Hulváky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hulváky
Domy v Hulvákách
Domy v Hulvákách
Základní informace
Charakter sídla čtvrť
Počet obyvatel 1 231 (2011)[1] (e)
Lokalita
Statutární město Ostravy
Městská část/obvod Mariánské Hory a Hulváky
Historická země Morava
Katastrální území Zábřeh-Hulváky (1,7529 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hulváky
Hulváky
Další údaje
Kód části obce 414115
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník u hulvácké základní školy

Hulváky (německy Hulwaken) jsou část ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Část je územně identická s katastrálním územím Zábřeh-Hulváky, které v minulosti tvořilo severní část katastrálního území Zábřeh nad Odrou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Památník na Hulváckém kopci

První zmínka o této lokalitě je z roku 1547, kdy olomoucký biskup Jan XVI. Dubravius nechal v těchto místech vybudovat rybník. Ten se nacházel poblíž důležité silnice KrakovOpavaMoravská OstravaČeský Těšín. Právě dotyčná hluboká úvozová cesta se nazývala německy Hohlweg. Místní dialekt ji pozměnil na Hulwag a do češtiny tak přešlo slovo Hulváky. Podle druhé verze se toto místo jmenovalo Ulvágy a z něj pak vzniklo dnešní Hulváky. Osada, která zde od roku 1889 vznikala, však nejprve nesla název Prokopec, podle prvního osadníka Františka Prokopa. Dějiny Hulvák úzce souvisely s okolními obcemi: Novou Vsí, Vítkovicemi, Čertovou Lhotkou a zejména se Zábřehem nad Odrou, jehož místní část tvořily od roku 1850.

Vítkovické železárny začaly v roce 1889 pro své dělníky budovat jedno- a dvouposchoďové domy. Tato dělnická kolonie čítala v roce 1911 dvacet domů. Tou dobou žilo v Hulvákách 3 659 obyvatel.

V roce 1896 byla zřízena dvoutřídní obecná škola, v roce 1903 pak škola měšťanská. Vítkovické železárny vybudovaly v roce 1912 soukromou německou školu, kterou však navštěvovaly také české děti. V roce 1926 se začalo vyučovat na nové měšťanské škole na Matrosovově ulici. V šedesátých letech ji navštěvovala spousta později výborných fotbalových hráčů, jako byl např. Bernady, Benefi či Vojáček. Roku 1982 sem byla přestěhována střední zahradnická škola ze Zábřehu.

Česká knihovna byla otevřena v roce 1919. V tomtéž roce vznikl fotbalový klub Slovan Hulváky, který až do roku 1932, kdy získal vlastní hřiště, musel hrát na různých místech Ostravy. Fotbalisté byli velmi úspěšní, do začátku 2. světové války vyhráli čtyřikrát slezskou župu.

V letech 19241926 zde bydlel pozdější prezident Klement Gottwald, který v Ostravě pracoval jako komunistický redaktor Dělnického deníku a Pravdy chudoby.

Ve 20. letech 20. století vznikl na území Nové Vsi areál, kterému se začalo říkat Ostravské Benátky. Venkovní restauraci u jezírek navštěvovali hlavně mladí lidé z okolí. Restaurace je již snesena a místo pustne.

Hulvácký kopec[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová smyčka na kopci

Hulvácký kopec je vyvýšenina v katastru Zábřeh-Hulváky se sklonem 80 ‰ od novoveské křižovatky. Tvoří významný orientační bod v okolí. Jsou na něm umístěny zastávky ODIS (zastávka Dopravního podniku Ostrava Hulváky a zastávka Connex Morava Ostrava, Hulváky). Hulvácký kopec je také zmíněn v písni Revize jízdenek od Jaromíra Nohavici. Dle plánů Josefa Kotase zde měl po druhé světové válce vyrůst obří heliport.

Hulvácké koupaliště[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 byla dle projektu architekta Jaromíra Moučky zahájena stavba letního koupaliště v expresivním funkcionalistickém stylu. Jednalo se o jedno z prvních umělých koupališť v Československu s kapacitou téměř 3800 osob. Mezi významné novinky patřila např. filtrace vody nebo skokanské můstky. V létě 1930 bylo slavnostně otevřeno. Náklady na jeho vybudování dosáhly skoro tří miliónů korun. Vybaveno bylo kuželkami, saunou, vanovými lázněmi, občerstvením, nechyběly ani kadeřnické a kosmetické služby. V 90. letech 20. století koupaliště přestalo být využíváno a postupně zchátralo. V roce 2009 rozhodlo ostravské zastupitelstvo o jeho odkoupení a srovnání se zemí. Na jeho místě by měly vyrůst nové byty nebo domov důchodců. Z důvodu celosvětové finanční krize však zatím magistrát vyčkává, až se ceny nemovitostí opět stabilizují. Do té doby nehodlá s pozemkem nic podnikat.

Hulvácký les[editovat | editovat zdroj]

Hulvácký les na mapě

Hulvácký les se nachází na Hulváckém kopci a rozkládá se na katastrech Mariánské Hory a Nová Ves. Je rozdělen na tři části ulicemi 28. října a Plzeňská. Smíšený les s převahou listnatých stromů byl přirozenou součástí městského opevnění Moravské Ostravy a významně přispíval k hospodaření města. V 19. století došlo ke značnému úbytku lesa v souvislosti s výstavbou Vítkovických železáren. V současnosti plní rekreační funkci pro obyvatele Ostravy. Les spravuje společnost Ostravské městské lesy a spadá pod revír Poruba.

Dne 30. dubna 1945 ráno se do Hulváckého lesa zřítilo sestřelené sovětské letadlo. Jeho velitel, poručík Nikolaj Krivov, byl těžce raněn a pomocí padáku se snesl na hulvácké hřiště. Poté se odplazil do besídky za místním hostincem, kde ho našla Marie Tkáčová a její syn Josef. Němci sice nalezli padák, ale kvůli náletům nebyli schopni pátrání dokončit. Kolem 16. hodiny se v lese objevili první sovětští vojáci, kteří zraněného letce převzali a převezli do nemocnice v Krakově. Zde se uzdravil a posléze své zachránce navštívil. Jeho kulometčík, 19letý Nikolaj Ovčininkov (v literatuře se uvádí také jako Ovčinikov), takové štěstí neměl a při havárii letounu zemřel. Na jeho počest byl nedaleko místa neštěstí odhalen na jaře 1946 pomník od akademického sochaře Karla Vávry. Pod pomníkem s číslem CZE-8119-07891 je uložena urna s pozůstatky letce.

Komunitní centrum Ostrava[editovat | editovat zdroj]

Na úpatí kopce, u trolejbusové smyčky (zastávka Hulváky), se nachází komunitní centrum na místě bývalé továrny Pyro Moravia. Centrum tvoří dvě části – denní stacionář a bydlení s podporou. Obytná část je složena ze tří apartmánových domů, v každém z nich je šest buněk s jedním lůžkem a jedna buňka se dvěma lůžky pro odlehčovací službu. Domy jsou napojeny na prostory stacionáře s rehabilitačními provozy, tělocvičnou a chráněnými dílnami pro třicet osob. U centra jsou rovněž vybudována parkovací místa pro klienty a jejich příbuzné.[2] Zastávky trolejbusů a chodníky u centra jsou bezbarierové. Komunitní centrum nese jméno Duhový dům.[3]

Osada Bedřiška[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bedřiška (Ostrava).

Osada Bedřiška je nouzová obytná kolonie v Hulvákách. Je obydlena převážně Romy, které sem městský obvod cíleně sestěhoval.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Komunitní centrum Ostrava. Zpravodaj Mariánských Hor a Hulvák. Březen 2010, s. 3. 
  3. Ostravě hrozí, že kvůli zpožděné stavbě Duhového domu přijde o miliony

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]