Afroameričané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Afroameričané
African American
Zastoupení v populaci Spojených států
Populace
Afroameričané
37 334 570[1]
12,38 % celkové populace USA
Nehispánští černí
36 657 280[1]
12,15 % celkové populace USA
Černí hispánci
677 290[1]
0,23 % celkové populace USA
Země s významnou populací
United States
(predominantly Southern)
Jazyk(y)

americká angličtina, africká angličtina, minority španělština a francouzština

Náboženství

Katolická církev, Protestantství, Islám, Židovství, Atheismus

Afroameričané (anglicky African Americans nebo Black Americans) je novodobé označení těch obyvatel Spojených států amerických, kteří mají díky svému africkému původu tmavou barvu pleti a ostatní znaky afrického původu. V nejužším pojetí se termín vztahuje jen na potomky černošských předků (včetně mulatů či míšenců), zejména bývalých otroků v USA, v nejširším pak na veškeré černochy v SeverníJižní Americe.

Černoši a mulati[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech, odkud termín pochází, je běžně užíván pro obyvatele, kteří mají alespoň částečný subsaharský původ. Česky jsou mnohdy takoví lidé označováni jako černoši, ačkoliv termín Afroameričan zahrnuje nejen černochy, ale i mulaty s různými poměry rasového původu předků.

Nerozlišování čistokrevných černochů od mulatů má své historické důvody. Většina Afroameričanů ve Spojených státech jsou potomci bývalých otroků, kteří byli přivezeni z Afriky otrokářskými společnostmi. Často však docházelo k takzvanému „míšení krve“. Když tedy například bílý dozorce zplodil děti s černošskou otrokyní, bylo v zájmu bílé elity otrokářské společnosti nepřiznat těmto dětem lidská práva.[zdroj?] Za plnoprávné občany byli považováni jen lidé s výhradně nečernošskými předky.[zdroj?] Mulati byli zařazeni jako černoši a sdíleli s čistokrevnými Afroameričany jejich roli v rasově segregované společnosti. Proto je například prezident USA Barack Obama často považován za černocha a Afroameričana, ačkoli z tzv. rasového hlediska je Obama míšenec, který je stejným dílem černoch jako běloch.

Politická korektnost označení[editovat | editovat zdroj]

Označení Afroameričan převládlo jako politicky korektní. Dříve se v angličtině používalo označení nigger (česky negr), které začalo být od 20. století chápáno jako rasisticky motivovaná urážka. Následně se začalo používat slovo negro, které dodnes používají starší Afroameričané. V 60. a 70. letech upadlo slovo negro následkem akcí hnutí za občanská práva v nemilost a začala se více používat slova blackAfro-American (z  ohoto slova pochází i české Afroameričan). Přibližně od roku 1990 se začalo používat současné označení African American. Podle stejného vzoru vznikly v angličtině tvary Asian American (asijský Američan), Italian American (Italoameričan) atd., jimiž jsou označováni lidé určitého původu, kteří jsou přitom občany Spojených států amerických.

Afroameričané a kriminalita[editovat | editovat zdroj]

Přestože Afroameričané tvoří ve Spojených státech jen asi 12 % celkové populace, podíl uvězněných mužů afroamerického původu činí 40 % všech vězňů. To je 6,5krát více než u bělochů. Tento fakt může mít různé důvody či jejich kombinaci: Afroameričané páchají více zločinů; páchají zločiny, které jsou mnohdy trestány neúměrně delšími pobyty ve vězení; nemají prostředky na kvalitní právní služby nebo jsou diskriminováni při trestním stíhání a vynášení rozsudků.[2]

Podle statistik páchají Afroameričané vzhledem ke svému zastoupení v populaci daleko více trestných činů než obyvatelé jiného původu. U amerických černochů je sedmkrát větší pravděpodobnost než u lidí jiných ras, že spáchají vraždu (resp. jsou za ni odsouzeni), a osmkrát větší pravděpodobnost, že spáchají loupež. U mezirasových trestných činů je devětatřicetkrát častější spáchání násilného trestného činu černochů proti bělochům než naopak a stošestatřicetkrát častější spáchání loupeže. Publikace Colour of Crime, která vychází z oficiálních statistik kriminality, uvádí, že ve Spojených státech je nejlepším ukazatelem úrovně násilné trestné činnosti v určité oblasti procentní zastoupení černošských či hispánských (Hispanics, Latinos) obyvatel na celkové populaci.[3] Tvrzení o silné korelaci počtu vražd a procenta zastoupení Afromeričanů v jednotlivých státech USA doložil mj. profesor Glayde WhitneyFloridské státní univerzity.[4] V letech 2003 až 2009 byli jako pachatelé vražd v New Yorku zjištěni ze 60 % černoši, z 29 % Hispánci, ze 7 % běloši a z 3 % Asiaté.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c U.S. Census Bureau; Data Set: 2007 American Community Survey; Survey: 2007 American Community Survey. Retrieved 2008-01-24
  2. http://allotherpersons.wordpress.com/2009/11/03/factoid-black-male-incarceration-rate-is-6-times-greater-than-rate-for-white-males/
  3. The Color of Crime: Race, Crime, and Justice in America. Second, Expanded Edition, 2005
  4. WHITNEY, Glayde: Presidential address to the Behavior Genetics Association. „The Mankind Quarterly“, svazek 35, č. 4, str. 327-342. Scott-Townsend Publishers, Washington D.C., léto 1995.
  5. New York Times: Murder: New York City.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BANKSTON, Carl L.. African American history. Pasadena, Calif : Salem Press, 2006. (anglicky) 
  • BERLIN, Ira. Many thousands gone : the first two centuries of slavery in North America. Cambridge : Belknap Press of Harvard University Press, 1998. ISBN 0674810929. S. 497. (anglicky) 
  • HAGGARD, Dixie Ray. African Americans in the Nineteenth Century : People and Perspectives. Santa Barbara : ABC-CLIO, 2010. (anglicky) 
  • HARDING, Vincent. We changed the world : African Americans, 1945-1970. New York : Oxford University Press, 1997. ISBN 0195087968. S. 190. (anglicky) 
  • HRUBEC, Marek. Martin Luther King proti nespravedlnosti. Praha : Filosofia, 2010. ISBN 978-80-7007-334-6. S. 114. (česky) 
  • OTTLEY, Roi. Černá Odyssea : Osudy černého lidu Ameriky. Praha : Práce, 1951. (česky) 
  • STINGL, Miloslav. Vúdú, zombie, karnevaly. Brno : Jota, 2014. ISBN 978-80-7462-659-39. S. 339. (česky) 
  • STINGL, Miloslav. Černí bohové Ameriky : kapitoly o kultuře a dějinách Afroameričanů Latinské Ameriky a karibské oblasti. Praha : Svoboda, 1992. ISBN 80-205-0200-9. S. 183. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]