Antilopa koňská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxAntilopa koňská
alternativní popis obrázku chybí
Poddruh Hippotragus equinus cottoni v Zoo Buffalo
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád přežvýkaví (Ruminantia)
Čeleď turovití (Bovidae)
Podčeleď přímorožci (Hippotraginae)
Rod antilopa (Hippotragus)
Binomické jméno
Hippotragus equinus
Desmarest, 1804
rozšíření antilopy koňské
rozšíření antilopy koňské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antilopa koňská (Hippotragus equinus) je velká antilopa obývající otevřené lesy, suché buše a savany poblíž vody v jižní, východní, západní a střední Africe.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • adas koňský

Popis[editovat | editovat zdroj]

Svým vzhledem i chováním se velice podobá antilopě vrané, s kterou bývá také často zaměňována, protože se jejich lokality rozšíření překrývají. Je to mohutná antilopa, která je po antilopě losí a kudu velkém největší africkou antilopou. Dosahuje hmotnosti až 250 kg, výšky v kohoutku až jednoho metru a délky těla mezi 2,4 až 2,6 m. Rozeznáváme u ní asi 6 poddruhů, které se liší převážně zbarvením srsti. Nejčastějším zbarvením je rezavá, méně častěji se objevuje i šedá. Břicho má světlejší a na hlavě má typickou antilopí kresbu, zvláště kolem očí a čenichu má bílou kresbu. Obě pohlaví mají dlouhé šedočerné rohy, samice však kratší a slabší. Svůj název získala pro svou určitou podobnost s koněm, zvláště pak díky protáhlému obličeji a vztyčené černé hřívě. Zvláštní jsou i ušní boltce, které jsou dlouhé a na konci zakončené černými chloupky. Antilopa koňská má také dlouhý ocas, který dorůstá délky 60-70 cm.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Březí samice.

Antilopa koňská se až z 90 % živí trávou, vzácněji listy a plody, což způsobuje, že potřebuje často pít. Většinou žijí v nevelkých skupinách tvořených z 20 samic s mláďaty a dospělým, vedoucím samcem. Často je lze spatřit i mezi stády zeber, impal, pakoňů, buvolů a pštrosů. Antilopa koňská umí podobně jako ostatní antilopy skvěle skákat a běhat a proto se jim nejednou povede uniknout svým hlavním predátorům, kterými jsou lvi, levharti, psi hyenovití a hyeny.

Antilopy koňské jsou však vyhlášeny i svou bojovností, kdy spolu samci bojují o harém a samice. Při těchto soubojích využívají svých dlouhých a ostrých rohů, které mohou způsobit ošklivá ba i smrtelná zranění. Tyto antilopy mají velice zvláštní způsob boje, kdy samci klečí na předních nohách a srážejí se a přetlačují rohy. V období rozmnožování odežene samec od stáda jednu samici, s kterou žije nějakou dobu v páru. Samice rodí po 8,5 až 9 měsíční březosti jediné mládě o které poměrně dlouhou dobu pečuje a které dosahuje pohlavní dospělosti ve věku 3 let. Mladí samci se poté sdružují do nevelkých mládeneckých stád.

Chov v ZOO[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka chovají tuto antilopu např. v ZOO Liberec. Významným chovatelem je Zoologická zahrada Dvůr Králové, která je zapojena do reintrodukčních programů antilopy koňské.


Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozeznáváme 6 poddruhů:

  • Druh Hippotragus equinus
    • Hippotragus equinus bakeri
    • Hippotragus equinus cottoni
    • Hippotragus equinus equinus
    • Hippotragus equinus koba
    • Hippotragus equinus langheldi
    • Hippotragus equinus scharicus

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]