Via Appia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Via Appia
Appian Way.jpg
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zbytky Via Appia v Římě

Via Appia byla nejdůležitější silnice starověkého Říma.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l., po němž je pojmenována.

Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via Latina. Sloužila jako zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům.

V roce 71 př. n. l. zde bylo ukřižováno asi 6 000 zajatých povstalců po porážce Spartakova povstání. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Císař Traján nechal roku 114 n. l. z Beneventu postavit další silnici (Via Appia Traiana) přes Bari, což zkrátilo cestu z Říma do Brindisi o jeden až dva dny.

Na přelomu 2. a 3. století bylo v Římě kolem této cesty zbudováno římskými papeži rozsáhlé pohřebiště tzv. Kalixtovy katakomby.

Od pozdní antiky docházelo k postupné degradaci silnice z důvodu nedostatečné údržby. Ještě roku 536 ji využil vojevůdce Belisar při bojích s Góty k postupu na Řím. Rozšiřování močálů v pozdější době znemožnilo používání severní části silnice, opuštění města Tres Tabernae znamenalo konečnou zkázu.

Průběh silnic Via Appia (bíle) a Via Appia Traiana (růžově)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]