Guanako

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLama guanako
alternativní popis obrázku chybí
Guanako (Lama guanicoe)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída Savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď velbloudovití (Camelidae)
Rod lama (lama)
Binomické jméno
Lama guanicoe
Müller, 1776
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lama guanako, resp. guanako (Lama guanicoe) je sudokopytník z čeledi velbloudovitých.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v oblastech od severní části Peru přes pobřežní oblasti Chile do Ohňové země a do nejjižnějších oblastí Argentiny a Chile. Největší populace obývají pampy nebo chladné stepi. Velmi malé počty jsou v horách Peru a Bolívie.

Byly popsány čtyři geografické poddruhy:

  • Lama guanicoe guanicoe - rozšířený v Patagonii, Ohňové zemi a v Argentině jižně od 35° j. š.
  • Lama guanicoe huanacus Molina 1782 - je omezen pouze na Chile.
  • Lama guanicoe cascilensis Lonnberg 1813 - obývá vysoké Andy v Peru, Bolívii a v severovýchodním Chile.
  • Lama guanicoe voglii Krumbiegel 1944 - je ve svém výskytu omezen na východní svahy And mezi 21 a 32° j. š. v Argentině.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Výška se pohybuje od 100 do 115 cm, hmotnost od 80 do 120 kg. Je tedy největší ze všech divokých lamoidů. Vyskytuje se pouze jeden barevný odstín srsti, a to světlehnědý na horní části těla a bělavý na břiše. Celé tělo je pokryto srstí dvojího typu. A to jemnou světlehnědou podsadou a delšími hrubými pesíky skořicově hnědé barvy. Hlava je porostlá krátkou šedou až černou srstí. Okolí pysků je bělavé, stejně jako uši, a vnitřní strana končetin. Uši jsou menší než u lamy. Nos je rovný s malými nozdrami. Mají malé úzké oči. Dospělá zvířata se loví pro maso a kůže, z nichž se vyrábějí pláště, boty, vaky a jiné kožené výrobky. V některých oblastech jsou a byly loveny mláďata pro cenné kožky. Jejich kožešina je více ceněna než alpaky.

Mají dobrý sluch a zrak, ale čich horší. Jsou březí 10 až 11 měsíců a rodí osrstěné mládě. Březost se pohybuje v rozmezí 342 - 368 dnů.

Tyto lamy migrují za potravou. Jsou také chovány v zajetí. Zajímavostí je, že pijí mořskou vodu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]