Pretoriánská garda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pretoriánská garda (latinsky Praetoriani) byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší než vliv samotného císaře. Nezřídka sesazovali nebo dosazovali císaře na trůn. Jako první je ve válce použil Augustus – uplatnili se a byli pak používáni i nadále. Měli velký štít a kopí, často byli v boji seřazováni do útvaru tzv. želvy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Název pretoriáni se odvozuje od hlavního prostranství legionářského tábora se stanem velitele (praetorium). Bylo zvykem mnoha římských vojevůdců sestavit si z legionářů soukromou jednotku, která hlídala stan nebo fungovala jako osobní stráž. Tato jednotka se skládala z pěšího vojska i jízdy. Uvedená kohorta byla později nazývána cohors praetoria. Mnoho známých vojevůdců využívalo těchto jednotek – např. Gaius Iulius Caesar, Marcus Antonius a Augustus (Oktavián). Když se Augustus stal v roce 27 př. n. l. vládcem římského impéria, usoudil, že se takováto jednotka hodí nejen ve válce, ale i v politice, a rekrutoval z řad legií celé říše praetoriánskou gardu.

Praetoriáni za Augusta[editovat | editovat zdroj]

Jednotka, která byla za Augusta původně sestavena, se od pozdější gardy výrazně lišila. Zatímco Augustus potřeboval ochranu v římské vnitřní politice, snažil se současně i o zachování republikánské fasády svého režimu. Z tohoto důvodu povolil sestavení 9 kohort o 500 mužích, ze kterých tři směly současně sloužit ve městě Římu. Zároveň byla sestavena zvláštní jednotka kavalérie (turma) o 30 mužích. Zatímco tři kohorty nenápadně sloužily jako stráž v paláci a ve větších budovách, zbylé kohorty byly umístěny v městech v blízkém okolí Říma. Od těchto jednotlivých kohort nehrozilo žádné nebezpečí.

Praetoriáni po Augustově smrti[editovat | editovat zdroj]

Augustova smrt 19. srpna roku 14 n. l. ukončila smír v praetoriánské gardě. Prefekt Lucius Aelius Seianus zařídil přestěhování gardy z italických kasáren do Říma.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]