Benjamin Harrison

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Benjamin Harrison VI.

23. prezident Spojených států amerických
Ve funkci:
4. března 1889 – 4. března 1893
Předchůdce Grover Cleveland
Nástupce Grover Cleveland

Stranická příslušnost
Členství Republikán

Narození 20. srpna 1833
North Bend, Ohio
Úmrtí 13. března 1901
Indianapolis, Indiana
Choť Caroline Harrisonová, Mary Scott Lord Dimmick
Rodiče John Scott Harrison
Děti Russell Benjamin Harrison
Mary Harrisonová McKeeová
Elizabeth Harrison Walker
Alma mater Ohio Military Institute
Miami University
Profese politik, důstojník a advokát
Podpis Benjamin Harrison VI., podpis
Commons Benjamin Harrison
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Harrison (20. srpna 183313. března 1901) byl 23. prezident Spojených států, příslušník Republikánské strany.

Než nastoupil do funkce, byl senátorem za stát Indiana. Od svých politických oponentů si vysloužil přezdívky Kid Gloves a Little Ben (kvůli malé postavě). Benjamin Harrison vládl čtyři roky. Jeho předchůdcem i následovníkem byl Grover Cleveland.

Byl vnukem Williama Henryho Harrisona, devátého prezidenta USA, a synem kongresmana Johna Scotta Harrisona. Vystudoval práva na Miami University a provozoval advokátní praxi, zúčastnil se občanské války v řadách Cumberlandské armády a získal hodnost brigádního generála.

V prezidentských volbách roku 1888 získal o téměř sto tisíc hlasů méně než Grover Cleveland, ve Sboru volitelů však měl převahu 233 ku 168. Jeho působení ve funkci byly charakterizováno silným protekcionismem, prosadil výrazné zvýšení dovozních cel, tzv. McKinleyův tarif. Příjmy z cel byly použity na penze pro válečné veterány. Za jeho prezidentování poprvé překročil státní rozpočet hranici miliardy dolarů, proto se tehdejšímu Kongresu říkalo Billion Dollar Congress. Také byl přijat Shermanův zákon, snažící se omezit vliv trustů. Prezident Harrison prosazoval energickou zahraniční politiku, investoval do armády a námořnictva, svolal jednání o užší integraci amerických států, usiloval o připojení Havaje a pokoušel se intervenovat v občanské válce v Chile. Snažil se omezit přistěhovalectví, za jeho vlády byla zřízena stanice na Ellis Islandu, prověřující zájemce o vstup do země. Harrison také chtěl udělit Afroameričanům volební právo, nepodařilo se mu však zlomit nesouhlas jižanských států. Vedl válku se Siouxy, v roce 1890 došlo k masakru u Wounded Knee. Během Harrisonova prezidentování došlo k rozvoji oblastí na západě, do Unie byly přijaty nové státy Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington, Idaho a Wyoming. Podepsal zákon, který umožňoval státu vyvlastnit lesy, jejichž ochrana bude ve veřejném zájmu.

Byl prvním americkým prezidentem, jehož hlas byl zaznamenán fonografem, a také nechal do Bílého domu zavést elektřinu. Byl posledním prezidentem, který během působení ve funkci nosil plnovous.

V roce 1908 byla v Indianapolis odhalena jeho socha od Charlese Henryho Niehause. Byla po něm také pojmenována vojenská základna Fort Benjamin Harrison a loď třídy Liberty SS Benjamin Harrison.

Harrisonova vláda[editovat | editovat zdroj]

Vláda Benjamina Harrisona
Úřad Osoba Období služby
Prezident Benjamin Harrison 1889–1893
Viceprezident Levi Morton 1889–1893
Ministr zahraničí James Blaine 1889–1892
John Foster 1892–1893
Ministr financí William Windom 1889–1891
Charles Foster 1891–1893
Ministr války Redfield Proctor 1889–1891
Stephen Elkins 1891–1893
Ministr spravedlnosti William Miller 1889–1893
Ministr pošt John Wanamaker 1889–1893
Ministr námořnictva Benjamin Tracy 1889–1893
Ministr vnitra John Noble 1889–1893
Ministr zemědělství Jeremiah Rusk 1889–1893

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prezident Spojených států amerických
Předchůdce:
Grover Cleveland
18891893
Benjamin Harrison
Nástupce:
Grover Cleveland