Důl Petr Bezruč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Důl Petr Bezruč
Zachovalá těžní věž dolu Petr Bezruč (2007)
Zachovalá těžní věž dolu Petr Bezruč (2007)
Základní údaje
Jiné názvy Důl Terezie
Typ díla hlubinný důl
Maximální hloubka 1368 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Obec Slezská Ostrava
Revír Ostravsko-karvinský
Souřadnice
Provozní údaje
Vlastník Salomon Mayer Rothschild, OKR
Kód památky 12580/8-3523 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Petr Bezruč (do roku 1946 Důl Terezie) je nečinný černouhelný důl, který se nachází ve Slezské Ostravě. Těžba zde byla ukončena v roce 1992 a areál dolu byl dán do správy státnímu podniku DIAMO.[1] Je pojmenován podle básníka Petra Bezruče.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Důl Petr Bezruč existoval v letech 1843–1994, těžily se sloje v jakloveckých, hrušovských a petřkovických vrstvách. Důlní pole bylo otevřeno 7 jámami (Terezie, Nová jáma, Vízina, Jindřich, jáma č. IV, jáma č. V, jáma č. VII) do hloubky 1368 m (nejhlubší byla Nová jáma s hloubkou 1089,4 m).

Průzkum důlního pole dnešního dolu Petr Bezruč byl zahájen v roce 1838 těžařstvem J. Gross a spol. Samotná výstavba dolu byla zahájena v roce 1842 a důl dostal název Terezie, důl byl napojen na Jakloveckou dědičnou štolu. V roce 1843 důl odkoupil Salomon Mayer Rothschild.

Po připojení na Báňskou dráhu, 23. prosince 1862, které umožnilo kapacitnější expedici uhlí, byl důl přestavěn na hlubinný provoz. Roku 1879 se součástí dolu Terezie stal důl Vizina a v roce 1883 pak důl Jindřich.

Důl Petr Bezruč ve Slezské Ostravě

Název Terezie nesl důl až do 1. ledna 1942, kdy došlo ke změně názvu na Bergschacht. Po skončení 2. světové války se důl nakrátko vrátil k pojmenování Terezie, ale již k 17. červenci 1946 byl název změněn na nynější Petr Bezruč.

Znárodněný důl se v roce 1946 stal součástí podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava (pozdější OKD).

V rámci spojování ostravských důlních závodů byl k dolu Petr Bezruč připojen důl Trojice (k 1. července 1961). K 1. lednu 1967 pak vznikl skupinový důl Ostrava, který společně s dolem Petr Bezruč tvořil též důl Zárubek; důl Petr Bezruč se stal závodem č. 1. K další reorganizaci došlo k 1. červenci 1987, kdy byly spojeny doly Ostrava a Hlubina do jednoho podniku s názvem Důl Ostrava.

Symbolicky poslední vůz uhlí byl vyvezen Novou jámou 8.6.1992. Těžba uhlí byla na dole Petr Bezruč ukončena 30. června 1992. Poslední uhlí bylo vydobyto ve sloji č. 23-Fridolín, již v době likvidace k 1.8.1992, v hloubce 1100 metrů pod povrchem[2].

Příprava likvidace dolu trvala do 23. července 1993, kdy bylo provedeno poslední fárání Novou jámou v I. směně, následně byla VOJ Důl Ostrava, (i se závodem Petr Bezruč), k 1. srpna 1993 organizačně zrušena a důl převeden pod správu dolu Odra, později vše přešlo pod Diamo s.p.[3]

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Po skončení těžby byly důlní jámy likvidovány zásypem, ale těžní věže zůstaly zachovány. Novější těžní věž byla původně technickou památkou[4], později byla ze seznamu vyjmuta a 14. srpna 2002 odstřelena, starší věž byla zachována, neboť je prohlášena za kulturní památku.[1][4]

Areál nečinného dolu byl vyčleněn ze společnosti OKD do státního podniku DIAMO, odštěpný závod Odra, který se zabývá likvidací a využitím bývalých černouhelných dolů na Ostravsku.

V areálu je provozován autoservis společnosti JPM.

Ohlas v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Důl Petr Bezruč je zmiňován v cimrmanovské divadelní hře Vizionář (autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák). Majitel dolu „Terezka“ je konfrontován s věštbou, že jeho důl se v budoucnu bude jmenovat „Petr Bezruč“, a naivně se domnívá, že to bude následek toho, že básníkovi důl prodá.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Budova jámy Terezie (NP) s těžní věží [online]. DIAMO [cit. 2017-06-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Mapový archiv DIAMO, mapa č. 31098 sloj Fridolín
  3. KUBINSKÝ, Petr. OKR-Důl Ostrava k.p., závod Petr Bezruč Ostrava (1842-1992). 1. vyd. vyd. V Ostravě: Klub přátel Hornického muzea 153 s. s. ISBN 9788087468128, ISBN 8087468120. OCLC 892781874 
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-12]. Identifikátor záznamu 120140 : uhelný důl hlubinný - jáma Terezie/Petr Bezruč, z toho jen: těžní budova, strojovna těžního stroje č. 1, strojovna pomocného těžního stroje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]