Rasismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ukázka rasové segregace. Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939.
Na tento článek je přesměrováno heslo Rasista. Možná hledáte: povídku Isaaca Asimova s tímto názvem, viz Segregacionista.
Demonstrace proti rasismu v Lublani 19. března 2016

Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě předpokládaných biologických, tzv. rasových, rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie a s tzv. sociálním darwinismem.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]

Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Římský básník Claudius Claudianus napsal, že z důvodu zachování civilizace nesmí dojít k sjednocení Římanů s africkými barbary.[3] Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (18161882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, kterou nazýval árijskou, nejnižší pak černá. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (17981862). Na myšlenky Arthura de Gobineaua navazuje také kniha Základy XIX. století, jejíž autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (18551927).

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Výrazy rasismus a rasista jsou podle různých autorů[4][5][6][7][8] především v západoevropských zemích někdy používány nekorektně a zneužívány k onálepkování a očerňování názorových oponentů a potlačení jakékoliv kritiky multikulturalismu a špatných zvyklostí jiných kultur a etnik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 347. (čeština) 
  2. HEYWOOD, Andrew. Politologické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-137-3. Kapitola Fašismus, s. 236. (čeština) 
  3. JOHNSON, Paul. Nepřátelé společnosti. [z angličtiny přeložili Věra a Jan Lamperovi]. Vyd. 1. Řevnice : Rozmluvy, c1999. 242 s., s. 29
  4. MURRAY, Douglas. Podivná smrt Evropy. Havlíčkův Brod: Leda, 2018. 336 s. ISBN 978-80-7335-562-3. S. 29–33, 38, 56, passim. 
  5. OUŘEDNÍK, Patrik. Antialkorán. Praha: Volvox Globator, 2017. ISBN 978-80-751-1359-7. 
  6. HRONÍK, Jiří. Cenzurou proti nenávisti? Je to jinak, chtějí vás umlčet. Doktor Borovička připomíná, kam to už zašlo v USA. ParlamentníListy.cz [online]. 2020-09-26 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  7. NOSSEL, Suzanne. 'Cancel culture' censorship can be most dangerous for those who promote social justice. NBC News [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Drulák: Nezvládnutá migrace a antirasismus rozkládají Francii, generálové to vědí. iDNES.cz [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]