Nástupnictví na úřad prezidenta Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nástupnictví na úřad prezidenta USA je pořadí, ve kterém by v případě úmrtí, neschopnosti prezidenta vykonávat povinnosti svého úřadu, rezignace nebo tzv. impeachmentu, nastupovali členové zakonodárné i výkonné moci na tento úřad.

Pořadí nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Pořadí nástupnictví se řídí dle Presidential Succession Act z roku 1947 (§ 19 článku 3 U.S.C.).

V případě smrti či neschopnosti výkonu funkce současného 45. prezidenta Donalda Trumpa je pořadí nástupnictví následující:

Dopis prezidenta USA Richarda Nixona z roku 1974, v němž oznamuje svoji rezignaci ministrovi zahraničí Henrymu Kissingerovi
Pořadí Úřad Osoba
1. Viceprezident USA a předseda Senátu USA Mike Pence
2. Předseda Sněmovny reprezentantů USA Paul Ryan
3. Předseda pro tempore Senátu USA Orrin Hatch
4. Ministr zahraničí (Secretary of State) Rex Tillerson
5. Ministr financí Steven Mnuchin
6. Ministr obrany James Mattis
7. Ministr spravedlnosti (Attorney General) Jeff Sessions
8. Ministr vnitra Ryan Zinke
Ministr zemědělství Mike Young
9. Ministr obchodu Wilbur Ross
Ministr práce Edward C. Hugler
10. Ministr zdravotnictví Tom Price
11. Ministr bytové výstavby a rozvoje měst Ben Carson
Ministryně dopravy Elaine Chao
12 Ministr energetiky Rick Perry
13. Ministr školství Betsy DeVosová
14. Ministr pro záležitosti veteránů David Shulkin
15. Ministr vnitřní bezpečnosti John F. Kelly

Legenda:

     člen Demokratické strany
     člen Republikánské strany
     nestraník

Vyloučení z nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Z Ústavy USA vyplývá, které osoby jsou nezpůsobilé nastoupit do úřadu prezidenta. Jedná se o osoby, které se nenarodily na území USA, osoby mladší 35 let věku nebo pokud žily méně než 14 let na území Spojených států amerických. To se týká současné ministryně vnitra Sally Jewell, která se narodila jako občanka Spojeného království a na jeho území.

XXV. dodatek Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Podstata XXV. dodatku Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován 10. února 1967. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA.

V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident.“ (XXV. dodatek, oddíl 1.)

Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.“ (XXV. dodatek, oddíl 3.)

Využití XXV. dodatku Ústavy[editovat | editovat zdroj]

K jeho využití došlo dosud šestkrát:

  1. 12. října 1973 Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spiro Agnewa.
  2. 9. srpna 1974 rezignoval Richard Nixon na post prezidenta USA.
  3. 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
  4. 12. července 1985 se na časový úsek, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA G. Bush st.
  5. 29. června 2002 se na časový úsek (7:09 - 9:29 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.
  6. 21. července 2007 se na časový úsek (7:16 - 9:21 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.

V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.

Související články[editovat | editovat zdroj]