Důl svaté Trojice
| Důl svaté Trojice | |
|---|---|
 Uliční trakt dolu Trojice | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Trojice |
| Hornina | uhlí |
| Poloha | |
| Obec | Ostrava |
| Souřadnice | 49°50′3,12″ s. š., 18°18′9″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Jan Nepomuk hrabě Wilczek |
| Období těžby | 1845–1968 |
| Kód památky | 10593/8-3928 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl svaté Trojice (zkráceně Důl Trojice, německy Dreifaltigkeit Schacht) byl důl založený Stanislavem hrabětem Wilczkem v roce 1844 na Slezské Ostravě.
Důl fungoval původně jako mělký provoz. Roku 1870 založil syn zakladele Jan Nepomuk hrabě Wilczek v areálu dolu hlubinný provoz. K dolu byla postupně začleňována okolní důlní pole. Po zastavení těžby ve Zwierzinových dolech roku 1933 byla k dolu Trojice převedena převážná část jejich polí. Dne 1. července 1961 byl důl připojen k Dolu Petr Bezruč a stal se závodem č. 2, po vzniku dolu Ostrava, 1. 1. 1967, se stal závodem č. 4.
Důl existoval v letech 1844–1975, těžba probíhala v porubských a jakloveckých vrstvách od roku 1845 do srpna 1968 (VI. jaklovecká sloj). Ačkoliv byla těžba oficiálně ukončena v dubnu 1967 (ukončení porubů ve sloji II. slabá, Barbora a Mohutná mezi 2. a 6. patrem, v květnu 1967 ukončeno dobývání ve sloji Vintíř pod 13. patrem, v červenci 1967 ukončeno dobývání v VII. sloji mezi 10. a 11. patrem), byly jámy nadále v provozu pro těžbu do září 1968 kvůli probíhající rekonstrukci na dole Petr Bezruč a nutnosti přetěžovat uhlí jámou č. 1 na Trojici. Z tohoto důvodu byly dotěžovány ekonomicky výhodně dobyvatelné zásoby. Důlní pole bylo otevřeno sedmi jámami na hloubku 700 m – 13. patro. Na tomto patře byl vyražen úpadní spojovací překop na důl Petr Bezruč. Před ukončením činné těžby bylo na dole experimentálně ověřováno dobývání pomocí hydromechanizace (sloje Barbora a II. slabá), která rozpojovala uhelnou hmotu pomocí děla s tlakovou vodou. Do září 1968 probíhalo plenění dlouhých děl. Jámy byly likvidovány v letech 1969–1974 kompletní likvidací všech náraží (likvidovány odstřelem) a zasypáním (krom náraží 13. patra).
V květnu roku 1894 proběhla v Ostravě stávka horníků, ve které došlo u dolu Trojice ke střetu horníků s četníky, který si vyžádal 12 mrtvých.[1][2][3]
_na_hřbitově_(1).jpg)
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V současné době jsou viditelným pozůstatkem dolu již pouze památkově chráněné budovy bývalé strojovny č. 1, č. 2 a bývalé provozní budovy, která zahrnovala šatny, koupelny, lampovnu a truhlárnu.[4] Nově v nich sídlí firmy z oboru sklenářství, truhlářství, zámečnictví či prodeje motocyklů.
Sanace areálu
[editovat | editovat zdroj]Státní podnik Diamo plánuje sanaci areálu koksovny a bývalého dolu, který je těžce kontaminován dehty, fenoly, kyanidy, olovo a rtuť v odhadovaném objemu okolo 160 000 tun. Očištění sedmihektarové plochy má trvat přibližně tři roky a stát by mělo kolem jedné miliardy korun. Následná biologická rekultivace a monitoring by měly umožnit stavební nebo obytné využití území nejdříve po dvanácti letech prací.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Současnost
[editovat | editovat zdroj]
Pozůstalé budovy (říjen 2021)
Pozůstalé budovy (březen 2010)
Pozůstalé budovy (březen 2007)
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Areál dolu Trojice (1907)
Areál dolu Trojice pohledem z Moravské Ostravy
Areál dolu Trojice pohledem z Moravské Ostravy (1925)
Ústředí ostravských dolů za II. světové války (s dolem Trojice v pozadí)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NAVRÁTIL, Boleslav. Stávka horníků skončila masakrem. U Dolu Trojice bylo zastřeleno dvanáct osob. Moravskoslezský deník. 2014-05-08. Dostupné online [cit. 2025-09-30].
- ↑ JIŘÍK, Karel. Trojice 1894 : k stodesátému výročí hornického krveprolití ve Slezské Ostravě. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 2004. 231 s. ISBN 80-86101-92-4.
- ↑ JIŘÍK, Karel; DOHNAL, Miloň. Trojice 1894 : k 70. výročí hornického krveprolití ve Slezské Ostravě. 1. vyd. Ostrava: Československý spolek pro šíření politických a vědeckých znalostí, 1964. 44 s.
- ↑ Uhelný důl hlubinný Trojice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Ostravu čeká další sanace. Tentokrát koksovny a bývalého Dolu Trojice. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl svaté Trojice na Wikimedia Commons - hornictvi.info