Důl 9. květen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Důl 9. květen
Pohled na důl 9. květen
Pohled na důl 9. květen
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl 9. květen je nečinný černouhelný důl patřící mezi nejmladší doly v ostravskokarvinské uhelné oblasti. Důl leží ve Stonavě na pomezí s Horní Suchou. Důlní pole zasahuje obce Stonava, Horní Suchá, Albrechtice a Karviná. Důl byl v provozu od roku 1960, v roce 2016 byl vytěžen a těžba ukončena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 50. let 20. století se v souvislosti s požadavky průmyslu začalo uvažovat o stavbě nového dolu. V rámci průzkumu terénu tzv. sušsko – stonavského přídatkového pole byly vystavěny nové jámy – jáma Prezident Gottwald III (patřící pod důl Prezident Gottwald) a jáma Barbora V (patřící pod důl Barbora). Hloubení těchto jam se ovšem potýkalo s různými problémy – průtržemi vody a plynu. V roce 1952 dosáhly jámy hloubky 340 metrů. Otvírkové práce byly vedeny z dolu 1. Máj (ze 6. patra). V roce 1955 bylo ministerstvem paliv rozhodnuto, že bude investováno do této stavby. Samotné založení je datováno na 1. května 1957, v tomto měsíci se také začalo s hloubením první jámy (tzn. Su-Sto I). První uhlí bylo vytěženo v 15. listopadu 1960. V prvních letech existence byl důl úzce spojen s dolem 1. Máj, přičemž vytěžené uhlí se upravovalo až na dole Doubrava. Úpravna uhlí byla na dole zprovozněna až v roce 1964. 1.1. 1964 získala lokalita svůj název – důl 9. Květen. Důl získal samostatnost v roce 1965, kdy se oddělil od dolu 1. Máj. V tomto roce taktéž vytěžil přes 1 mil. Tun uhlí. Důl byl z velké části mechanizovaný – již v roce 1963 činil podíl kombajnové těžby 93 procent. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých se prováděla otvírka 8. patra dolu. Od 80. let 20 století se roční těžba pohybuje okolo 1,4 mil tun uhlí. V tomto období také dochází k těžbě v mocných slojích a nasazují se dobývací komplexy. V roce 1985 dosáhl důl nejvyšší roční těžby - 1,577 mil. tun uhlí.

1. 4. 1988 byl důl opět připojen k dolu 1. máj. Na konci 80. let 20. století také dochází k otvírce 9 patra. 1.4. 1990 se důl opět osamostatňuje, ale v roce 1995 je (jako závod 3) opět připojen k dolu Darkov, který se stává následníkem dolu 1. Máj. V srpnu 2001 je důl zapojen do společného větracího systému a je zprovozněna linka dálkové pásové dopravy, díky které dochází k zrušení pravidelné těžby jámou Su-Sto I a ukončení provozu úpravárenského komplexu II v této lokalitě.

Ukončení těžby[editovat | editovat zdroj]

Symbolický poslední vozík uhlí byl v dole vytěžen 24. března 2016.[1] Oficiálně byla hornická činnost ukončena 31. března. Likvidace důlních děl bude probíhat v roce 2017.[2]

Roční těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

rok roční těžba tunách
1960 17 000
1965 přes 1 000 000
80. léta okolo 1 400 000
1985 1 577 000

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BĚČÁK, Libor. Na Karvinsku dotěžila další šachta. Tentokrát Důl 9. květen. Deník.cz [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  2. KNITL, Martin. Těžba uhlí v dole 9. květen dnes definitivně končí. rozhlas.cz [online]. 2016-03-31 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]