Federální úřad pro vyšetřování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Federální úřad pro vyšetřování
FBISeal.png
Motto Fidelity, Bravery, Integrity a Fidélité, bravoure, et intégrité
Zakladatel J. Edgar Hoover, Theodore Roosevelt a Charles Joseph Bonaparte
Vznik 26. července 1908
Sídlo Washington, D.C., Spojené státy americké (Budova J. Edgara Hoovera)
Souřadnice
Úřední jazyk angličtina
Mateřská organizace Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických a Office of the Director of National Intelligence
Rozpočet 8 700 000 000 $
Zaměstnanců 35 104 (2014)
Oficiální web www.fbi.gov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federální úřad pro vyšetřování (anglicky Federal Bureau of Investigation, zkráceně FBI) je vyšetřovací orgán amerického ministerstva spravedlnosti, který působí jak jako federální vyšetřovací úřad trestné činnosti, tak i jako kontrarozvědná služba. Ředitel FBI je jmenován prezidentem USA a potvrzen Senátem USA. Počátek FBI se datuje na 26. července 1908.

Předmět činnosti[editovat | editovat zdroj]

FBI vyšetřuje zločiny, které jsou buď páchány v několika státech federace najednou nebo které jsou zvlášť závažné. V současné době seznam zločinů, kterými se FBI zabývá, činí více než 250 položek.

Motto[editovat | editovat zdroj]

Mottem FBI je heslo „Fidelity, Bravery, Integrity“ (česky Věrnost, statečnost, sounáležitost).

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odznak a zbraň příslušníka FBI

Federální agenti FBI používají pistole Glock 22, 23 a Sig Sauer P228 v ráži .40 S&W.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Americký ministr spravedlnosti Charles Joseph Bonaparte (prasynovec Napoleona) v roce 1908 vyvzdoroval na senátu skupinu čtyřiatřiceti vyšetřovatelů a úředníků. Původně skromná kancelář rostla s tím, jak přibývalo kriminality, se kterou si již nemohli poradit místní ochránci práva (šerifové, policie). Prvním skutečně velkým úkolem agentů FBI bylo na základě výnosu prezidenta Theodora Roosevelta z roku 1910 stíhání tzv. „bílého otroctví“, neboli organizované prostituce.

J. Edgar Hoover[editovat | editovat zdroj]

Celonárodní povědomí a zvýšení vlivu FBI zajistil hlavně kontroverzní John Edgar Hoover, který se stal v roce 1924, ve svých devětadvaceti, ředitelem kanceláře a v této funkci vydržel až do smrti v roce 1972. Novináře, kteří mu nešli na ruku, sice nazýval šakaly, ale propagace FBI byla jeho velkým úspěchem. Pod jeho vedením však FBI často používala nezákonné metody a zastrašování. V roce 1934 federální agenti v Chicagu zastřelili známého bankovního lupiče Johna Dillingera, což bylo hodnoceno velmi kladně. Ovšem ještě v 50. letech Hoover veřejně popíral existenci mafie v USA a ignorování organizovaného zločinu pak vedlo ke spekulacím o jeho napojení na něj.[1] John Edgar Hoover však jako antikomunista monitoroval také aktivity komunistů, organizací odmítajících vietnamskou válku či skupin bojujících za občanskou rovnoprávnost černochů. V době Studené války dopadla FBI mnoho pro Sověty pracujících špiónů - např. postupně Rudolpha Abela, Johna Walkera a Roberta Hanssena či zatkla z neamerické činnosti obviňovaného Guse Halla.

COINTELPRO[editovat | editovat zdroj]

Metody ilegálního programu FBI s názvem COINTELPRO, který byl zaměřený proti hnutím za občanská práva a dalším skupinám, jež vláda v té době považovala za radikální a nebezpečné, sahaly od pomlouvačné kampaně, infiltrace, vytváření frakcí, psychologické války, obtěžování pomocí justičního systému až po mimoprávní násilí. Do programu byly zapojeny i další zpravodajské služby a řada významných novinářů. Mezi nejznámější oběti tohoto programu patří Martin Luther King Jr. nebo Albert Einstein.

Aféra Chinagate[editovat | editovat zdroj]

Po prezidentských volbách v roce 1996 vypukla ve Spojených státech aféra "Chinagate". Bylo odhaleno, že čínská zpravodajská služba byla zapojena do posílání finančních darů volební kampani Billa Clintona.[2][3] Někteří agenti FBI si stěžovali, že z vyšších míst bylo úmyslě bráněno vyšetřování a aféra nebyla řádně prošetřena.[4][5] FBI neměla ani možnost vyslechnout prezidenta Clintona a jeho viceprezidenta Ala Gorea.[6]

FBI v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Nešťastný konec „dvojčat“ a události z 11. září 2001 ale ukázaly slabost FBI a neschopnost spolupráce s dalšími vládními agenturami. Komise vyšetřující útoky z 11. 9. 2001 došla k závěru, že jim měla FBI společně s CIA zabránit. Ani jeden z těchto úřadů své zemi podle závěrečné zprávy komise „neposloužil dobře“.

Hlavní cíle[editovat | editovat zdroj]

  1. Chránit Spojené státy americké před teroristickými útoky (viz také válka proti terorismu).
  2. Chránit Spojené státy americké před cizími výzvědnými službami a špiony.
  3. Chránit Spojené státy americké před počítačovými zločiny a zločiny používající high-tech technologie (kybernetickými útoky).
  4. Bojovat proti korupci ve státní správě.
  5. Chránit občanská práva.
  6. Bojovat proti zločinným organizacím a společnostem, a to jak místním, tak mezinárodním (organizovanému zločinu).
  7. Bojovat proti závažné kriminalitě spáchané pracovníky v administrativě.
  8. Bojovat proti závažným násilným zločinům.
  9. Podporovat ostatní partnery ve výše uvedených záležitostech, jak na místní, státní a federální, tak i na mezinárodní úrovni.
  10. Vylepšovat technologie vyšetřování za účelem úspěšnějšího plnění úkolů FBI.

[zdroj?]

Sídlo úřadu[editovat | editovat zdroj]

J. Edgar Hoover Building, sídlo centrály FBI

Centrála FBI se nachází v J. Edgar Hoover Building ve Washingtonu, D.C.. Po celých Spojených státech je více jak 400 menších poboček. Další pobočky jsou i v jiných státech, včetně Česka. Pražská pobočka oficiálně funguje od roku 2000.

Odrazy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

O práci FBI bylo natočeno také řada hraných filmů a seriálů, zejména kriminální nebo detektivní povahy.

  • FBI v sukních, americká filmová komedie o studiu žen na Akademii FBI
  • Mlčení jehňátek, kriminální psychothiller o vyšetřování sériových vražd žen, hlavní roli zde hraje posluchačka Akademie FBI
  • Městečko Twin Peaks, americký dramatický seriál o vyšetřování brutální vraždy populární mladé dívky a středoškolské královny, Laury Palmerové (Sheryl Lee), jejž vede speciální agent FBI Dale Cooper (Kyle MacLachlan).
  • Ve službách FBI, americký kriminální a komediální televizní seriál z roku 2009
  • Sue Thomas: Agentka FBI - seriál z prostředí centrály FBI ve Washingtonu (2002 - 2005)
  • J.Edgar - životopisný film o zakladateli FBI (2011)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://socv2.nidm.cz/archiv32/getWork/hash/7e90876c-22db-11df-ae82-001e6886262a - SPOJENÉ STÁTY VERSUS ORGANIZOVANÝ ZLOČIN
  2. Woodward, Bob and Duffy, Brian, "Chinese Embassy Role In Contributions Probed", Washington Post, 13. února 1997.
  3. Findings Link Clinton Allies to Chinese Intelligence, The Washington Post, 11 února 1998.
  4. Krauthammer, Charles, "Reno's Humiliation", Washington Post, 10. října 1997
  5. Safire, William, "Those Chinese Agents", New York Times, 7. října 1999
  6. "Justice's Clinton, Gore inquiry criticized", Associated Press, 16. prosince 1999.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]