Nástupnictví na úřad prezidenta Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viceprezident Lyndon B. Johnson skládá 2 hodiny a 8 minut po zavraždění Kennedyho na palubě Air Force One – před vzletem z Dallas Love Field do Washingtonu –, prezidentskou přísahu do rukou federální soudkyně Sarah T. Hughesové; vpravo první dáma Jacqueline Kennedyová, 22.11.1963

Nástupnictví na úřad prezidenta Spojených států amerických je pořadí osob, ve kterém při prezidentově úmrtí, jeho neschopnosti vykonávat úřad, rezignaci nebo impeachmentu, přejímají pravomoci a povinnosti prezidentského úřadu.

Pořadí nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Tabulka zobrazuje pořadí nástupnictví k výkonu prezidentských pravomoci a povinnosti z pozice úřadujícího prezidenta podle federálního právního předpisu Presidential Succession Act, vydaného Kongresem v roce 1947 a naposledy novelizovaného roku 2006.[1] Osoby zastávající jednotlivé úřady musí splňovat ústavní podmínky pro výkon funkce úřadujícího prezidenta.[2] Pokud není v prvním sloupci tabulky uvedeno pořadí, pak je daná osoba nezpůsobilá k výkonu funkce; číslo zapsané kurzívou uvádí nejednoznačnost v otázce nezpůsobilosti k výkonu funkce.

Poř. úřad osoba strana
1. Viceprezident Mike Pence republikán
2. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová demokratka
3. Předseda Senátu pro tempore Chuck Grassley republikán
4. Ministr zahraničí Mike Pompeo republikán
5. Ministr financí Steven Mnuchin republikán
6. Ministr obrany Mark Esper republikán
7. Ministr spravedlnosti William Barr republikán
8. Ministr vnitra David Bernhardt republikán
9. Ministr zemědělství Sonny Perdue republikán
10. Ministr obchodu Wilbur Ross republikán
11. Ministr práce Eugene Scalia republikán
12. Ministr zdravotnictví a sociální péče Alex Azar republikán
13. Ministr bytové výstavby a rozvoje měst Ben Carson republikán
Ministryně dopravy Elaine Chaová[p. 1] republikánka
14. Ministr energetiky Rick Perry republikán
15. Ministryně školství Betsy DeVosová republikánka
16. Ministr pro záležitosti veteránů Robert Wilkie republikán
17. Ministr vnitřní bezpečnosti úřad neobsazen

Vyloučení z nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Z Ústavy vyplývá, které osoby jsou nezpůsobilé nastoupit do úřadu prezidenta. Jedná se o osoby, které se nenarodily na území Spojených států, osoby mladší 35 let věku nebo pokud žily méně než 14 let na území Spojených států amerických.

XXV. dodatek Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Podstata dodatku[editovat | editovat zdroj]

Dopis prezidenta USA Richarda Nixona z roku 1974, v němž oznamuje svoji rezignaci ministrovi zahraničí Henrymu Kissingerovi

Dvacátý pátý dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován 10. února 1967. Má čtyři oddíly a mimojiné upravuje předání pravomocí prezidenta.

1. oddíl

V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident.

2. oddíl

Kdykoli nastane uvolnění úřadu viceprezidenta, jmenuje prezident viceprezidenta, který se ujme úřadu, ihned po schválení většinou hlasů obou komor Kongresu.

3. oddíl

Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.

4. oddíl

Kdykoli viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, ujme se pravomocí a povinností úřadu viceprezident jako úřadující prezident.

Posléze když prezident předá dočasnému předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že nezpůsobilost pominula, ujme se prezident opět pravomocí a povinnosti svého úřadu, pokud viceprezident a většina bud' vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, nepředá do čtyř dnů prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu. V tomto případě rozhodne spornou otázku Kongres v zasedání, které se - jestliže Kongres nezasedá - za tímto účelem sejde do čtyřiceti osmi hodin. Pokud Kongres během jednadvaceti dnů po přijetí uvedeného písemného prohlášení nebo - jestliže Kongres nezasedá - během jednadvaceti dnů po jeho svolání rozhodne dvoutřetinovou většinou v obou komorách, že prezident je nezpůsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, pokračuje viceprezident v jejich vykonávání jako úřadující prezident. Nestane-li se tak, ujme se opět prezident pravomocí a povinností svého úřadu.

Využití dodatku[editovat | editovat zdroj]

Dodatek byl využit šestkrát:

  1. Dne 12. října 1973, kdy Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spira Agnewa.
  2. Dne 9. srpna 1974, kdy rezignoval Richard Nixon na úřad prezidenta.
  3. Dne 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na úřad viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
  4. Dne 12. července 1985 se na časový úsek 11:28 – 19:22, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem George H. W. Bush
  5. Dne 29. června 2002 se na časový úsek 7:09 – 9:24, kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem Dick Cheney.
  6. Dne 21. července 2007 se na časový úsek 7:09 – 9:21, kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem Dick Cheney.

V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.

Seznam úřadujících prezidentů[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam prezidentů Spojených států amerických.
Úřadující prezident[4][5] zastávaný úřad období strana prezident
Portrét George H. W. Bushe George H. W. Bush
(1924–2018)
viceprezident 13. července 1985
(11:28 – 19:22)
republikán Ronald Reagan
Portrét Richarda Cheneyho Dick Cheney
(* 1941)
viceprezident 29. června 2002
(7:09 – 9:24)
republikán George W. Bush
viceprezident 21. července 2007
(7:09 – 9:21)
republikán George W. Bush

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministryně dopravy Elaine Chaová je nezpůsobilá k výkonu úřadující prezidentky, protože se nenarodila na území Spojených států, ale na Tchaj-wanu. Americké občanství získala v procesu naturalizace.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Title 3—The President: Chapter 1—Presidential Elections and Vacancies [online]. Washington, D.C.: U.S. Government Publishing Office, 2017 [cit. 2019-01-18]. S. 6. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Order of Presidential Succession [online]. Baaron's Hill [cit. 2019-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LORD, Debbie. A president resigns, dies or is impeached: What is the line of succession?. WFTV.com. Cox Media Group, 18-06-2018. Dostupné online [cit. 18-06-2018]. (anglicky) 
  4. FEERICK, John D. Presidential Succession and Inability: Before and After the Twenty-Fifth Amendment. Fordham Law Review. 2011, s. 928–932. Dostupné online [cit. 17-12-2018]. (anglicky) 
  5. NEALE, Thomas H. Presidential Disability Under the Twenty-Fifth Amendment: Constitutional Provisions and Perspectives for Congress. Washington, DC: Congressional Research Service, 05-11-2018. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]