Senát Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Senát Spojených států amerických

Seal of the United States Senate.svg

Funkční období 114. (2015-2017)
Typ horní komora
Předseda ex officio Joe Biden (D)
Předseda pro tempore Orrin Hatch (R)
Vůdce většiny Mitch McConnell (R)
Vůdce menšiny Harry Reid (D)
Počet členů 100
Politické strany Republikáni (54)
Demokraté (44)
Nezávislí (2)
Poslední volby 4. listopadu 2014
Následující volby 8. listopadu 2016
Webová stránka www.senate.gov

Senát Spojených států amerických, anglicky United States Senate,[1] je horní komora dvoukomorového Kongresu Spojených států. Dolní komorou je Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických, nicméně Ústava Spojených států amerických označení horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné.

Místem schůzí Senátu je severní křídlo Kapitolu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Existence senátu je zakotvena v Ústavě od roku 1787, jeho hlavním úkolem mělo být vyvažovat postavení států bez ohledu na jejich velikost. První zasedání celého Kongresu bylo svoláno 4. března 1789 do New Yorkské Federal Hall, senátoři se 6. dubna téhož roku dohodli na kvóru a zvolili si svého vrátného, sekretáře a kaplana. Horní komoru tehdy tvořilo 26 zástupců jednotlivých států, dělili se na příznivce a odpůrce vlády prezidenta Washingtona, což předznamenalo pozdější vznik Demokraticko-republikánské a Federalistické strany.[2] Prvním předsedou ex officio se stal John Adams, prvním předsedou pro tempore John Langdon. Od roku 1790 zasedal ve Filadelfii, v roce 1800 již natrvalo přesídlil do budovy Kapitolu. Členy Senátu nominovaly jednotlivé státy, až od roku 1913 byl prosazen sedmnáctý dodatek Ústavy, který umožnil jejich přímou volbu.[3]

Složení Senátu[editovat | editovat zdroj]

V Senátu má každý z 50 států Unie dva zástupce (zatímco počet členů Sněmovny reprezentantů je úměrný počtu obyvatel státu), což zaručuje vzájemnou rovnost. Každý senátor je volen přímo (podle XVII. dodatku Ústavy z roku 1913; do té doby je volily parlamenty států, i když některé postupně přešly na potvrzování lidové volby) na šestileté období, přičemž každý sudý rok se obmění třetina. Senátoři (z jednoho státu nebo při jiném vzájemném porovnávání) se tradičně rozlišují na starší a mladší (senior, junior) podle délky, kterou už v Senátu strávili.

Základní roční plat senátora činí 174 000 dolarů, předseda pro tempore a hlavní představitelé zastoupených stran si přijdou až na 193 400 dolarů.[4] Nejbohatším senátorem je Mark Warner s majetkem asi čtvrt miliardy dolarů.[5]

Předseda Senátu a jeho funkce[editovat | editovat zdroj]

Předsedou Senátu ex officio je viceprezident Spojených států amerických, který může hlasovat jen v případě rovnosti hlasů. Po 2. světové válce viceprezident předsedá jen málokdy a účastní se pouze při ceremoniálních příležitostech (jako skládání slibu nových senátorů nebo společné schůze obou komor), případně v situaci, kde se očekává potřeba rozhodnout patové hlasování.

Pokud není přítomen, předsedá předseda pro tempore (President pro tempore, latinsky „toho času“ [6]) . Na základě tradice je za předsedu volen nejdéle sloužící senátor většinové strany. Ani on však obvykle nepředsedá sám, ale deleguje to na mladší senátory své strany, obvykle po hodinových blocích. Často jsou předsedáním pověřováni nejnověji zvolení senátoři, aby se seznámili s pravidly a procedurami.

Pravomoci Senátu[editovat | editovat zdroj]

V legislativním procesu při schvalování zákonů jsou obě komory rovnocenné. Proto se nehovoří o klasickém dělení na "dolní" a "horní" komoru zastupitelského orgánu. Zákon lze navrhnout v každé z nich, a také jeho přijetí a projednání musí být uskutečněno v obou komorách.

Senátu byly dány další pravomoci, kterými může „brzdit a vyvažovat“ moc výkonnou. Například prezident Spojených států amerických nemůže bez prodiskutování nebo souhlasu Senátu ratifikovat mezinárodní smlouvy nebo jmenovat některé členy své administrativy, jakožto například velvyslance, členy federálních soudů (včetně Nejvyššího soudu Spojených států), členy vlády a členy rady Federální rezervní banky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. viz Ústava Spojených států amerických
  2. Politické strany v Senátu
  3. Historie Senátu USA
  4. Vývoj platů senátorů od roku 1789
  5. Nejbohatší senátoři USA
  6. Latinský překlad výrazu „pro tempore“