Antilopa vraná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxAntilopa vraná
alternativní popis obrázku chybí
antilopa vraná - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád přežvýkaví (Ruminantia)
Čeleď turovití (Bovidae)
Podčeleď přímorožci (Hippotraginae)
Rod antilopa (Hippotragus)
Binomické jméno
Hippotragus niger
Harris, 1838
Rozšíření antilopy vrané (červeně)
Rozšíření antilopy vrané (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antilopa vraná (Hippotragus niger) je velká africká antilopa blízce příbuzná antilopě koňské.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 190-270 kg
  • délka těla: 190-255 cm
  • délka ocasu: 40-75 cm
  • výška v kohoutku: 117-143 cm

Antilopa vraná je velká, robustní antilopa s výrazným sexuálním dimorfismem. Samci váží okolo 238 kg a v kohoutku dosahují 116-142 cm, samice jsou menší, váží kolem 220 kg. Obě pohlaví mají vrubované rohy, které jsou šavlovitě zahnuté dozadu; rohy samců jsou masivnější, zahnutější a až 165 cm dlouhé, naproti tomu rohy samic jsou dlouhé jen 61-102 cm.

Srst je krátká a hrubá, samec i samice mají krční hřívu. Býci jsou vždy černě zbarvení, samice a mláďata jsou obvykle kaštanově hnědí, u jižněji žijící populace pak hnědočerní. Břicho, vnitřní strana stehen a krajina pod ocasem jsou bílé, stejně jako obličejová maska.

Telata mladší dvou měsíců jsou světle hnědá.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Antilopa vraná obývá lesnaté savany jihovýchodní Afriky, její areál sahá od jihovýchodní Keni a východní části Tanzanie a Mosambiku až do Angoly a Konga. Jsou teritoriální, vyhýbají se otevřené krajině a vždy se zdržují v blízkosti řek nebo napajedel.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Během období dešťů žijí antilopy vrané v malých rodinných skupinách tvořených 15-25 samicemi, jejich telaty a jedním dominantním býkem, který hájí jejich teritorium o rozloze 3,9-9 km2, několik takových skupin pak sdílí jeden domovský okrsek (home range), který může mít rozlohu až 25 km2 a živit až 75 antilop vraných. Během období sucha se antilopy shromažďují ve velkých smíšených stádech na zbývajících pastvinách.

Mezi kravami i mezi býky je vytvořena hierarchie, staré krávy bývají na společenském žebříčku výše než mladší. I mladí samci jsou podřízeni kravám, a to do věku asi tří nebo čtyř let, kdy se u nich začínají objevovat sekundární pohlavní znaky a jsou vyhnáni. Mladí býci se pak toulají sami nebo se sdržujují do mládeneckých stád; dominantní býci je většinou nechávají pást se ve svém teritoriu, chovají-li se podřízeně a nejeví-li zájem o samice. Samci se o teritorium přetlačují svými rohy; smrtelná zranění jsou však vzácná.

Samice

Říje přichází uprostřed období sucha, v období zhruba od května do července, březost trvá 8-9 měsíců, telata se tudíž rodí na konci období dešťů, kdy je dostatek vysoké trávy k ukrytí mláděte. Matka se k mláděti vrací, jen aby ho nakojila, a už po týdnu se přidává zpět ke stádu, tele se přestane skrývat až po třech týdnech. Pouto mezi matkou a mládětem je slabé, i ve stádě telata tráví více času se svými vrstevníky a matku vyhledávají jen jako zdroj mléka. Odstaveno je po šesti měsících. Samice pohlavně dospívají ve dvou a půl letech, samci se páří až po pěti letech stáří.

Antilopy vrané jsou býložravé, 90 % jejich potravy tvoří trávy - pojídají pouze travní list, a to ve výšce 40-140 mm nad zemí. Jejich oblíbenou potravou je tráva druhu Brachiaria nigropedata, která ale tvoří jen 3,9 % trav na sledovaném území.[2] Jsou aktivní především brzy ráno a před setměním, přes poledne se ukrývají ve stínu, v noci přežvykují. Obvykle zůstávají dlouho na jednom místě, denně urazí jen asi 1,2 km, nikdy se příliš nevzdalují od napajedel, která navštěvují minimálně každý druhý den.

Jsou-li pronásledovány, dokážou běžet rychlostí až 57 km/h a to i na větší vzdálenosti. Zraněné nebo zahnané do kouta se brání svými ostrými rohy. Dospělé kusy nemají kromě člověka příliš nepřátel, telata jsou kořistí lvů, leopardů, hyen, psů hyenovitých i krokodýlů.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

IUCN považuje antilopy vrané za druh závislý na ochraně, angolský poddruh antilopa obrovská je kriticky ohrožena. Trofeje antilopy vrané jsou ceněné mezi lovci divoké zvěře.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozeznáváme 5 poddruhů:

  • Druh Hippotragus niger
    • Hippotragus niger anselli
    • Hippotragus niger kirkii
    • Hippotragus niger niger
    • Hippotragus niger rooseveltii
    • antilopa obrovská (Hippotragus niger variani)

Antilopa vraná v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. Wilson, D., S. Hirst. 1977. Ecology and Factors Limiting Roan and Sable Antelope Populations in South Africa. Wildlife Monographs, 54: 14-107

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]