Důl ČSA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o černouhelném dole v okrese Karviná. O hnědouhelném dole v okrese Most pojednává článek Lom ČSA.
Důl ČSA
Detail Skipové těžní věže závodu Jan Karel
Detail Skipové těžní věže závodu Jan Karel
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Celkový pohled na komplex závodu Jan Karel

Důl ČSA (v minulosti zněl celý název Důl Československé armády, v současnosti je užívána pouze zkratka) je důlní komplex společnosti OKD, skládající se ze dvou těžebních závodů:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie každého dolu je spojena s počátkem hloubení konkrétní jámy.

Jáma Karel hloubení r. 1862, Jáma Karel větrní hloubení r. 1859, Jáma Jan hloubení r. 1860, Jáma Františka hloubení r. 1856 *, Jáma Františka větrní hloubení r. 1874, Jáma Hlubina hloubení r. 1870, Jáma Hlubina větrní hloubení r. 1867, Jáma Jindřich hloubení r. 1856 *, Jáma Jindřich větrní hloubení r. 1870, Jáma Jindřiška větrní hloubení r. 1878.

Založení jámy Jindřich a Františka r. 1856 je uznáváno jako rok založení velkodolu ČSA. Název Důl Československé armády vznikl k 31. 12. 1951 sloučením dolů Jindřich, Františka a Hlubina a Jan Karel. Těžba v jednotlivých lokalitách byla postupně utlumována (Hlubina - 1963, Františka - 1964, Jindřich - 1995) a využitelné části jejich důlních polí byly přičleňovány k dolu Jan Karel.

K 1. 7. 1995 byl k dolu ČSA připojen do té doby samostatný důl Doubrava.

14. 11. 2014 došlo v dole k silnému otřesu, při kterém zemřeli 3 pracovníci, 9 bylo zraněných. Otřes byl tak silný, že byl zaznamenán i na okraji Ostravy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Důlní pole se vyskytuje na katastrech obcí Karviná, Orlová, Doubrava a Dětmarovice a jeho plocha činí okolo 26 km².

Závody Jan Karel a Doubrava jsou propojeny chodbou, která bude po uzavření dolu Doubrava sloužit pro přepravu uhlí z této lokality na závod Jan Karel. Důl ČSA je producentem zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí.

Současná těžba se odhaduje cca na 3 mil. tun ročně. Mocnosti uhlonosných slojí jsou řádově okolo 2 - 3 m. Důl zaměstnává cca 2800 zaměstnanců, z toho asi 2000 pracuje pod zemí.