Bedřiška (Ostrava)

Bedřiška
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Ostrava
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′ s. š., 18°14′4″ v. d.
Bedřiška
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřiška je obytná kolonie v jihozápadním výběžku místní části Hulváky ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Do centra mediální pozornosti se dostala nejprve v roce 2007, kdy pronikly na veřejnost záznamy z veřejného jednání bytového odboru úřadu městského obvodu z roku 2006, kde se projednávaly námitky proti záměrnému sestěhování problémových romských obyvatel do této osady a starostka Liana Janáčková se otevřeně přiznala ke svému rasismu, a pak po žhářském útoku na jeden z domů v březnu 2010. Kolonie se díky úsilí svých obyvatel stala postupně lokalitou s funkční komunitou, kterou ocenil třeba i prezident Petr Pavel. V roce 2020 město Ostrava oznámilo, že připravuje unikátní revitalizaci, z té ale z finančních důvodů sešlo. V roce 2024 začal městský obvod ukončovat obyvatelům nájemní smlouvy a v roce 2025 začal i přes protesty s demolicí dvou domů na základě povolení záměru s nabytím právní moci (dříve povolení odstranění stavby). Po demolici shledal nadřízený stavební úřad chyby v dokumentaci a povolení zrušil. Demolice však již byla provedena.

Geografie

Osada Bedřiška na mapě

Osada je obklopená průmyslovou zónu, nachází se severně od areálu podniku Ferona, ze severní a západní strany je od parkové oblasti města oddělena železniční vlečkou, na východní straně k ní přiléhá frekventovaná Plzeňská ulice.

Pro automobilový provoz je osada napojena ulicí Kordova na západní jízdní pás ulice Plzeňské. Do osady lze tedy vjíždět pouze od tramvajové zastávky Střelnice a vyjíždět z ní pouze směrem k zastávce Ferona. Osada se nachází mezi těmito dvěma zastávkami, přímo v úrovni osady tramvaj zastávku nemá. Na ulici Kordovu navazuje pouze příčná ulice Chaloupeckého, po níž se dá dostat do dalších ulic souběžných s Kordovou severně od ní: Jasinkova a Bedřišská, jižně se nachází ulice Venkovní, která ohraničuje malý místní parčík.

Obyvatelstvo a životní styl

Osadu obývají dnes jak Romové, tak i neromské obyvatelstvo.

Původně osada bývala ukázkové místo pro bydlení, s nízkými dřevěnými finskými domky (nazývanými též hovorově „fiňoky“) obklopené zelení. Na webu romea.cz je charakterizována jako útulná zelenavá osada s upravenými dvorečky a zahrádkami, kde vane duch historie hornického osídlení a dlouhá léta zde žili Romové s etnickými Čechy bezproblémově.

Vytváření ghetta a konflikty

Kolem roku 2004 (v posledních třech letech před rokem 2007) začal městský obvod do volných bytů v kolonii z jiných lokalit cíleně sestěhovávat sociálně vykořeněné Romy bez základních společenských návyků a neromští obyvatelé se začali odstěhovávat. Podle části místních obyvatel tu zejména místní Romové způsobovali řadu problémů. Někteří obyvatelé se obávali dětí nových romských přistěhovalců, které byly údajně svými rodinami posílány na loupežné výpravy do domů původních obyvatel a olupovali je i na ulicích. Podle jedné romské obyvatelky by zde však Rom Romovi nic neukradl.

Místním bílým obyvatelům radnice nabízela pomoc při vystěhovávání z osady, ale mezi romskými obyvateli údajně nerozlišuje mezi slušnými a nepřizpůsobivými a chová se ke všem arogantně a přezíravě. Ke dni 21. května 2007 z 53 obsazených bytových jednotek v osadě dlužilo na nájemném 21, z čehož u 13 nepřesahoval dluh 3 000 Kč. Domácností s dluhem na nájemném přes 10 000 korun bylo zhruba 12 %.

Bedřiška byla kolem roku 2010 považována za jednou z nejproblémovějších ostravských kolonií, kde často zasahovali městští strážníci, zejména kvůli narušování občanského soužití, veřejného pořádku, zakládání skládek, krádežím materiálu ze sousedícího objektu podniku Ferona či vykrádání použitelného materiálu z opuštěných domů.

Plány na přestavbu

V roce 1998 nechala radnice zpracovat projekt, podle něhož by původní kolonie byla zbourána a za téměř 383 milionů by byly postaveny nové domky. Ačkoliv starostka Liana Janáčková později tvrdila, že návrh byl součástí integračně motivačního programu pro sociálně slabé, v projektové dokumentaci o takovém záměru není žádná zmínka.

Městský obvod k roku 2010 v osadě žádné opravy nebo rozsáhlejší úpravy nechystal a zchátralé obecní domy neopravoval.

V roce 2018 se objevil plán na zbourání osady a její nahrazení novou výstavbou. Proti tomu se v osadě vzedmula vlna odporu a místním se podařilo zapojit i externí aktéry z různých oborů, díky čemuž se začalo uvažovat o alternativních scénářích rozvoje lokality. Nové vedení města pak zadalo vypracování urbanistické studie, která místo kompletní demolice všech objektů a nové výstavby prověřovala možnost postupných oprav a doplňování s cílem umožnit postupnou proměnu místa ohleduplnou ke místním obyvatelům.

Komunitní rada

Obyvatelé si 27. března 2010 na schůzce, kterou inicioval sociální pracovník Kumar Vishwanathan, zvolili „místní radu“ (v jiných médiích je nazývaná též „komunitní rada“ nebo „rada místních“), jejímž předsedou byl zvolen Josef Polák. Její deklarované cíle jsou sice podobné funkci osadních výborů, ze zpráv však nevyplývá, že by v tomto případě mělo jít o místní výbor zastupitelstva zřízený podle zákona o obcích. Rada však vznikla po dohodě se starostkou Lianou Janáčkovou. V radě se spojili místní etničtí Češi a Romové. Rada vznikla pod záštitou Vishwanathanova občanského sdružení Vzájemné soužití po vzoru popovodňové rady v buňkách na Hrušově nebo rady ve vesničce Soužití.

Veřejně známé události

Aféra s rasistickými výroky

V roce 2007 se dostala na veřejnost nahrávka z veřejného jednání bytového odboru městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky v březnu 2006 (údajně 15. března, toto datum však bylo Janáčkovou zpochybněno), na němž čelní představitelé městského obvodu reagovali na stížnosti původních „bílých“ obyvatel Bedřišky proti sestěhování problémových Romů do osady. Výroky, které na tomto jednání pronesla starostka městského obvodu a senátorka, členka senátního výboru pro lidská práva Liana Janáčková i místostarosta Jiří Jezerský, byly poté i soudně projednávány. Jezerský byl obžalován z hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení a soudkyně Okresního soudu v Ostravě Jana Bochňáková v červnu 2008 vyhlásila rozsudek, podle nějž se skutek sice stal, ale není trestným činem. Liana Janáčková byla chráněna senátorskou imunitou a k vyšetřování a případnému trestnímu stíhání ji Senát nevydal, protože senátoři záležitost považovali za zvláštní druh politického boje.

Nahrávku donesl do Senátu PČR 10. července 2007 aktivista Kumar Vishwanathan, kterému jej dal bývalý starosta městského obvodu Radomír Michniak, kterému disk s nahrávkou údajně někdo hodil do schránky.

Janáčková na tomto jednání mimo jiné řekla: „O cigány se bohužel starat musím. Kdyby to tehdy s těmi letenkami vyšlo, oni by se domnožili zase. Takže jste diskriminovaní, všichni jsme diskriminovaní, já s vámi naprosto souhlasím. Ale bohužel je to tak. A musím se snažit, abych vás někam vystěhovala. Nesouhlasím s jakoukoli integrací, bohužel jsem rasistka, nesouhlasím s integrací cigánů, aby plošně byli po obvodu. Bohužel, vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou, klidně s vysokým plotem, elektrikou, mně je to jedno, já to klidně budu křičet do celého světa (…) Chápu, že je to vůči vám nespravedlivé, ale já už ty cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě musela jenom mít ten dynamit a odstřelit je…“

Jiří Jezerský na tomto jednání řekl: „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat.“

Oba představitelé se později za výroky omluvili, uvedli, že je nemysleli doslovně, a zdůvodnili je vypjatostí situace. Jezerský uvedl, že je jinak pacifista a Janáčková prohlásila, že má velmi dobré vztahy s romskou komunitou.

Žhářský útok

V neděli 14. března 2010 brzy ráno došlo v osadě k útoku zápalnou láhví na byt romské rodiny Podraných, v němž v té době spali tři lidé, v druhé části objektu spala další, pětičlenná rodina. Láhev však nevybuchla a doutnák se dívce v místnosti podařilo včas uhasit. Starostka městského obvodu Liana Janáčková bylo poté nařčena Dušanem Podraným, že útok zavinila vystěhováním rodiny do osady Bedřiška. Janáčková reagovala prohlášením, ve kterém odsoudila jakékoliv extremistické akce a zároveň vyjádřila názor, že by se mohlo jednat o fingovaný útok, který měl rodině usnadnit vycestování do Kanady nebo Velké Británie. Policie případ vyšetřovala jako pokus o vraždu a prověřovala několik verzí, od rasistického útoku přes sousedské spory po výtržnost.

21. dubna 2010 ráno policie v souvislosti se žhářským útokem zadržela pět lidí z domu sousedícího s domem Podraných a dva ze zadržených do večera téhož dne obvinila z pokusu o vraždu. Policisté rovněž vyslýchali členy rodiny Podraných a vyptávali se jich na spory se sousedy. Zadrženi byli muž, žena, její bratr a dva dospívající synové páru, Kumar Vishwanathan uvedl, že jde o neromskou rodinu a že muž z této rodiny jeden čas bydlel v domě Podraných. V dubnu 2010 byli nezletilý útočník a jeho matka odsouzeni k podmíněnému trestu, který byl ale následně u obou obžalovaných zhruba o rok později změněn na trest nepodmíněný.

Při vyšetřování útoku kdosi policistům v osadě vykradl služební automobil. Ještě téhož měsíce písničkář Jaromír Nohavica složil píseň Na Bedřišce, v níž policisté neúspěšně honí zloděje prchající z Bedřišky s ukradenou mřížkou od kanálu a mezitím jim někdo ukradne věci z auta.

Vývoj po žhářském útoku

Jednou z členek komunitní rady, kterou založil Kumar Vishwanathan, se stala Eva Lehotská. Ta se na Bedřišku přistěhovala v roce 2002 a ačkoliv se z ní v roce 2009 odstěhovala do nedalekého bytu, zůstala díky dceři Bedřišce stále na blízku. Rada začala přesvědčovat ostatní, že je třeba, aby se všichni zapojili, pokud se má na Bedřišče žít lépe. Začali proto pořádat společné úklidy, později volnočasové aktivity pro děti a domlouvat se na opravách domů. Tím se podle Lehotské podařilo zlepšit vzájemné vztahy v osadě. Později v roce 2019 dostala za svou práci na Bedřišce Cenu Via Bona 2019 za dobré sousedství, kterou vyhlašuje Nadace VIA.

Dle vyjádření sociálních pracovníků a mluvčí ostravské policie se v roce 2018 Bedřiška co do počtu výjezdů a přestupků či rušení nočního klidu nijak nelišila od jiných městských částí, děti chodí do škol a jen minimum nájemníků dlužilo na nájemném.

8. února 2018 vydalo vedení města tiskovou zprávu, ve které informovalo o možných budoucích změnách v lokalitě Bedřiška. V ní ocenilo polohu a okolí osady a deklarovalo, že: „Místo vyloučené lokality bychom rádi z Bedřišky vytvořili místo, ve kterém budou žít například mladé funkční rodiny s dětmi, ale nejen ty, prostor zde může být pro aktivní seniory a další spoluobčany.“ A dále: „Pro uskutečnění celého záměru je ovšem nejdříve nutné vypořádat se se současným stavem a vyřešit bytovou situaci stávajících obyvatel.“ Také uvedlo, že konkrétní developerský projekt zatím nebyl zpracován a oznámilo, že na Bedřišce vykoupilo budovu bývalé ubytovny a bude jednat o jejím budoucím využití.

Obyvatelé začali proti vystěhování sepisovat petici. Podpořil je i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který Bedřišku navštívil, označil ji za pěkné místo a uvedl, že mu připadá nesmyslné, aby odtud museli odejít. Starostka obvodu Liana Janáčková řekla, že radnice na svém záměru trvá.

V červnu 2018 pak přišlo několika rodinám žijících na Bedřišce oznámení o neprodloužení nájemních smluv. Tyto rodiny se měly během července vystěhovat. Dne 9. července proto zahájili obyvatelé Bedřišky ve spolupráci s dalšimi organizacemi (např. kolektiv Probuď domy, ostravská nezisková organizace Bílý nosorožec či městská Galerie Plato) několikadenní festival Barvy Bedřišky, který měl upozornit na situaci místních a ukázat veřejnosti, že osada již dávno není vyloučenou lokalitou. Aktivistky a aktivisté také upozorňovali, že radnice chce oblast spíše gentrifikovat a že nepočítá se zapojením původních obyvatel. Vedení městské části oponovalo tím, že bez vystěhování obyvatel není možná revitalizace a lidé se budou do osady moci vrátit, pokud zvládnou platit nájem. Festival Barvy Bedřišky se pak v osadě pořádal i v dalších letech.

Ostravští zastupitelé přijali koncem září 2018 usnesení, že osada Bedřiška zůstane zachována. Zadali také analýzu na revitalizaci osady. Tu podpořil i primátor Tomáš Macura. Město také požádalo městskou část, aby ještě prodloužila vypovězené nájemní smlouvy, ta jim vyhověla.

V říjnu 2018 nechal městský obvod zbourat předtím vykoupenou a neobydlenou ubytovnu na Bedřišce. Starostka Janáčková potvrdila i záměr zbourání domu v Jasinkově ulici kvůli špatnému stavu. Primátor připomněl, že má se starostkou dohodu, že ani jeden z nich nebude až do voleb podnikat žádné nevratné kroky a rozhodnutí nechají na budoucím vedení města a obvodu. Starostka oponovala, že dohoda se týkala pouze vystěhovávání obyvatel.

V září 2020 pak město Ostrava oznámilo, že připravuje unikátní revitalizaci obytné kolonie Bedřiška v Hulvákách. Ve zprávě uvedlo, že stávající domy budou opraveny a postaveny nové domky i bytové a pavlačové domy tak, aby při tom byl zachován genius loci lokality. Informovalo též o probíhající debatě o možnosti zřízení takzvaného sociálního družstva a snaze zajistit pro projekt částečné externí financování.

Architekti bez hranic věnovali právě tomuto vývoji v osadě první díl cyklu Architektura soužití, který vznikl ve spolupráci s Artyčok TV. Další díly se věnovaly Bellevue di Monaco, který se nachází v několika domech v centru Mnichova, a vídeňskému projektu VinziRast-mittendrin.

Další pokus o vystěhovávání a demolici

Dle původních záměrů měla v létě 2024 začínat v osadě plánovaná obnova. V květnu ale začala radnice městské části rozesílat dopisy, v nichž šířila usnesení rady městského obvodu, že vzhledem ke špatnému stavu zdejší infrastruktury a domů by revitalizace nebyla ekonomicky výhodná. Rozdělila nájemníky do skupin podle toho, kdy se mají vystěhovat s tím, že skupina lidí se smlouvami na dobu neurčitou by měla zůstat beze změny. Osadu přijel v červenci podpořit prezident Petr Pavel, který ocenil komunitní povahu osady a podpořil revitalizaci oblasti.

Dne 20. srpna 2025 vypověděl městský obvod nájemní smlouvu na komunitní centrum místní organizaci s tím, že k 30. listopadu má dojít k jeho uzavření. Eva Lehotská řekla, že centrum je pro místní komunitu důležité, vnímá ho jako své srdce, a vypovězení vnímá jako pomstu a reakci na obrovskou podporu během festivalu Barvy Bedřišky 2025. Radnice svůj postup označila za standardní a řekla, že vyhlásí výběrové řízení na další pronájem, do kterého se mohou znovu přihlásit.

Koncem listopadu vydalo město Ostrava zprávu, že pracovní skupina na svém jednání dne 5. června 2025 nedoporučila realizovat pět let starou studii revitalizace Bedřišky z ekonomických důvodů, což vzalo následně na vědomí svým usnesením také Zastupitelstvo města Ostravy dne 18. června 2025.

Dne 12. listopadu 2025 začal městský obvod demolici neobydlených finských domků v osadě. Střechu jednoho domu obsadili příznivci Bedřišky a bránili tak jeho zbourání. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková k situaci řekla, že radnice má na demolici zákonnou pravomoc, ale její rozhodnutí považuje eticky a morálně za nesprávné a vyzvala k jednání. Prezident Petr Pavel k situaci napsal: „Mrzí mě, co se v Bedřišce nyní děje. Namísto toho, abychom Bedřišku dávali za příklad, zvolili jsme si cestu destrukce toho, co fungovalo. S respektem k tomu, že kolonie fakticky patří městské části, bych rád vyjádřil podporu místním obyvatelům.“ Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová zaslala podnět k prošetření průběhu demolice ombudsmanovi.

Obyvatelům Bedřišky vyslovila v následujících dnech podporu řada skupin i jednotlivců. Např. Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity mimo jiné poukázala ve svém vyjádření na to, že nebyla představena koncepce rozvoje oblasti, která by zdůvodňovala nutnost vystěhování obyvatel. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková označila současný osud Bedřišky za celospolečenské selhání. 17. listopadu poslala slova podpory Anna Šabatová. Tomáš Klus na svém Instagramu označil Bedřišku za klenot. K ukončení evikce vyzvala také Strana evropské levice.

Primátor Dohnal se k situaci vyjádřil tak, že rolí města je dohlížet na to, aby obvod veškeré kroky, které činí, činil v souladu s platnou legislativou a tak tomu prý doposud bylo.

Návrh na vydání předběžného opatření na ochranu domu obsazeného demonstranty příslušný okresní soud zamítl a Krajský soud v Ostravě toto rozhodnutí potvrdil. Žádné předběžné opatření tak nebylo vydáno.

8. prosince brzy ráno za asistence státní a městské policie, která uzavřela celou kolonii, začalo bourání poslední části dvojdomku, který bránily aktivistky a aktivisté. Rodina s malými dětmi, která v něm bydlela, byla informována těsně před začátkem demolice samotným starostou Hujdusem. Vše se obešlo bez konfliktu, aktivisté nebyli zrovna přítomni. Obyvatelé jednání radnice označili jako aroganci moci. Později ten den se též konalo jednání zastupitelstva, kde se mělo diskutovat o zastavení demolice. Bod se nakonec nedostal ani na program jednání.

V lednu rozhodl ostravský magistrát, že povolení zbourat domy v osadě Bedřiška bylo nezákonné, neboť bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a na základě nedostatečných podkladů, v nichž chyběla řada informací. Obvod se odvolal.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřiška na Wikimedia Commons

Portály: Ostrava | Morava