Slezská Ostrava (část obce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slezská Ostrava

Slezskoostravská radnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 438 (2011)[1] (e)
Zeměpisné souřadnice 49°50′25″ s. š., 18°17′55″ v. d.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Další údaje
Kód části obce 413976
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezská Ostrava (dříve Polská Ostrava, pol.: Polska Ostrawa, něm.: Polnische Ostrau) je část Ostravy, bývalé město, dnes součást městského obvodu Slezská Ostrava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně se nazývala jen Ostravou, po založení Moravské Ostravy se začal používat název Slovanská Ostrava. Ten vydržel až do 16. století, kdy se začalo preferovat označení Polská Ostrava.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1229 v listině papeže Řehoře IX. Papež tehdy povolil benediktýnskému klášteru v Týnci u Krakova vybírání desátku ve vsi, která náležela opolským knížatům. Mezi vesnicemi, které klášteru náležely, byla také Ostrava. Nejvýraznějšími šlechtickými rody na jejím území byli Sedlničtí z Choltic (15081714) a Vlczkové z Dobré Zemice (17141848).

Sedlničtí byli velmi aktivní ve stavebnictví. Vybudovali téměř desetikilometrový Slezský náhon, kterým odebírali vodu z Ostravice. Tím se dostali do sporu s Moravskou Ostravou. V blízkosti mostu přes Ostravici (nynější Most Miloše Sýkory) zřídili osadu Zámostí, ve které podnikali místní živnostníci. Na rozdíl od moravskoostravských radních zde Sedlničtí povolili pobyt také židovským obchodníkům. V 16. století přestavěli Slezskoostravský hrad na renesanční zámek.

Vlčkové drželi polskoostravské panství až do roku 1848, velkostatek si pak udrželi až do roku 1945. Nejvýznamnější událostí jejich doby byla pravidelná těžba uhlí, kterou v roce 1787 zahájil František Josef hrabě Wilczek. Díky hornictví prudce rostl počet obyvatel. Zatímco v roce 1843 to bylo 996 obyvatel, v roce 1869 již 4 620 a v roce 1910 téměř 23 tisíc.

Obec byla v roce 1879 povýšena na městys a 17. září 1920 na město. Polská Ostrava se tak stala největším hornickým městem v Československu. Radnice byla postavena v letech 19111913.

Již v roce 1904 se usnesl obecní výbor, že by bylo záhodno změnit jméno Polské Ostravy. Návrh přejmenovat město na Slezská Ostrava však vzbudil nevoli mnoha osobností, Petr Bezruč dokonce na protest složil báseň Polská Ostrava:[2]

Jsem Polská Ostrava, šak lidu moravského,
bez dýmu žila jsem let dlouhých na tisíce,
van ostrý letěl v důl s hřebene kopce mého
a čistá, průhledná šuměla Ostravice.

V mé sešli hlubiny, lampy světlé za pasem,
žil černých našli směs, co nitrem mým se vinou,
dým nebe zahalil, kam věky hleděla jsem
a pece vysoké se zvedly nad Lucinou.

Ministerstvo vnitra tehdy žádost zamítlo, avšak po vzniku Československa požádal obecní výbor o změnu znovu a tentokrát mu bylo vyhověno. Polská Ostrava se stala Slezskou Ostravou 17. listopadu 1919.[2]

K Moravské Ostravě byla Slezská Ostrava připojena 1. července 1941.

Další části Slezské Ostravy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015.
  2. a b c ADAMUS, Alois. Z dějin Slezské Ostravy. Ostrava : [s.n.], 1920.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]