Viceprezident Spojených států amerických
| Viceprezident Spojených států amerických | |
|---|---|
 Znak viceprezidenta USA | |
 | |
| Úřadující Kamala Harrisová od 20. ledna 2021 | |
| Sídlo | Number One Observatory Circle |
| Funkční období | 4 roky |
| První ve funkci | John Adams 21. dubna 1789 |
| Vytvoření | Ústava USA 4. března 1789 |
| Webová stránka | Oficiální web |
| Seznam viceprezidentů | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viceprezident Spojených států amerických je druhým nejvyšším představitelem USA a podle ústavy USA je předsedou ex officio Senátu Kongresu USA. Právo na hlasování má však pouze v případě rovnosti hlasů. V pořadí nástupnictví na úřad prezidenta je první, kdo by v případě neschopnosti výkonu funkce prezidenta nastoupil na jeho místo.
Podle ústavy USA je viceprezident volen spolu s prezidentem. V listopadu 2020 byla s prezidentem Joe Bidenem zvolena viceprezidentkou Kamala Harrisová.
Obsazení úřadu
[editovat | editovat zdroj]Volba
[editovat | editovat zdroj]Viceprezident je volen současně s prezidentem, kdy si před volbami prezidentský kandidát vybírá svého spolukandidáta (anglicky running mate). V případě, že se funkce viceprezidenta uprázdní, jmenuje viceprezidenta prezident se souhlasem 2/3 Senátu a 2/3 Sněmovny reprezentantů. Osoba vykonávající úřad prezidenta či viceprezidenta musí být rodilý občan USA, tedy ne naturalizovaný. Ministr vlády může být narozený v cizině, ale tím mu zaniká možnost vykonávat úřad prezidenta či viceprezidenta.
Úřad viceprezidenta USA do roku 2020 zastávali jen muži. V prezidentských volbách 2008 kandidovala na toto místo Sarah Palinová. Jednalo se teprve o druhou ženou v dějinách USA, která byla v rámci jedné ze dvou největších stran nominována na druhý nejvyšší úřad. Poprvé se tak stalo v prezidentských volbách 1984, kdy za Demokratickou stranu neúspěšně kandidovala na úřad viceprezidentky USA newyorská kongresmanka Geraldine Ferrarová (spolu s prezidentským kandidátem Walterem Mondalem). Kamala Harrisová je první ženou zvolenou do tohoto úřadu a zároveň je první nebělošskou osobou v úřadu.
Přísaha
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1937 skládá viceprezident přísahu krátce před prezidentskou přísahou. Text přísahy viceprezidenta USA zní:[1]
I (name) do solemnly swear (or affirm) that I will support and defend the Constitution of the United States against all enemies, foreign and domestic; that I will bear true faith and allegiance to the same; that I take this obligation freely, without any mental reservation or purpose of evasion; and that I will well and faithfully discharge the duties of the office on which I am about to enter. So help me God.
Český překlad:
Já ___ ___, slavnostně přísahám (nebo prohlašuji), že budu podporovat a bránit Ústavu Spojených států proti všem nepřátelům, cizím a domácím, že budu mít pravou víru a oddanost k tomu, že jsem tuto povinnost přijal svobodně bez mentální výhrady nebo účelu vyhnutí, a že budu dobře a věrně plnit povinnosti úřadu, do kterého se chystám nastoupit. K tomu mi dopomáhej Bůh.
Pravomoci viceprezidenta
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní role viceprezidenta je postavení náhradníka prezidenta, což je nejvýraznějším aspektem jeho funkce. Viceprezident musí být vždy připraven převzít prezidentský úřad pro případ, že by došlo k uprázdnění funkce v důsledku úmrtí, rezignace nebo odvolání prezidenta. Rovněž je jeho úkolem v případě neschopnosti prezidenta vykonávat funkci převzít dočasně roli úřadujícího prezidenta. Tato role má zásadní ústavní význam, protože zajišťuje kontinuitu vlády a politickou stabilitu ve Spojených státech.
Další rolí viceprezidenta je jeho účast na práci prezidentovy administrativy. Je hlavním prezidentovým poradcem, členem Kabinetu a členem Národní bezpečnostní rady. Může být pověřen zastupováním prezidenta v rámci delegace pravomocí.[2] Také je druhým nejvyšším ústavním činitelem podle protokolárního pořadí a má tudíž důležitou roli při reprezentaci Spojených států ve světě. Často je vysílán na zahraniční diplomatické mise a státní návštěvy, aby zastupoval americkou vládu a posiloval mezinárodní vztahy, klasickým příkladem může být vysílání viceprezidentů na státní pohřby.[3]
Viceprezident také hraje klíčovou roli v legislativním procesu, neboť je z titulu své funkce předsedou Senátu.[4] Hlasovací právo má však pouze v případě rovnosti hlasů a schůze fakticky řídí tzv. prozatímní předseda, neboť osobně se viceprezident zasedání Senátu zpravidla neúčastní (výjimkou jsou významné událostí, jako zpráva o stavu Unie či impeachment federálních soudců). Nicméně může hrát významnou roli ve vztazích prezidenta a Kongresu a podpoře prezidentovy legislativní agendy.
Dopravní prostředky k přepravě viceprezidenta USA:
- Air Force Two (Boeing 757)
- Marine Two (helikoptéra)
- limuzína Cadillac
Od roku 1951 má ochranu viceprezidenta a jeho rodiny na starosti Tajná služba USA. Oficiálním sídlem viceprezidenta je Number One Observatory Circle. Jeho kancelář se v Bílém domě nachází v západním křídle a nazývá se Ceremonial Office.
XXV. dodatek Ústavy
[editovat | editovat zdroj]
Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován 10. února 1967. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomocí prezidenta USA:
- V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident. (XXV. dodatek, oddíl 1.)
- Kdykoli nastane uvolnění úřadu viceprezidenta, jmenuje prezident viceprezidenta, který se ujme úřadu ihned po schválení většinou hlasů obou komor Kongresu. (XXV. dodatek, oddíl 2.)
- Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident. (XXV. dodatek, oddíl 3.)
- Kdykoli viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, ujme se pravomocí a povinností úřadu viceprezident jako úřadující prezident. (XXV. dodatek, oddíl 4.)
K využití XXV. dodatku došlo dosud sedmkrát:
- dne 12. října 1973 Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spiro Agnewa.
- dne 9. srpna 1974 rezignoval Richard Nixon na post amerického prezidenta.
- dne 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
- dne 12. července 1985 se na časový úsek, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem G. Bush st.
- dne 29. června 2002 se na časový úsek (7.09 – 9.29 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem R. Cheney.
- dne 21. července 2007 se na časový úsek (7.16 – 9.21 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem R. Cheney.
- dne 19. listopadu 2021 se na časový úsek (10.10 – 11.35 hod), kdy Joe Biden podstoupil kolonoskopii, stala úřadující prezidentkou Kamala Harrisová, jako první žena v této funkci.
Podle právníků byl XXV. dodatek (4. oddíl) naplněn i v čase atentátu 31. března 1981 na prezidenta Reagana, kdy se stal de iure úřadujícím prezidentem USA G. Bush.
V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.
Žijící viceprezidenti
[editovat | editovat zdroj]Od dubna 2021 žije pět bývalých viceprezidentů. Posledním bývalým viceprezidentem, který zemřel, byl Walter Mondale (1977–1981), 19. dubna 2021. Žijícími bývalými viceprezidenty v pořadí služby jsou:
_(cropped).jpg)
.jpg)
Od roku 1977 mají bývalí prezidenti a místopředsedové, kteří jsou zvoleni nebo opětovně zvoleni do Senátu, nárok na převážně čestnou funkci místopředsedy pro tempore. Dosud jediným bývalým viceprezidentem, který tento titul získal, je Hubert Humphrey. Také podle podmínek usnesení Senátu z roku 1886 mají všichni bývalí viceprezidenti nárok na portrétní bustu v křídle Senátu amerického Kapitolu, připomínající jejich službu jako prezidentů Senátu. Dick Cheney je poslední bývalý viceprezident, který byl takto poctěn.
Na rozdíl od bývalých prezidentů, jejichž důchod je stanoven stejnou sazbou bez ohledu na dobu strávenou ve funkci, pobírají bývalí viceprezidenti důchod na základě své role předsedy Senátu. Od roku 2008 má navíc každý bývalý viceprezident a jeho nejbližší rodina nárok (podle zákona o ochraně bývalého viceprezidenta z roku 2008) na ochranu tajné služby po dobu až šesti měsíců po odchodu z funkce a poté znovu dočasně, pokud je to opodstatněné.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vice President of the United States na anglické Wikipedii.
- ↑ Zákoník USA, Titul 5,. § 3331 - Dostupné online
- ↑ Participation of the Vice President in the Affairs of the Executive Branch [online]. Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických [cit. 2024-05-21]. Dostupné online.
- ↑ DOHNAL, Vojtěch. Postavení viceprezidenta v exekutivě USA. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Věra Kotábová. Dostupné online.
- ↑ Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑
Dílo Rezignační dopis Richarda Nixona ve Wikizdrojích (česky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam viceprezidentů Spojených států amerických
- Seznam rozhodujících hlasování amerického viceprezidenta v Senátu Spojených států amerických
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu viceprezident Spojených států amerických na Wikimedia Commons
