Důl Antonín (Moravská Ostrava)
| Důl Antonín | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Typ díla | Hlubinný důl |
| Rozloha | 38,2 ha |
| Maximální hloubka | 193 m |
| Těžba | 1846–1878 |
| Hornina | Černé uhlí |
| Poloha | |
| Obec | Moravská Ostrava |
| Revír | Otravsko-karvinský |
| Souřadnice | 49°49′58,72″ s. š., 18°17′25,7″ v. d. |
  | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Salomon Mayer von Rothschild |
| Roční těžba | Důl v otvírkové fázi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Antonín byl černouhelný důl v Moravské Ostravě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti městské Vítkovické brány byla v roce 1846 založena jáma Antonín. Zakladatelem dolu byl Salomon Mayer von Rothschild (1774–1855). Propůjčka čtyř důlních měr byla udělena na základě prokazatelného nálezu uhlí 22. března 1852 pod názvem Anselm I, II, IV a V. Jáma byla hloubena jako víceúčelová a v roce 1864 byla hluboká 193,4 m[p. 1]. Protože hloubení jámy provázely velké potíže, zejména pro značné přítoky vody, nepodařilo se uvést jámu do těžebního provozu. V roce 1864 byla jáma přiřazena k důlnímu poli Karolina jako pomocná jáma. Využívána byla k čerpání důlní vody a jako větrní jáma pro sousední doly Karolina a Šalamoun. Ve stejném roce byla jáma vybavena dvěma ventilátory soustavy Rittinger o výkonu 250 až 500 m3/min., které byly poháněné parním strojem o výkonu 6 HP. V roce 1878 byla uvedena do provozu výkonnější větrní jáma na dole Karolina a jámě Antonín byl provoz ukončen. V roce 1879 došlo k zasypání jámy a zbourání všech objektů dolu. V roce 1899 byla zasypána propadlina, která vznikla kolem jámy, kamenem z odvalu na Černé louce. V roce 1907 byla jáma uzavřena betonovou deskou. V roce 1997 bylo provedeno nové zabezpečení jámy, vztyčen odvětrávací komínek pro odvádění metanu. Místo jámy Antonín je před divadlem Antonína Dvořáka na Smetanově náměstí vymezeno ozdobným plotem a informační deskou.[1]
Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]
Byly dosaženy sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství.
Údaje o dolu Antonín[2][editovat | editovat zdroj]
| Druh jámy | Založení | Hloubka [m] | Těžba | Vytěženo | Likvidace | Dobývací pole [ha] | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| otvírková, větrní | 1846 | 193 | důl v otvírkové fázi | 1884 | 38,2[3] | 1 jáma, 3 patra | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Úaje o hloubce nejsou jednotné např. v Uhelné hornictví v OKR uvádí na straně 212 konečnou hloubku 185 m.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 45, 50, 51.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 15, 31–33, 158, 193.
- ↑ Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 212.