Seznam indiánských kmenů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Indiánské kmeny)
Skočit na: Navigace, Hledání

Indiánské kmeny obývaly před příchodem evropských kolonizátorů území celé Ameriky. Rozmanité přírodní podmínky zde zapříčinily vznik různorodých indiánských kultur, jež se plně přizpůsobily svému životnímu prostředí. Nejčastěji se proto jednotlivé indiánské kmeny zařazují do tzv. kulturních oblastí, kde žila etnika, která většinou hovořila nepříbuznými jazyky, ale sdílela podobnou kulturu. Kromě toho se indiánské kmeny klasifikují podle příslušnosti k jazykovým rodinám, jichž existuje na americkém kontinentu velké množství.

Mapa kulturních oblastí Severní Ameriky

Severní Amerika[editovat | editovat zdroj]

Subarktická oblast[editovat | editovat zdroj]

Kučinové v roce 1847

Obyvatelé této oblasti jsou tradičně především kočovní lovci, závistí na stádech sobů karibu. Významný je i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se řasto pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo konický vigvam krytý rozožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné chýše. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy, známé pod algonkinským jménem manito či kulturní hrdiny, jako byl u na-denejských kmenů Krkavec a u Algonkinů Velký zajíc Manabozo.

Akaithco, náčelník Žlutých nožů, 1825
Náčelník Odžibvejů na obraze G. Catlina z roku 1835
Demasduit, žena z kmene Beothuků 1819

Severovýchod[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o oblast se starou kulturní tradicí, navazující na dávnou Hopewellskou kulturu stavitelů chrámových mohyl. V životě zdejších indiánů mělo velký význam zemědělství, ale též sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, javorový sirup), rybolov i lov. Obydlím byl kupolovitý vigvam krytý rozožemi či kůrou nebo kůží, Irokézové však žili v dlouhých domech, rovněž krytých kůrou. V životě lesních indiánů měl velký význam boj, ale i hry a sproty, např. lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a často se sdružovaly do konfederací. V nábožeství měly velký vvliv tajné slopečnosti jako irokézské Nepravé tváře a algonkinský Midewiwin.

Mikmakové v roce 1865
Wa-pel-la, náčelník Liščích indiánů, 1836
Lapowinsa, náčelník Delawarů, 1735.
Náčelník Seneků Galantwaké (ten, který sází kukuřici), 1796

Jihovýchod[editovat | editovat zdroj]

Tato toblast má kulturně mnoho spoelčného s oblastí Východních lesů. Kulturní tradice mají rovněž dávné kořeny v Hopewellské a Missisippské kultuře. Zdejší indiáni byli většinou zemědělci a rybáři, sběr planých rosltin a lov měly menší význam. Obydlím byly dlouhé domy, chýše s hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické (např. Čerokíové, Kríkové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání, vesnice byly velké a někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy byli síše lovci a rybáři, zili v chýších na kůlech zvaných čikí, prosluli výrobou dřevěných kánoí a pestrými patchworkovými oděvy. Náboženský život a rituály byly často spojeny s pěstováním kukuřice.

Čoktó jménem Tullokcčíško (Ten, který pije šťávu z kamenů), slavný hráč lakrosu, portrét George Catlina z roku 1834
Menawa, náčelník Kríků, 1837

Velké pláně[editovat | editovat zdroj]

Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena předvším na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku plody muchovníku) a od 16. stol. také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící kmeny jako Mandani a Pónýové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové - hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powow.

Mato Tohpe, náčelník Mandanů na obraze Geogre Catlina
  • Algická jazyková rodina
Osedžský bojovník, 1834
Sedící býk v roce 1885
Ten, který drží nepřítele, náčleník Vraních indiánů na obraze E. A. Burbanka

Náhorní plošina (Plateau)[editovat | editovat zdroj]

Nejmenší kulutrní oblast Severní Ameriky na území států Idaho, Washington, Montana a jihozápadní kanady. Zdejší obyvatelé se živli hlavně sběrem (muchovník, cibulky ladoníku), lovem jelenů i rybolovem. Od 18. stol. se rozšířil chov koní a některé kemny se přiblížily kultuře prérijních indiánů. Obydlím byly týpí nebo polopodzemní chýše ze dřeva a drnů. Indiáni žili v malých rodinných tlupách a byli méně bojovní než prérijní kemny.

Žádný roh, bojovník Nez Perceů na obrazeGeorge Catlina.
Králičí ocásek, žena z kmene Bannoků

Severozápadní pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Kultura severozápadních indiánů byla založená na lovu pravidleně migrujících lososů, ale i dalších druhů ryb a mořských živočichů. Menší roli hrál sběr bobulí a lov suchozemské zvěře. Tradičním obydlím byly dlouhé domy z dřevěných trámů, často zdobené totemovými sloupy, v ncihž žilo pohromadě více rodin. Ze dřeva vyrábí i dlabané kánoe, masky či nářadí. Vynikají také v tkalcovství a košíkárství. Všchny předměty byly umělecky zdobené. Náčelníci a jejich rodiny měli velkou moc, společnost byla strukturována. Významným obřadem byl potlač spojený s rozdílením darů. Zdejší indiáni znali otroctví a provozovali směnný obchod.

Anotkloš, náčelník Tlingitů, 1913
Žena z kmene Nutka, rytina z roku 1785

Kalifornie[editovat | editovat zdroj]

V Kalifornii žilo na poměrně malém území velké množství kmenů, některé z nich však byly vyhubeny během 19. stol., zvláště v době Zlaté horečky. Kalifornští indiáni byli mírumilovní sběraši a lovci drobné zvěře, žilivi se hlavně žaludy dubů, na pobřeží také lovili ryby. Obývali společné polopodzemní chýše nebo jen wikapy z trávy a větví. Při obřadech se zdobili ozdobami z peří. Prosluli zpracování lýka a košíkářstvím.

Matka z kmene Hupa, 1924
Indiáni z okolí San Francisca, pravděpodobně Miwokové, obraz Ludwiga Chorise, 1822
Rafael Solares, náčelník Čumašů, asi 1895
  • Na-denéjská jazyková rodina
    • Četkové(Chetco, Chectco)
    • Hupové (Hoopa, Hupa)
      • Čilulové (Chilula)
      • Vlastní Hupové (Hoopa Valley, Natinookwa)
      • Wilkutové (Whilkut, Redwood Creek)
    • Tolovové (Tolowa)
  • Penutijská jazyková rodina
    • Jokutové (Yocut, Yokuts)
      • Mariposové (Mariposa)
      • Severní Jokutové (Yokut)
    • Karkinové (Carquin) †
    • Kostanové (Costano, Oholone)
    • Maiduové (Maidu, Maidun)
      • Horští Maiduové (Mountain Maidu, Yamani Maidu)
      • Jižní Maiduové (Nisenan)
      • Konkovové (Concow)
    • Mivokové (Miwok, Miwuk)
      • Jezerní Mivokové (Lake Miwok)
      • Pobřežní Mivokové (Coast Miwok)
      • Vnitrozemští Mivokové (Plains and Sierra Miwok)
    • Vintuové (Wintu, Wintun)
  • Janové (Yana) †
    • Severní Janové (Northern Yana) †
    • Jahiové (Yahi) †
  • Jukiové (Yuki)
  • Vappové (Wappo)
Ma-wo-ma, náčelník Šošonů

Velká pánev[editovat | editovat zdroj]

Polopouštní oblast na území Nevady a Utahu obývají indiáni, živící se tradičně sběrem rosltin a lovem drobné zvěře, v příznnchý oblastech i zemědělstvím. Od 18. stol. se rozšířil chov koní. indiáni zde žili kočovně, obydlí byla jednodhcuchá, jen přístřešky z trávy a kůže zvané wikap, jedonoduchý byl i oděv. Z umění a řemeslných dovedností vynikali v košíkářství.

  • Juto-aztécká jazyková rodina
    • Avanečové (Ahwahnechee)
    • Jutové (Ute)
    • Monové (Mono)
    • Pajutové (Paiute)
    • Šošoni (Shoshone, Shoshoni)
      • Jižní Šošoni
      • Západní Šošoni
    • Timbišové (Timbisha, Coso)
  • Vašové (Washoe)

Jihozápad[editovat | editovat zdroj]

Indiánské kultury v oblasti jihozápadu navazjí na dávné kořeny v anasazijské, mogolloonské či hohokamské kultuře. Autochtonní obyvatelé žilí v pueblech postaených z hliněných cihel a věnují se předeším zemědělství. Vynikají u umění a řemeslech jako je košíkářství, tkaní nebo zpracování tyrkysu a stříbra. Jejich nábožesntví je spojeno s mnoha rituály, vázanými na zemědělství a počasí, jako je např. hadí tanec Hopiů. Později do oblasti migrovali ze severu kočovní lovci a sběrači, kteří částečně pRevzali zemědělství a řemesla starších obyvatel, žili však ve wikapech z trávy nebo polopodzemních hliněných domech hogan. Od 16. stol. se v oblasti rozšířil chov koní, částečně též ovcí.

Geronimo - Goyathlay, náčelník Apačů, 1887
Mladá žena kmene Zuñi,1903
  • Juto-aztécká jazyková rodina
    • Hopiové (Hopi, Moqui)
    • Papagové (Papago, Tohono O'odham)
      • Píseční Papagové (Hia C-eḍ O'odham, Sand Papago, Areneños)
    • Pimové (Pima, Akimel O'odham)
  • Kajova-tanoská jazyková rodina
    • Tevové (Nambe, Pojoaque, San Ildefonso, San Juan, Santa Clara, Tano, Tesuque, Tewa)
    • Tivové (Isleta, Picuris, Sandia, Taos, Tigua, Tiwa)
    • Tovové (Jemez, Towa)
  • Kereská jazyková rodina
    • Keresové (Keres, Laguna, San Felipe, Santa Ana, Santo Domingo)
      • Akomové (Acoma)
      • Kočitové (Cochiti)
      • Ciové (Zia)
  • Na-denéjská jazyková rodina
  • Zuňiové (Zuni, Zuñi)

Střední Amerika, Mexiko a Karibik[editovat | editovat zdroj]

Aridoamerika[editovat | editovat zdroj]

Polopouště severozápadního Mexika a polostrova Baja California měly řídké osídlení. Lovci drobné zvěře a sběrači se v příznivějších oblastech zabývli i zemědělstvím, spojeným s důmyslnými závlahami. Na pořeží Kalifornského zálivu též lovili ryby. Žili v domech ze dřeva a hlíny, wikapech nebo týpí, jednotlivé rodiny často odděleně od sebe. Od 16. stol. se rozšířil chov koní i dobytka. V náboženství hrálo vlekou roli uˇívání halucinogenního kaktusu peyotlu.

Jakijský bojovník, 1896

Mezoamerika[editovat | editovat zdroj]

Oblast nejvyspělejších kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s budováním měst, monarchickými nebo teokratickými státními útvary, vysoce rozviuntým uměním i počátky věd, např. astronomie a matematiky. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, aristokracie, poddných a otroků. Náboženské systémy byly polyteistické, často spojené s lidskými oběťmi i míčovými hrami. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Traidční kultury byly zničeny v 16. stol. pod náporem španělských dobyvatelů.

Nezahualpili, vládce Texcoca, poč. 17. stol.
Mayský král K'inič Jahaab Pakal, Palenque, 7. stol.

Karibská oblast[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast zahrnuje Velké a Malé Antily, pobřeží Střední Ameriky na jih od Yucatánu a poběží Jižní Meriky mezi Panamou a ústím Orinoka. Zdejší obyvatelé se věnovali zemědělství a rybolovu, žili v chýších postavených na kůlech, oděvy byly jednoduché. Kulura a náboŽenství byly ovlivněny Mezoamerikou, odkud převzali např. míčové hry a umělecká řemssla. Vynikali zlváště zpraocování dřeva a výrobou lodí. Obyvatelé ostrovů byli vesměs vyhubeni v 16. a 17. stol., na evnině však dosud přežívají.

Karibská žena, 1888
Žena z kmene Kuna v tradičním oděvu

Jižní Amerika[editovat | editovat zdroj]

Andy[editovat | editovat zdroj]

Oblast vyspělých kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s budováním měst, monarchickými nebo teokratickými státními útvary, stavbou silnic a kamenných měst. Rozvíjelo se umění, vědy a řemesla, na rozdíl od Meoameriky však nebylo známo písmo, ale jen kipu. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, úředníků a poddných, exisotvaly stálé armády. Zdrojem obživy bylo zemědělství (brambory, kukuřice) a chov domácích zvířat (lamy, morčata). Náboženské systémy byly polyteistické, často spojené s lidskými oběťmi. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Ve 14. stol. oblast politicky sjednotili Inkové, i přes násliné přerušení vývoje pod náporem španělských dobyvatelů v 16. stol. zdejší kultura přežívá.

Močický bojovník, 5. stol.
  • Ajmarská jazyková rodina
  • Araukánská jazyková rodina
Kečujská žena
Vládce Inků Sinči Roka, 1615

Amazonie[editovat | editovat zdroj]

Nejvěhší kulturní oblast Ameriky obývaná největším počtem kmenů. Většinou žili zdejší indiáni usedle v osadách tvořených velkými společnými domy, kde se spí v hamakách. Např. u Janomamů, je celá osada tvořena jediným domem šabono. Živí se tropickým zemědělstím, zvláště pěstováním manioku, rybolovem, sběrem (např. plodů palem chonta a pupuhna, léčivých rostlin i lovem drobné zvěře. Někteří z amazonských indiánůl jsou kočovní lvoci a sběrači, např. Nambikwarové. Významné je použití šípových jedů, léčivých, povzbudivých a psychotropních rostiin (např. guarana, ayahuasca), které mají význam i v náboženství.

Lovec kmene Jagua
Děti z kmene Ašáninka
Chívarský muž
  • Čibčská jazyková rodina
  • Chívarská jazyková rodina
Janomamská dívka, 1997
Tupinambové. Hans Staden, 1557
Bororové, kresba Hercula Florence, 1829
Botokudská žena
Lovec z kmene Guajakí

Gran Chaco[editovat | editovat zdroj]

Nejmenší kulturní oblast Jiží Ameriky pokrytá bušem a suchými lesy. Zdejší indiáni se živili hlavně sběrem plodů a lovem drobné zvěře, u řek i rybařením a zemědělstvím. Sbírali např. lusky stromu inga a listy cesmín, z nichž připravují čaj maté. Žili v malých rodinných tlupách, u některých (Kaďuveové) byla společnost strukturována. Od 16. stol. se rozšířil chov koní i dobykta, způsob života domordoců byl ovlivněn budováním jezuitských misií. Indiáni žili většinou usedle ve spoelčných hcýšíšch, šamani často měli i politickou moc.

Kaďuvejská žena s tradičním malováním, 1892
Mapučové na konci 19. století

Patagonie a Ohňová země[editovat | editovat zdroj]

Řídce osídlená oblast pokrytá travnatými pláněmi, na západě i lesy. U některých skupin,např. u Mapučů, se pod vlivem andských kultur rozšířil usedlý způsob života, emědělství a chov lam, ostatní však byly většinou kočovní lovci, žijící v přístřešcích z kůže a větví zvaných toldo. Lovili lamy guanako a pštrosy nandu, oblíbenou zbrnaíbyla bola. Od 16. stol. se rozšířil chov koní. Na západním pobřezí a v oblasti Ohňové země žili rybáři a lvoci mořských živočichů v malých rodinných tlupách. Čluny i i přístřešky zhotovovali z kůry a kůží. Vštčina obyvatel Patagonie a ohňové země byla vyhubena nebo přežívá v malém poštu.

Tevelčéský muž
  • Alakalufská jazyková rodina
  • Araukánská jazyková rodina
    • Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
    • Ngulučové (Nguluche, Moluche)
    • Pikunčové (Picunche)
    • Viličové (Huilliche)
Rodina Jaghanů, 1882
  • Čonská jazyková rodina
  • Hetská jazyková rodina
    • Kerandíové (Querandi, Het) †
      • Čečehetové(Chechehet)
      • Didluhetové (Didluhet
      • Taluhetové (Taluhet)
    • Puelčeové (Guenaken, Puelche)
  • Čarrúové (Charrúa) †
  • Jagani (Yaghán, Yahgan, Yámana)
  • Minuaneové (Minuane)†
  • Warpéové (Warpe, Huarpe) †

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]