Masakr u Wounded Knee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Masakr u Wounded Knee
Konflikt:
Wounded Knee
Wounded Knee
Trvání: 29. prosinec 1890
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Wounded Knee, South Dakota
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství U.S. a masakr
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Siouxové Spojené státy
Velitelé
Big Foot James W. Forsyth
Síla
120 mužů, 230 žen a dětí 500 mužů
Ztráty
178 mrtvých
89 zraněných
150 pohřešovaných
25 mrtvých
39 zraněných
(většina zabita náhodnou střelbou vlastních)
{{{poznámky}}}

Masakr u Wounded Knee známý též jako bitva u potoka Wounded Knee, byl poslední větší ozbrojený konflikt mezi Siouxy - Lakoty a Spojenými státy, který Generál Nelson A. Miles označil za „masakr“, ve svém dopise komisaři pro indiánské záležitosti.[1]

Dne 29. prosince 1890 500 vojáků 7. kavalerie armády Spojených států, podporovaných lehkým dělostřelectvem, obklopilo skupinu indiánů kmene Sioux, na území indiánské rezervace Pine Ridge [2] s rozkazem převést je na železnici k transportu do Omahy.

Podle mínění českého etnografa Miloslava Stingla způsobil masakr plukovník James W. Forsyth. Jeden z indiánů postižený hluchotou jménem Černý Kojot neslyšel totiž rozkaz odevzdat zbraně. Plukovník Forsyth kvůli této neposlušnosti proto nařídil postřílet indiánský tábor s bezbrannými a od únavy polomrtvými lidmi.

Tato událost inspirovala folkového zpěváka a písničkáře Tonyho Linharta ze skupiny Pacifik ke složení písně Poraněný koleno.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wounded Knee Massacre na anglické Wikipedii.

  1. Letter: General Nelson A. Miles to the Commissioner of Indian Affairs, March 13, 1917.
  2. LIGGETT, Lorie. Wounded Knee Massacre - An Introduction [online]. Bowling Green State University, 1998, [cit. 2007-03-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]