Jižní Dakota
| Jižní Dakota | |
|---|---|
| South Dakota | |
| Přezdívka: The Mount Rushmore State | |
| Geografie | |
 Jižní Dakota na mapě USA | |
| Hlavní město | Pierre |
| Největší město | Sioux Falls |
| Poloha | 44°42′ s. š., 100°18′ z. d. |
| Časové pásmo | východní část: UTC−6/−5 (letní čas) západní část: UTC−7/−6 (letní čas) |
| Počet okresů | 66 |
| Rozloha (17. v USA) | |
| Celkem | 199 729 km² |
| • z toho souš | 196 334 km² |
| • z toho vodstvo | 3 395 km² (1,7 %) |
| Obyvatelstvo (46. v USA) | |
| Počet obyvatel | 935 094 (odhad 2025[1]) |
| Hustota zalidnění | 4,8 obyv./km² (46. v USA) |
| Úřední jazyky | angličtina; O'ceti Sakowin (oficiální domorodý jazyk) |
| Ekonomika | |
| HDP | 80,650 mld. USD (2025)[2] |
| HDP na obyvatele | přibližně 86 248 USD (2025)[2][1] |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 2208 m n. m. |
| Průměrná výška | 670 m n. m. |
| Nejnižší bod | 295 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Larry Rhoden (R) |
| Senátoři | John Thune (R) Mike Rounds (R) |
| Přistoupení do Unie | 2. listopadu 1889 (40. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | SD |
| Tradiční zkratka | S.D. |
| ISO 3166-2 | US-SD |
| www | |
Jižní Dakota (anglicky South Dakota 
[ˌsaʊθ dəˈkoʊtə]IPA, oficiálně State of South Dakota) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti západních severních států ve středozápadním regionu USA. Jižní Dakota hraničí na severu se Severní Dakotou, na východě s Minnesotou, na jihovýchodě s Iowou, na jihu s Nebraskou a na západě s Wyomingem a Montanou.
Se svou rozlohou 199 729 km² je Jižní Dakota sedmnáctým největším státem USA, v počtu obyvatel (935 tisíc) je však pátým nejméně lidnatým státem a s hodnotou hustoty zalidnění 4,8 obyvatel na km² je na 46. místě. Hlavním městem je Pierre s přibližně 14 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Sioux Falls (214 tisíc obyv.), Rapid City (81 tisíc obyv.), Aberdeen (28 tisíc obyv.), Brookings (25 tisíc obyv.) a Watertown (24 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol Black Elk Peak s nadmořskou výškou 2208 m v pohoří Black Hills. Největšími toky jsou řeky Missouri, která tvoří část hranice s Nebraskou, a Big Sioux, tvořící hranici s Iowou.
Do oblasti Jižní Dakoty se první evropští průzkumníci dostali roku 1743 a následně si oblast začala nárokovat Nová Francie. Roku 1762 získali region, díky výsledku sedmileté války, Španělé, kteří jej přičlenili do místokrálovství Nové Španělsko. V roce 1800 se území vrátilo do francouzských rukou, ale již v roce 1803 odkoupily celou francouzskou Louisianu Spojené státy. Následně byla velmi sporadicky osídlená Jižní Dakota, která získala jméno ze siouxského slova „dakhóta“ (tj. „spojenci“), součástí teritorií louisianského, missourského, michiganského, wisconsinského, iowského, minnesotského a nebraského. Teprve v polovině 19. století začali Američané oblast zalidňovat a díky tomu bylo v roce 1861 zřízeno vlastní dakotské teritorium, které bylo roku 1889 rozděleno. Jeho jižní část se 2. listopadu 1889 jako Jižní Dakota stala 40. státem USA.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jižní Dakota byla ustanovena a připojena k USA 2. listopadu 1889. Původně to bylo území několika indiánských kmenů, které byly vyhnány do rezervací. Území tohoto státu na západ od řeky Missouri do té doby tvořilo tzv. Velkou siouxskou rezervaci, jejíž značnou část byli Indiáni nucení koncem 80. let 19. století rozprodat. Byla zde objevena malá naleziště zlata a diamantů, což na území Dakoty přilákalo mnoho zločinců a banditů. Po největší vlně přistěhovalců se situace uklidnila a lidé se začali věnovat zemědělství a pastevectví.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Jižní Dakota má severní hranici tvořenou státem Severní Dakota, na jihu hraničí s Nebraskou, na východě s Iowou a Minnesotou. Západní hranici tvoří státy Wyoming a Montana.
Většina území Jižní Dakoty je tvořena náhorní plošinou. Jsou zde travnaté stepi, kolem měst většinou přeměněné na úrodná pole. Jižní Dakota je poměrně řídce zalesněna. Je to dáno suchým pevninským podnebím.
- Nejvyšší bod je 2 208 m nad mořem.
- Nejnižší bod je 295 m nad mořem.
- Šířka státu je 340 km.
- Délka státu je 610 km.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Jižní Dakoty přibližně 80,650 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 86 248 dolarům na obyvatele.[2][1]
Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Jižní Dakotě 75 081 amerických dolarů a příjem na obyvatele 40 550 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 10,4 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 66,7 % obyvatel ve věku 16 let a více.[1]
Ekonomika Jižní Dakoty stojí především na zemědělství a těžbě nerostů.
Bydlení
[editovat | editovat zdroj]V roce 2025 bylo v Jižní Dakotě odhadováno 429 698 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 68,6 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 257 400 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 946 dolarů.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel Jižní Dakoty:
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1970 | 665 507 |
| 1980 | 690 768 |
| 1990 | 696 004 |
| 2000 | 754 844 |
| 2010 | 814 180 |
| 2020 | 886 667 |
| 2025 (odhad) | 935 094 |
Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Jižní Dakoty z 814 180 na 886 667, tedy o 72 487 obyvatel neboli 8,9 %. Podle odhadu United States Census Bureau měla Jižní Dakota k 1. červenci 2025 celkem 935 094 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil o 48 427, neboli přibližně 5,5 %, a oproti roku 2010 o 120 914, neboli 14,9 %.[1]
V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 4,0 % populace Jižní Dakoty a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 7,1 % obyvatel ve věku pěti let a více.[1]
Rasové a etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Rasové složení obyvatelstva Jižní Dakoty podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:
| Skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 85,9 % | 80,7 % |
| Afroameričané | 1,3 % | 2,0 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 8,8 % | 8,8 % |
| Asijští Američané | 0,9 % | 1,5 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | méně než 0,1 % | 0,1 % |
| Jiná rasa | 0,9 % | 1,7 % |
| Dvě nebo více ras | 2,1 % | 5,3 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 2,7 % populace v roce 2010 a 4,4 % populace v roce 2020.[3][4]
Věk a pohlaví
[editovat | editovat zdroj]Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 23,5 % obyvatel Jižní Dakoty a osoby ve věku 65 let a více 19,4 %. Ženy představovaly 49,6 % obyvatelstva.[1]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V období 2020–2024 mělo 93,2 % obyvatel Jižní Dakoty ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 31,9 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]- křesťané 91 %
- protestanti 65 %
- luteráni 28 %
- metodisté 13 %
- presbyteriáni 4 %
- baptisté 4 %
- letniční 2 %
- ostatní protestanti 14 %
- římští katolíci 25 %
- ostatní křesťané 1 %
- protestanti 65 %
- jiná náboženství 1 %
- bez vyznání 8 %
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 U.S. Census Bureau QuickFacts: South Dakota [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in South Dakota [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2010 Census: South Dakota Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020 Census: South Dakota Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Dakota na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Jižní Dakota ve Wikislovníku- (anglicky) Oficiální stránky státu Jižní Dakota
