Přeskočit na obsah

Antifa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antifašistická vlajka na demonstraci v Melbourne, 2015
Demonstrace v Bernu, 2006

Antifašistická akce (zkráceně Antifa či AFA) je decentralizovaná, neformální síť jednotlivců a skupin, kteří se hlásí k radikálnímu, a v některých případech násilnému, potírání fašismu a krajní pravice.[1][2][3] Tím se liší od jiných směrů v antifašistickém hnutí, které namísto přímých akcí využívají striktně nenásilné prostředky jakými jsou demonstrace či petice.[4] Komentátoři tyto skupiny, které jsou aktivní zejména v Evropě a USA, řadí ke krajní levici.[5]

První Antifaschistische Aktion byla založena roku 1932 v Německu tamní komunistickou stranou jako militantní organizace proti rostoucímu nacistickému hnutí v zemi.[6] Vzhledem k nástupu Adolfa Hitlera k moci však byla krátce nato v roce 1933 rozpuštěna. Znovu se zformovala až během 80. let v anarchistickém a squatterském hnutí, kde spojovala bojovníky proti vzrůstající vlně neonacismu a rasismu, tentokrát bez přímého napojení na komunistickou stranu.[5][4]

V září 2025 Antifu označily Spojené státy pod administrativou Donalda Trumpa za „domácí teroristickou organizaci“, přestože nemá žádné centrální vedení.[7] Ke stejnému kroku krátce poté přistoupilo také Maďarsko.[8] O její kriminalizaci se Trump vyjadřoval už během svého prvního prezidentství, kdy se však setkal s nesouhlasem některých spolupracovníků. Tehdejší šéf FBI Christopher Wray například Antifu označil za ideologii, nikoliv organizaci.[9]

Česká Antifa

[editovat | editovat zdroj]
Antifa graffiti v Trnavě na Slovensku

Česká pobočka Antifašistické akce se zformovala na konci 90. let v reakci na vzrůstající vlnu krajně pravicového násilí po sametové revoluci, cíleného primárně na Romy, ale i gaye, Židy nebo účastníky punkových koncertů. Kromě napadání a blokování neonacistických pochodů se její sympatizanti zaměřovali i na propagační činnost, organizování přednášek, koncertů, promítání filmů či monitoring ultrapravicových skupin. Na celostátní úrovni vydávali časopis Antifa News (později přejmenovaný na Akce!).[10] Na rozdíl od organizací v západní Evropě, kde tento postoj nebyl příliš rozšířený, se česká Antifa vymezovala i proti komunismu.[1][4]

Jako Antifa Ostrava nebo Antifa Přerov se pak označovaly konkrétní afinitní skupiny podle měst či regionů, kde operovaly.[11]

V roce 2007 došlo k výrazným změnám ve strategii české Antifašistické akce, která pod svou záštitou přestala pořádat veřejné protidemonstrace a místo toho se zaměřila na konfrontaci konkrétních neonacistických špiček. Reagovala tak na údajné represe a zatýkaní ze strany policejních složek při těchto akcích. Nadále se věnuje monitorování osob a hnutí, které považuje za fašistické, rasistické nebo neonacistické, do menší míry pak pořádání koncertů.[10][12]

  1. 1 2 Naše postoje [online]. Antifa, 2008-07-14 [cit. 2012-07-24]. Dostupné online.
  2. NIELSEN SOBOTKOVÁ, Veronika, a kol. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 152 s. ISBN 978-80-247-4042-3. S. 54.
  3. MILES, Kenny. antifa [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-10-01]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 Kde se vzala Antifa? O teroristy nejde. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-06-05]. Dostupné online.
  5. 1 2 Američané se napadají tyčemi a Trump hledá veřejného nepřítele. Z násilí viní Antifu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-02 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online.
  6. Ztracená historie Antify [online]. Levá perspektiva, 2022-08-16 [cit. 2025-10-01]. Dostupné online.
  7. Trump prohlásí hnutí Antifa za teroristickou organizaci. www.novinky.cz [online]. 2025-09-18 [cit. 2025-09-18]. Dostupné online.
  8. Maďarsko uvedlo, že po vzoru USA zařadí Antifu na seznam teroristických skupin. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-09-19 [cit. 2025-09-19]. Dostupné online.
  9. ČTK. Maďarsko zařadilo hnutí Antifa na seznam teroristických organizací. ČT24 [online]. [cit. 2025-10-01]. Dostupné online.
  10. 1 2 KŘIVÁNEK, Richard. Čeští antifašisté 21. století [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2026-05-11]. Dostupné online.
  11. Kdo jsme? [online]. Antifa, 2008-10-30 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
  12. JANOVSKÝ, Ivo. Výchova nácků v Čechách. Praha: Antifašistická Akce, 2013. 110 s.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Martin Bastl, Miroslav Mareš, Josef Smolík, Petra Vejvodová: Krajní pravice a krajní levice v ČR. Praha: Grada Publishing, 2011.
  • Radek Wollmann: Krev Kruh Černá: O squatech, antifě a Palestině. Praha: Alarm, 2025.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]