Finský domek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Finský dvojdomek v ostravské části Muglinov

Finský domek je označení pro typ montovaného dřevěného rodinného domu. Tyto stavby byly ve velkém množství budovány v Československu po skončení 2. světové války, zpočátku jako pomoc UNRRA.[1] Jejich odhadovaná životnost byla 30 let, ale většina z nich stojí i po více než šedesáti letech od jejich výstavby.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po skončení 2. světové války se UNRRA snažila pomoci mj. s nedostatkem bytů. Proto dodávala stavebnicové dřevěné domky, které bylo možné sestavit za několik dní. Konstrukce těchto domků pochází ze Švédska,[1] dodávány byly z Finska, proto se pro ně vžilo označení „finské domky“.[2] Dodávány byly zejména v letech 1946 až 1949, ale ještě i v 50. letech 20. století. V tomto období se domky začaly ve velké vyrábět v celém Československu. Dodávány byly do všech částí republiky, ve velkém množství však byly stavěny především na Ostravsku, kde se tehdy prudce rozvíjel těžký průmysl.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Zeď finského domku je tvořena dřevěným skeletem, trámy jednotlivé trámy je vložena skelná vata, ze stran uzavřená térovou lepenkou. Skelet byl ze strany místnosti obložen interiérovou deskou, zvenku dřevěným obkladem.[3]

Dodávány byly dva typy těchto domků: přízemní a patrové. Byly stavěny ve dvojicích, ale i samostatně. K domkům vždy patřil malý dvůr, zahrádka a hospodářské budovy.[1] Například v pardubické části Ohrazenice šlo o patrové dvojdomky s celkem čtyřmi byty, zahrádky u domů přitom nebyly odděleny ploty.[2] Domky byly obvykle podsklepené, obytná plocha činila 64 m² a obytná dispozice byla 2+1. Za vchodovými dveřmi se nachází malá předsíň, ze které se vstupuje do chodby. Z ní se vchází do toalety, do komory, kuchyně, obývacího pokoje, podkroví a sklepa. Za kuchyní je koupelna a za obývacím pokojem ložnice. Vytápění bylo pomocí pevných paliv.[4]

Postupem času si obyvatelé začali domky upravovat a dostavovat, často jde o přestavbu podkroví na obytnou místnost (dojde tím ke zvětšení podlahové plochy na 85 m²), zateplení,[4] přístavby garáží apod.[1] Obvykle také došlo ke změně způsobu vytápění na plynové či elektrické.[4]

Místa s finskými domky[editovat | editovat zdroj]

Byť se tyto domky mohly budovat kdekoliv v Československu, typické jsou jejich kolonie. Ty největší lze nalézt především na Ostravsku, známá lokalita je také v pardubické části Ohrazenice.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kolonii Bedřišku tvoří staré finské domky. Moravskoslezský deník.cz [online]. 2007-08-12 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  2. a b c KÝR, Karel. V Ohrazenicích už přes půl století stojí kolonie finských domků. Novinky.cz [online]. 2010-12-23 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  3. VESELÝ, J. 24.8.11 / dotaz č. 28666. Internetová poradna i-EKIS [online]. 2011-08-24 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  4. a b c d Zázrak zvaný finský domek. Švábové [online]. [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]