Martin Van Buren
| Martin Van Buren | |
|---|---|
 na fotografii Mathewa Bradyho |
|
| Ve funkci: 4. března 1837 – 4. března 1841 |
|
| Předchůdce | Andrew Jackson |
| Nástupce | William Henry Harrison |
|
Stranická příslušnost
|
|
| Členství | Demokrat |
|
|
|
| Narození | 5. prosince 1782 Kinderhook, Columbia County, stát New York, USA |
| Úmrtí | 24. června 1862 Kinderhook |
| Choť | Hannah Van Burenová (1807–1819 – ovdověl; jako neoficiální první dámy působily Sarah Yorke Jacksonová a později snacha Angelica Van Burenová) |
| Rodiče | Abraham Van Buren |
| Děti | Abraham Van Buren a John Van Buren |
| Podpis |  |
| Commons | Martin Van Buren |
Martin Van Buren (5. prosince 1782 Kinderhook, Columbia County, stát New York, USA – 24. června 1862 tamtéž), zvaný Starý Kinderhook, byl osmým prezidentem Spojených států. Byl to klíčový organizátor Demokratické strany a první prezident, který neměl anglické, irské nebo skotské předky. Byl také jediným prezidentem, jehož mateřštinou nebyla angličtina, protože jako svůj rodný jazyk používal nizozemštinu.[1]
V letech 1832–1836 byl 8. viceprezidentem USA ve vládě Andrewa Jacksona. V roce 1836 jako první viceprezident po schválení 12. dodatku Ústavy USA vyhrál prezidentské volby, a stal se tak 8. prezidentem USA.
Byl prvním z osmi prezidentů, kteří byli ve funkci maximálně jedno volební období a jejichž vláda spadá do období mezi Andrewem Jacksonem a Abrahamem Lincolnem. Byl také jednou z hlavních osobností, která se zasloužila o vývoj moderních politických organizací.
Coby ministr vnitra pod Andrewem Jacksonem a pak viceprezident byl klíčovou postavou v budování organizační struktury pro jacksoniánskou demokracii, hlavně ve státě New York. V době výkonu prezidentského úřadu se však jeho státní správa potýkala s ekonomickými potížemi té doby, krizí roku 1837 (anglicky Panic of 1837). Mezi nekrvavou válkou „Aroostook War“ a aférou „Caroline Affair“ byly vztahy mezi Británií a jejími koloniemi v Kanadě napjaté. Ať už to byla Van Burenova vina nebo ne, po čtyřech letech byl poražen drtivou většinou volitelů a nezískal ani absolutní většinu hlasů obyvatel (46,9 %). V roce 1848 kandidoval na prezidenta jako kandidát menšinové Strany svobodné půdy, získal však podporu jen 10,1 % voličů.
Zemřel 24. června 1862 na selhání srdce.[2]
Vláda Van Burena[editovat | editovat zdroj]
| Vláda Martina Van Burena | ||
|---|---|---|
| Úřad | Osoba | Období služby |
| Prezident | Martin Van Buren | 1837–1841 |
| Viceprezident | Richard M. Johnson | 1837–1841 |
| Ministr zahraničí | John Forsyth | 1837–1841 |
| Ministr financí | Levi Woodbury | 1837–1841 |
| Ministr války | Joel R. Poinsett | 1837–1841 |
| Ministr spravedlnosti | Benjamin Butler | 1837–1838 |
| Felix Grundy | 1838–1840 | |
| Henry D. Gilpin | 1840–1841 | |
| Ministr pošt | Amos Kendall | 1837–1840 |
| John M. Niles | 1840–1841 | |
| Ministr námořnictva | Mahlon Dickerson | 1837–1838 |
| James K. Paulding | 1838–1841 | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ STURGIS, Amy H.. The Trail of Tears and Indian Removal. [s.l.] : Greenwood Publishing Group, 2007. ISBN 031333658X. S. 93. (anglicky)
- ↑ SCHÄFER, Peter. Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona. Praha : Mladá fronta, 1995. 538 s. ISBN 80-204-0499-6. S. 109.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Van Buren ve Wikimedia Commons- (anglicky) Bílý dům – Martin Van Buren
