Sedlničtí z Choltic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erb rodu

Sedlničtí z Choltic (též Sedlnitzky z Choltitz) jsou starý český vladycký rod, který později povýšil do panského stavu. Pravděpodobně pocházejí z rozrodu Benešovců. Sídlili ve 14. století v Cholticích u Přelouče, od 15. století na Moravě.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ze své tvrze v Cholticích se brzy přesunuli na Moravu. V roce 1401 držel Mikuláš z Choltic ZávěšiceNového Jičína. V polovině 15. století získal Jan Sedlnice na Kravařsku, podle čehož se rozšířilo rodové jméno o příjmení Sedlnický. Poté se rozdělili na dvě větve.

V roce 1546 Mikuláš Sedlnický povýšil do panského stavu na Moravě. Mnozí příslušníci rodu sloužili u soudů. Antonín Ferdinand se stal prezidentem zemského soudu v Opavě, Josef Antonín Václav viceprezidentem ve Lvově, válčili v Uhrách i během stavovského povstání roku 1620, kdy Albrecht a Karel působili jako direktoři moravských stavů. Petr starší velel jako jeden z vojevůdců stavovskému vojsku, po Bílé hoře musel emigrovat, zemřel v Nizozemsku roku 1628. Jeho potomci žili v Prusku a nazývali se Perponcher-Sedlnitzky. Drželi statky na severní Moravě a ve Slezsku, např. Zábřeh, Slavkov u Opavy, Hluchov, Linhartovy či Bílovec. Některé členy rodu postihly pobělohorské konfiskace, jiní zabavování majetku unikli.

Biskupský znak Leopolda Sedlnického

Koncem 17. století získali říšský hraběcí titul. Hrabě Josef Sedlnický z Choltic (17781855) působil jako rakouský správní úředník, v letech 18171848 zastával místo prezidenta dvorského policejního úřadu.[2] Řídil policejní aparát a dozoroval cenzuru v duchu metternichovského absolutismu.

Josefovými bratry byli:[1]

  • Antonín (17761850, mj. c. k. tajný rada, prezident soudů),[3]
  • Jan Karel (17811858, pruský tajný vládní rada),
  • Leopold (17871871, vratislavský biskup),
  • Karel Julius (17921856, major c. k. vojska).

Dnes žijí jejich potomci starší a mladší linie v pruské větvi.

Erb[editovat | editovat zdroj]

V červeném štítu nosili znamení zvané odřivous, které mají společné s pány z Kravař. Odlišnost těchto erbů spočívala v tom, že Sedlničtí měli v klenotu na přílbě tzv. paví ocas prostřelený šípem.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Podstatskými, Haugvici, Žampachy či Bruntálskými z Vrbna.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ottův slovník naučný, díl XXII., s. 758
  2. Hrabě Josef Sedlnitzky – záznam v databázi Národní knihovny ČR
  3. Anton Sedlnitzky von Choltitz – záznam v databázi Národní knihovny ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Sedlničtí z Choltic, s. 137–138. 
  • MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8. 
  • STIBOR, Jiří. Příspěvek k dějinám panství Linhartov a ke genealogii Sedlnických z Choltic. Časopis Slezského zemského muzea. 1995, roč. B 44, s. 1-18. ISSN 1211-3131. 
  • Ottův slovník naučný. Sv. 22. Rozkošný-Schloppe, heslo Sedlnický z Choltic. Praha: J. Otto, 1904. 1002 s. Dostupné online. S. 756–760. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]