Tajná služba Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tajná služba Spojených států amerických
Logo of the United States Secret Service.svg
United States President Barack Obama with Senator Sherrod Brown, Representative Mary Jo Kilroy, and Secret Service personnel arriving at Port Columbus International Airport.jpg
Vznik5. července 1865
SídloWashington, D.C., 202 23, Spojené státy americké
Souřadnice
Mateřská organizaceMinisterstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických
Zaměstnanců4 400
Oficiální webwww.secretservice.gov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data můžou pocházet z datové položky.

Tajná služba Spojených států amerických (anglicky United States Secret Service, zkráceně USSS) je federální agentura spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických. Byla založena byla v roce 1865.

Od Kongresu Spojených států má Tajná služba přiděleny dva samostatné úkoly, oba zásadní pro národní bezbečnost: ochranu představitelů státu a ochranu finanční a kritické infrastruktury Spojených států.

Historicky počátečním úkolem Tajné služby bylo vyšetřování případů padělatelství měny Spojených států, které se rozmohly po skončení americké občanské války. Poté se agentura vyvinula v první rozvědku i kontrarozvědku Spojených států. Mnoho jejích úkolů bylo postupně převzato jinými, postupem času vznikajícími agenturami, jako Federal Bureau of Investigation (FBI), Central Intelligence Agency (CIA), Drug Enforcement Administration (DEA), Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms, and Explosives (ATF) a IRS Criminal Investigation Division (IRS-CI).

Povinnosti Tajné služby[editovat | editovat zdroj]

Ochrana představitelů státu[editovat | editovat zdroj]

Tajná služba zajišťuje bezpečnost prezidenta a viceprezidenta Spojených států a jejich bezprostředních rodin, bezpečnost bývalých prezidentů, jejich manželek či manželů a dětí do 16 let, bezpečnost hlavních kandidátů na úřad prezidenta a viceprezidenta a jejich manželek, a bezpečnost zahraničních hlav států po dobu návštěvy Spojených států. Tajná služba také zajišťuje fyzickou bezpečnost areálu Bílého domu a sousední budovy ministerstva financí, stejně jako fyzickou bezpečnost rezidence viceprezidenta a všech zahraničních diplomatických misí ve Washingtonu, D.C. Ochranná opatření zahrnují i koordinaci lidských zdrojů a logistiky s ozbrojenými složkami jednotlivých států a municipalit, přípravná šetření a opatření na místě budoucího výskytu chráněných osob a výzvědné aktivity sloužící k odkrytí potenciálních hrozeb pro cháněné osoby. Tajná služba má vůdčí postavení mezi ostatními agenturami, spoluzodpovědnými za plánování, koordinaci a implementaci bezpečnostních operací, označených jako Speciální bezpečnostní operace národního významu (angl. National Special Security Events – NSSE). Při plnění svého úkolu prevence bezpečnostních incidentů agentura permanentně vyhodnocuje široké spektrum hrozeb prostřednictvím vlastní výzvědné divize.[1]

Ochrana finanční a kritické infrastruktury[editovat | editovat zdroj]

Tajná služba má také za úkol chránit platební a finanční systémy Spojených států před širokým spektrem finančních a kybernetických zločinů. Vyšetřování, která Tajná služba provádí v rámci ochrany finančních systémů, zahrnují padělání měny Spojených států, bankovní podvody a podvody jiných finančních institucí, podvody poštovní i podvody telefonní, telegrafní a online komunikace, nevyžádané finanční operace a závažné konspirace. Vyšetřování kybernetických zločinů zahrnují kybernetické zločiny všeho druhu, prolomení ochrany sítí, krádeže identity, podvody na přístupových zařízeních, podvody s využitím platebních či kreditních karet a zločiny proti duševnímu vlastnictví. Tajná služba je také spolu s FBI členem spojeného týmu pro boj s terorismem (Joint Terrorism Task Force – JTTF), který vyšetřuje a potírá terorismus na národní i mezinárodní úrovni. Mimo to Tajná služba také vyšetřuje případy pohřešování či zneužívání dětí a je partnerem Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti (National Center for Missing & Exploited Children – NCMEC).[2]

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Od roku Povinnosti
1865 boj proti padělání a zneužívání měny USA
1901 chrání život prezidenta USA
1913 chrání nově zvoleného prezidenta USA
1917 chrání jeho rodinu
1951 chrání život viceprezidenta USA a jeho rodiny
1965 chrání životy bývalých prezidentů a jejich manželek
1968 chrání životy kandidátů na prezidenta USA a viceprezidenta USA
1971 chrání životy hlav států během návštěvy v USA

Seznam ředitelů Tajné služby[editovat | editovat zdroj]

  1. William P. Wood (1865–1869)
  2. Herman C. Whitley (1869–1874)
  3. Elmer Washburn (1874–1876)
  4. James Brooks (1876–1888)
  5. John S. Bell (1888–1890)
  6. A. L. Drummond (1891–1894)
  7. William P. Hazen (1894–1898)
  8. John E. Wilkie (1898–1911)
  9. William J. Flynn (1912–1917)
  10. William H. Moran (1917–1936)
  11. Frank J. Wilson (1937–1946)
  12. James J. Maloney (1946–1948)
  13. U. E. Baughman (1948–1961)
  14. James J. Rowley (1961–1973)
  15. H. Stuart Knight (1973–1981)
  16. John R. Simpson (1981–1992)
  17. John Magaw (1992–1993)
  18. Eljay B. Bowron (1993–1997)
  19. Lewis C. Merletti (1997–1999)
  20. Brian L. Stafford (1999–2003)
  21. W. Ralph Basham (2003–2006)
  22. Mark J. Sullivan (2006–2013)
  23. Julia Piersonová (2013–2014)
  24. Joseph Clancy (2014–2017)
  25. Randolph Alles (2017–2019)
  26. James M. Murray (od 2019)

Tajná služba v akci[editovat | editovat zdroj]

Uniformovaný strážný Leslie W. Coffelt

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United States Secret Service na anglické Wikipedii.

  1. United States Secret Service: Protective Mission [online]. Secretservice.gov [cit. 2017-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 25, 2018. (anglicky) 
  2. United States Secret Service: Investigative Mission [online]. Secretservice.gov [cit. 2017-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 16, 2017. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]