Důl Žentourový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Důl Žentourový
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Jiné názvy Göppel Schacht
Typ díla žentourový důl
Rozloha 13,5 ha
Maximální hloubka 71 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Obec Slezská Ostrava
Souřadnice
Provozní údaje
Období těžby 1811 – 1858
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Žentourový (německy Göppel Schacht) byl nejvýznamnějším mělkým černouhelným dolem ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve východním úbočí údolí Obora (dnes Zwierzinovo údolí).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Těžbu kamenného uhlí ve vlastní režii zahájil Franz Jozeph, hrabě Wilczek, na slezskoostravském panství, které náleželo k rozsáhlému rodovému fideikomisu, rozkládající se na Opavsku a Těšínsku. K výraznému rozvoji aktivit v oblasti uhelného podnikání došlo po roce 1802, kdy bylo odděleno od zbývajících hospodářských aktivit velkostatku. Založena byla postupně řada důlních děl, z nichž se mnohé staly základem technicky moderně vybavených a prosperujících podniků.[1]

Nejvýznamnějším mělkým dolem v první polovině 19. století byl důl nazývaný Žentourový (Göppel Schacht). Jeho jáma stejného jména byla víceúčelovou jámou. Sloužila k těžbě uhlí i jako větrní. Na jámu byly 2. prosince 1811 uděleny propůjčky jednoduché důlní míry Göppel I a dvojité důlní míry Göppel II.[2]

Důlní pole přešlo později do hlubinného pole dolu Johann Michaeli (Michálka).[pozn. 1] Dnes nám připomíná tento důl místní název "Na Geplu" v blízkosti ulice Na Najmanské ve Slezské Ostravě.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. Dobývána byla sloj Josef a ze tří tzv. Slabých slojí. V roce 1808 byla jáma vybavena žentourem, který byl poháněn zvířecí silou. Žentourový důl byl natolik významný, že byla v 30. létech 19. století k jeho jámě směrována nově ražená Jaklovecká dědičná štola[3]. Jáma byla prohloubena na 71 m a štola do ní probita. Jáma byla ve výdřevě.

U žentourového vrátku se spirálovým lanovým bubnem byla už v roce 1845 vyměněna konopná lana za drátěná[pozn. 2].

Údaje o dolu Žentourový[editovat | editovat zdroj]

Název Druh jámy Založení hloubka dolu v m těžba vytěženo likvidace dobývací pole v ha poznámka
Žentourový / Göppel Schacht těžní, větrní 1805 71 1811-1858 těžba nevykazována odděleně od ostatních Wilczkových dolů asi 1858 13,5 1 jáma, 2 patra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 1871 byl mělký důl Johann Nepomuk modernizován. V jeho těsné blízkosti byla hloubena nová jáma Michaeli.
  2. Drátěná lana se začala používat od roku 1840, ocelová od roku 1874.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 75. 
  2. Od nálezu uhlí po utlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 91. 
  3. Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka [online]. Cit. 2015-02-02. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003