Důl Prokop (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Důl Prokop byl černouhelný důl v Polské (Slezské) Ostravě, který patřil mezi Vrchnostenské doly hraběte Wilczka.[1]

Jáma Prokop, Slezská Ostrava

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní vrchnostenská kutací jáma[p. 1], založená pravděpodobně v roce 1841, byla přeměněna na mělký důl v roce 1842. Na základě nálezu uhelné sloje byly zakladateli dolu Stanislavu hraběti Wilczkovi (1792 – 1847) uděleny 2. června 1842 dvě důlní míry s názvem Prokopi I a Prokopi II. Důl byl víceúčelový, nazvaný podle svatého Prokopa, patrona havířů. V roce 1841 byl pro jámu objednán anglický nízkotlaký parní stroj s kondenzací, který byl uveden do provozu v roce 1846. Od roku 1874, po ukončení těžby uhlí, sloužil jako větrní důl pro nově vzniklý důl Ema Lucie a následně pro dobývací pole dolu svaté Trojice. Důl byl zlikvidován včetně zasypání jámy v roce 1882.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dobývaly se sloje jaklovecké a porubské vrstvy ostravského souvrství. Uhlí bylo dobýváno z hloubky 75 m, důl měl 1 jámu a 1 patro. V roce 1874 byla těžba a důlní pole převedeny na nový důl Ema Lucie.[2]

Údaje dolu Prokop ve Slezské Ostravě.[editovat | editovat zdroj]

dle[3]

Název Druh jámy Založení hloubka jámy

[m]

těžba vytěženo likvidace dobývací pole

[ha]

poznámka
Prokop kutací, těžní, větrní 1841 75 1846 - 1874 těžba nevykazována odděleně 1882 9 1 jáma, 1 patro
Informační deska jámy Prokop.

Různé[editovat | editovat zdroj]

V letech 18541855 byly v blízkosti dolu postaveny dvě koksovací pece, jejich počet se zvýšil na 50 v letech 18681870.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jáma byla otevřena na základě výsledků ražby Jaklovecké dědičné štoly.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 203. 
  2. a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 91, 92. 
  3. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 195. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]