neměly konkurenta, který by jej dokázal porazit.[1]

V roce 1980 se Zaremba také stal sportovcem roku ČSSR. V následujících letech se i nadále věnoval sportu, ovšem již nikdy nedosáhl takových úspěchů.

Od poloviny 80. let měl problémy se zdravím a v důsledku toho musel aktivní kariéru ukončit. Jelikož během své aktivní kariéry nestudoval žádný obor zaměřený na sport, nedostal po ukončení kariéry místo trenéra a nastoupil zaměstnání na dole 9. květen ve Stonavě. Po roce 1989 se pustil do podnikání. V současné době je v částečném invalidním důchodu.[2]

Ota Zaremba je v současnosti znám zejména tím, že hlasitě tvrdí, že během své kariéry dopoval, a to se souhlasem tehdejších sportovních trenérů a představitelů[2]. Tímto tvrzením podporuje teorii, že mnoho sportovců z bývalého východního bloku používalo doping s vědomím klubů a organizací, či dokonce na jeho doporučení. Svá tvrzení však Zaremba nedoložil ničím jiným než vlastním svědectví, které však zcela protiřečí tvrzením ostatních svědků[3].

V roce 2010 Zaremba vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti[4]. V důsledku okradení ze svého sportovního klubu vyloučil sportovce romské národnosti[5]. Za to byl kritizován sportovním svazem vzpírání i Českým olympijským výborem[6].

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval na 2. místě kandidátky koalice stran DSSS a Strany pro Evropu[7], ale neuspěl. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval za DSSSobvodu č. 4 – Most. Jeho kandidaturu podporovaly také strany NÁRODNÍ FRONTA a Národní socialisté - LEV21 a hnutí Čisté Ústí.[8] Se ziskem 6,03 % hlasů skončil na předposledním 6. místě a do druhého kola nepostoupil.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MOTÝL, Ivan: Živoření zlomeného šampiona, rozhovor s O. Zarembou v časopise Týden, 32/2012, 6. 8. 2012
  2. a b Olympijský vítěz Zaremba obvinil trenéra
  3. Nikdy mě nechytili, říká k dopingu vzpěrač Ota Zaremba
  4. http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/172228-byvaly-vzperac-zaremba-vstoupil-do-delnicke-strany-a-z-klubu-vyhodil-romy.html
  5. http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Olympionik-Zaremba-by-stehoval-cikany-do-Mongolska-Romsti-aktiviste-jen-krouti-hlavou-234497
  6. http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/172265-zarembu-ceka-kvuli-vyrokum-o-romech-disciplinarka-odsoudil-jej-i-cov.html
  7. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014, Jmenné seznamy, Strana: Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE diktátu Bruselu [online]. Český statistický úřad, [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.  
  8. Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02, [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.  
  9. Výsledky voleb v obvodě Most [online]. iDNES.cz, 2016, [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 545.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]