Flavius Severus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Flavius Severus
Portrét
Narození 3. století
Ilýrie
Úmrtí 16. února 307
Ravenna
Potomci Flavius Severianus

Flavius Valerius Severus (?16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv. třetí tetrarchie. Od 1. května 305 do července 306 byl v rámci tetrarchie druhé caesarem západního císaře Constantia I.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Flavius Severus se narodil v Ilýrii někdy po polovině 3. století, aniž se o jeho rodičích a příbuzenstvu ví něco bližšího. Sloužil od mládí v armádě, kde se vypracoval na důstojníka, a oženil se s neznámou ženou, která mu porodila syna Severiana. Po abdikaci císařů Diocletiana a Maximiana byl 1. května 305 ustanoven caesarem pro oblast Itálie, Afriky a snad i Panonie.[1] Jeho formálním nadřízeným se stal západní císař Constantius, který převzal moc po Maximianovi.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Když v červenci 306 zemřel císař Constantius, stal se Severus ve smyslu následnického systému tetrarchie novým pánem západu a v srpnu téhož roku přijal proto plný císařský titul.[2] Vojsko v Británii však prohlásilo za panovníka Constantiova syna Konstantina a o vládu začal v Římě usilovat i syn excísaře Maximiana Maxentius. Tyto zmatky hrozily podkopat celý složitý systém tetrarchie, zavedený Diocletianem.

Z popudu východního císaře Galeria se Severus rozhodl nejprve potlačit Maxentiovu revoltu. Počátkem roku 307 zahájil tažení na Řím, aby obnovil moc tetrarchů v centru západní poloviny impéria. Avšak hradby hlavního města a četné dezerce ho přiměly stáhnout se do Ravenny,[3] kde ho excísař Maximianus donutil asi v březnu nebo dubnu 307 k abdikaci (bylo mu zaručeno, že nebude popraven). Severus pak žil fakticky jako zajatec až do 16. září 307, kdy ho během války Maxentia s Galeriem na Maxentiův příkaz zavraždili. Pohřben byl v hrobce císaře Galliena na via Appia.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Lactantius, De mortibus persecutorum 19, 1nn; Anonymus Valesianus 5; 9.
  2. IMPERATOR SEVERUS PIUS FELIX AUGUSTUS. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisetabelle, Darmstadt 1996, s. 290.
  3. Lactantius, De mortibus persecutorum 26, 5nn; Eutropius X 2, 4; Aurelius Victor 40, 6n; Zosimos 2, 10, 1.
  4. Anonymus Valesianus 4, 10; Epitome de Caesaribus 40, 3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8. (česky) 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Constantius I.
Znak z doby nástupu Římský císař
306307
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maxentius, Licinius a Konstantin I.