Důl Luční
| Důl Luční | |
|---|---|
.JPG) Luční jáma, informační deska. | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Vizina |
| Typ díla | hlubinný důl, těžní, větrní jáma |
| Rozloha | 8 ha |
| Maximální hloubka | 223,4 m |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Revír | Ostravsko-karvinský |
| Souřadnice | 49°50′37,05″ s. š., 18°18′47,91″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Salomon Mayer Rothschild |
| Období těžby | 1842–1897 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Luční (Wiesen Schacht) byl černouhelný důl, který se nacházel ve Slezské Ostravě na vrchu Jaklovec u křižovatky silnic Michálkovická a Heřmanická. Patřil mezi doly na Jaklovci.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kutací práce[editovat | editovat zdroj]
V důlním poli pozdějšího dolu Luční byly Franz Josephem hr. Wilczkem prováděny kutací práce. V místě pozdější jámy Luční byla původně vyhloubena kutací jáma s názvem Grabina[p. 1]. Důlní míry v daném prostoru byly uděleny až později v roce 1842 na jinou kutací jámu U myslivny[p. 2].[1][2]
Historie dolu Luční[editovat | editovat zdroj]
Vlastní jáma Luční, která byla základem mělkého dolu Luční, byla založena v roce 1842 a měla funkci těžní jámy. Zakladatelem dolu byl Salomon Mayer Rothschild, výstavba dolu probíhala pod vedením Alberta Andréého. Důl byl místními obyvateli označován jako Vizina, což je odvozenina z německého názvu. V roce 1863 měla jáma hloubku 113,8 m. V 60. létech 19. století byl přebudován na důl hlubinný.
Ve vzdálenosti 290 m na sever od jámy Luční byl založen větrní vrt č. 15 o průměru 0,95 m, hluboký 104,78 m. Vrt byl u sloje Leopold spojen s hlavním překopem dolu Luční a sloužil k větrání. Z hlediska společného větrání a odvodňování byla patra dolu Luční propojena s doly Terezie a Jindřich.
Po ukončení rekonstrukce dolu Terezie[2] v letech 1878 až 1883 a vybavením novým těžním strojem, byla na jámě Luční v roce 1879 ukončena těžba uhlí, důlní pole bylo i s těžbou převedeno pod důl Terezie. Jáma Luční, hluboká 223,4 m, byla přebudována na jámu větrní. Po převedení těžní jámy Jindřich na větrní byl na jámě Luční v roce 1883 ukončen provoz.
Současný stav[editovat | editovat zdroj]
Důl Luční byl opuštěn v létech 1886 nebo 1887. Dne 10. srpna 1900 se propadl zásyp v jámě o 43 m. Kráter byl dosypán a asanován.
Jámy a strojní a technické zařízení[editovat | editovat zdroj]
Pro těžbu byla těžní jáma Luční vybavena v roce 1863 parním strojem o výkonu 20 HP a byla postavena kotelna. Po přebudování jámy těžní na jámu větrní byla jáma vybavena ventilátorem soustavy Pelzer o výkonu 420 m3/minutu,[p. 3] který byl poháněn parním strojem s ležmým válcem o výkonu 30 HP.
Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]
Dobývaly se sloje jaklovecké vrstvy ostravského souvrství.[1] Uhlí bylo dobýváno z hloubky 225 m, měl 2 jámy a 4 patra.
Údaje dolu Luční Slezská Ostrava.[editovat | editovat zdroj]
| Název | Druh jámy | Založení | hloubka jámy [m] | těžba | vytěženo | likvidace | dobývací pole [ha] | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Luční | těžní, větrní | 1842 | 223,4 | 1842 - 1879 | těžba nevykazována odděleně | 1887 | 8 | v roce 1900 se zásyp jámy propadl o 43 m. |
| Vrt č. 15 | větrní | 1858 | 104,8 | 1880 |
Ubytování[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení Jámy Lučina v roce 1887 bylo v areálu 5 jednopatrových domů. Jeden pro rodinné bydlení, 3 domy jako ubytovna a jeden jako vývařovna a jídelna. Při propadu zásypu v jámě roku 1900 byl poškozen jeden dům, který byl opraven a nadále užíván. Kolem roku 1935 v areálu byla čs. armáda. Domy byly od poloviny 60. let do 90. let 20. století postupně zbourány.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Důl Jindřich (Slezská Ostrava)
- Důl Terezie
- Důl Josef (Slezská Ostrava)
- Jaklovecké doly
- Důl Josef (Slezská Ostrava)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003, s.209