Rasismus
Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie tzv. sociálním darwinismem.
Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]
Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Samotná myšlenka, že civilizace musí chránit svou rasovou integritu hrála roli i v antickém Řecku a Římě. Například římský básník Claudius Claudianus napsal, že z důvodu zachování civilizace nesmí dojít k sjednocení Římanů s africkými barbary a barevný bastard pošpiní kolébku.[3] Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (1816–1882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, kterou nazýval árijskou, nejnižší pak černá. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (1798–1862). Na myšlenky Arthura de Gobineaua navazuje také kniha Základy XIX. století, jejíž autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (1855–1927).
Kritika[editovat | editovat zdroj]
Peter Brimelow k tomu uvádí, že dle moderní definice pojmu je rasista ten, kdo vyhrává spor s liberálem.[4] Podle konzervativce Steva Sailera je pojem rasismus pro dnešní dobu tím, čím byl neamerikanismus v 50. letech ve Spojených státech, tj. zaklínacím slovem, které poskytuje šikovnou náhradu za logické myšlení.[5] Anthony Browne konstatuje, že nařčení názorového oponenta z "homofobie", "rasismu", "fašismu" či "sexismu" slouží jako nástroj politické korektnosti k vynucení si cenzury a potlačení odlišného a politické korektnosti nepohodlného názoru.[6] Novinářka Saša Uhlová z Deníku Referendum uvádí, že v dnešní společenské diskusi nefunguje termín rasismus jako analytická kategorie, nýbrž jako nadávka vůči tomu, kdo je za rasistu označován.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 347. (čeština)
- ↑ HEYWOOD, Andrew. Politologické ideologie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-137-3. Kapitola Fašismus, s. 236. (čeština)
- ↑ JOHNSON, Paul. Nepřátelé společnosti. [z angličtiny přeložili Věra a Jan Lamperovi]. Vyd. 1. Řevnice : Rozmluvy, c1999. 242 s., s. 29
- ↑ Today’s Letter: A VDARE.COM Contributor Worries About Smears; Peter Brimelow Reassures Him.
- ↑ Banned by Free Republic?
- ↑ BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s ISBN 978-80-7363-240-3. s. 82
- ↑ Saša Uhlová: Manuál k rozhovoru s rasistou. Deník Referendum. 13.01.2012
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rasismus ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo rasismus ve Wikislovníku
Téma Rasismus ve Wikicitátech- Rasismus (Zeev Sternhell)
- Rasismus a diskriminace (Amnesty International)
- Rasismus - v rámci křesťanství a ateismu
