Bojnická zoologická zahrada



Bojnická zoologická zahrada, od 1. července 2017 oficiálně Národní zoologická zahrada Bojnice (slov. Národná zoologická záhrada Bojnice)[1], je nejstarší a nejnavštěvovanější zoologická zahrada na Slovensku.
Pro veřejnost byla otevřena 1. dubna 1955 a v současnosti se rozkládá na ploše 41 hektarů, z čehož expoziční část tvoří 20 hektarů. Areál zoo se nachází v příjemném rekreačním prostředí lázeňského města Bojnice nedaleko od Bojnického zámku v Trenčínském kraji. Patří k zoologickým zahradám všeobecného typu, tj. bez vyhraněné specializace na určité druhy zvířat. V minulosti zde byla vyšší pozornost věnována zejména odchovu rysů ostrovidů, běžců (emu a nandu) a horských koz.
Počet druhů chovaných v Zoo Bojnice je jedním z největších ze všech slovenských zoo, v závěru roku 2023 šlo celkem o 327 živočišných druhů v počtu 1760 exemplářů.[2] Jako jediná slovenská zoo chová např. slony africké, bonga lesní, zebry horské Hartmannové, kondory královské a mnohé další. Od roku 2003 se zoo stala řádným členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), která sdružuje okolo 250 elitních světových zoo. V rámci evropských chovných programů a plemenných knih pro ohrožené druhy je zapojena do chovu 25 druhů zařazených do evropských chovných programů (EEP – European Endangered species Programme) a 23 druhů zařazených do evropských plemenných knih (ESB – European Studbooks).
Zoo Bojnice spravuje slovenské národní záchytné centrum pro zabavené a zajištěné živočichy a odborní pracovníci aktívně spolupracují s orgány CITES a Státní ochranou přírody Slovenské republiky.
Členství v odborných organizacích
[editovat | editovat zdroj]
- WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií)
- EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií)
- UCSZ (Unie českých a slovenských zoologických zahrad)
- SAZZ (Slovenská asociace zoologických zahrad)
- WAPCA (Sdružení pro ochranu západoafrických primátů)
- EEKMA (Evropská asociace ošetřovatelů a manažerů chovu slonů)
- ISIS (Mezinárodní informační systém druhů)
Stav zvířat
[editovat | editovat zdroj]- 31. 12. 2005: 318 druhů / 1940 jedinců
- 31. 12. 2006: 355 druhů / 1826 jedinců
- 31. 12. 2007: 373 druhů / 1858 jedinců
- 31. 12. 2008: 380 druhů / 1921 jedinců
- 31. 12. 2009: 384 druhů / 2050 jedinců




Hlavní expoziční celky
[editovat | editovat zdroj]- Pavilón Africké Fauny/Pavilón Slonů – Nově postavený pavilón otevřen v roce 2021, s dvěma velkými výběhy pro Slony africké. Obyvatelmi jsou dvě slonice Maja a Gula. Koncem roku 2022 ke slonicím přibyl i samec Tembo. Pavilon je domovem také želv pardálích a ostruhatých.
- Původní pavilon Slonů postavený v roce 1984 – v současnosti je pavilon uzavřen a slouží k edukativním účelům a jako zázemí pro surikaty.
- Naučná stezka karpatské fauny – zasazená do lesního prostředí funguje jako expozice pro více druhů z lesního prostředí a oblasti Karpat. Nachází se v ní taky spousta edukativních prvků. Domov tady našli: vlci, rysové a kočky divoké. Dále je zde velká voliéra orlů východních a menší voliéry pro různé druhy hrabavých a zpěvných ptáků nebo sov. Kamenité a lesnaté výběhy obývají kozorožci, takini a markhurové. Velké travnaté výběhy zase dva druhy jelenů a daňci.
- Vivárium – akvarijní a terarijní expozice nejrůznějších druhů ješterů, želv, hadů, mořských a sladkovodních ryb. K vidění je i kolekce šípových žab.
- Motýlí skleník – průchozí expozice motýlů – sezónní
- Dětská ZOO – kontaktní expozice ovec a koz s hřištěm a odpočinkovým místem, součástí je i domeček kde jsou k vidění různe druhy hlodavců, myšek nebo činčily.
- Pavilon Primátů – je v současné době v rekonstrukci ale obývají ho orangutani bornejští, giboni bělolíci, kočkodani Rolowayovi, kočkodani Hamlynovi, guerézy pláštikové a lemurové vari.
- Pavilon šelem – je domovem pro lvi berberské, levharty perské, levharty obláčkové, kočky cejlonské a kočky rybářské.
- Rybník – Rybník na začátku ZOO obývají pelikáni a různé druhy vrubozobých. Ptáci mají k dispozici i zimoviště.
- Expozice medvědů hnědých.
- Expozice asijské fauny – domovem pro pandy červené, jeřáby mandžuské a muntžaky malé.
- Expozice australské fauny – k vidění jsou čtyři druhy klokanů. Dále taky emu hnědí, kasuáři a husy kuří.
- Expozice Tamarínů a jihoamerických savců – spoločené expozice pro tamaríny pinčí a bělohubé, lenochody a tři druhy pásovců.
- Expozice afrických kopytníků – rozsáhle výběhy obývají: zebry horské, zebry bezhříve, bongo lesní, antilopy vrané, pakoně, vodušky a kudu velký.
- Expozice kopytníku – v dalších menších výbězích jsou chovány: velbloudi dvouhrbý, koně Převalského, kiangové nebo paovce. Součástí výběhu paovec je i vyhlídka na Bojnický zámek.
- Expozice Plameňáků a brodivých ptáků – společnou expozici obývají plameňáci, čápi nebo jeřábi.
- Expozice malých šelem – v menších expozicích našli domov kočky krátkouché a slaništní, oceloti, mývalové nebo ženetky.
- Voliéra supů bělohlavých a kondorů královských.
- Voliéry sov a dravých ptáků.
- Voliéry velkých papoušků a ptáků – komplex nekolika voliér je domovem pro šest druhů papoušků ara, papoušky kakadu a tukany.
- Voliéry zoborožců a menších papoušků.
- Voliéry vodních ptáků – dvě menší voliéry obývají koplíci bílý, ibisové a různé druhy kachen.

Zapojení do ochrany slovenské a zahraniční fauny
[editovat | editovat zdroj]
V rámci ochrany evropské fauny bojnická zoologická zahrada dlouhodobě spolupracuje na vícerých projektech záchrany ohrožených druhů živočichů na Slovensku jakož i v zahraničí. K nejvýznamnějším patří spolupráce s Tatranským národním parkem při výzkumu a imobilizaci kamzíka tatranského (Rupicapra rupicapra tatrica), spolupráce na výzkumu rysa karpatského (Lynx lynx carpaticus) na Slovensku a reintrodukce jakož i rehabilitace jedinců z přírody, přičemž doposud se zoo podílela na reintrodukci 6 rysů. Dále například spolupráce v rámci záchranného programu repatriace puštíka bělavého středoevropského (Strix uralensis macroura) na Šumavu, pravidelné vypouštění odchovaných mláďat sovy pálené (Tyto alba) do přírody, chov a zpětný návrat sysla obecného (Spermophillus citellus) na vybrané lokality ve spolupráci se Státní ochranou přírody Slovenské republiky nebo také zapojení do programů záchrany ohrožených slovenských druhů – raroh velký (Falco cherrug), sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a jasoň červenooký (Parnassius apollo).
Zoo Bojnice se zapojila do činnosti WAPCA (West African Primate Conservation Action – Sdružení pro ochranu západoafrických primátů) a finančně přispívá do in situ projektů v západoafrických státech Ghana a Pobřeží slonoviny na záchranu ohrožených druhů primátů. Kromě jiných k nim patří i jeden z „vlajkových“ druhů celého programu – kočkodan Rolowayův (Cercopithecus roloway). Jedná se o nejvzácnější druh na světě mezi africkými kočkodany, přičemž je zařazen do seznamu 25 světově nejohroženějších druhů a poddruhů primátů s mezinárodním IUCN statusem „CR“ (kriticky ohrožený). Původně se vyskytoval v deštných pralesích mezi řekami Sassandra (Pobřeží slonoviny) a Volta (Ghana). V současnosti však zoologové spolehlivě monitorují už jen jeden chráněný lesní fragment, kde přežívají pravděpodobně poslední desítky či stovky těchto opic. Zoo v Bojnicích jako jediná ve střední Evropě chová pár těchto kočkodanů od roku 2004. Mimo africkou Ghanu je (březen 2010) na celém světě chováno v péči člověka posledních 33 jedinců v deseti evropských zoologických zahradách.
Podpořila také reintrodukci v přírodě vyhynulého bažanta Edwardsova (Lophura edwardsi) odesláním dvou odchovaných jedinců přímo do Vietnamu ve spolupráci s pražskou zoo.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoologická záhrada (Bojnice) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Bojnická zoo má nové meno, zoobojnice.sk
- ↑ http://www.zoobojnice.sk/info.php Archivováno 9. 3. 2011 na Wayback Machine. ZOO Bojnice Info
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Informační materiály ZOO Bojnice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojnická zoologická zahrada na Wikimedia Commons - ZOO Bojnice - Oficiální stránka