Antilopa koňská
 Antilopa koňská | |
 Poddruh Hippotragus equinus cottoni v Zoo Buffalo | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád |
přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď |
turovití (Bovidae) |
| Podčeleď |
přímorožci (Hippotraginae) |
| Rod |
antilopa (Hippotragus) |
| Binomické jméno | |
|
Hippotragus equinus Desmarest, 1804 | |
 rozšíření antilopy koňské
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antilopa koňská (Hippotragus equinus) je velká antilopa obývající otevřené lesy, suché buše a savany poblíž vody v jižní, východní, západní a střední Africe.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- adas koňský
Popis[editovat | editovat zdroj]
Svým vzhledem i chováním se velice podobá antilopě vrané, s kterou bývá také často zaměňována, protože se jejich lokality rozšíření překrývají. Je to mohutná antilopa, která je po antilopě losí a kudu velkém největší africkou antilopou. Dosahuje hmotnosti až 250 kg, výšky v kohoutku až jednoho metru a délky těla mezi 2,4 až 2,6 m. Rozeznáváme u ní asi 6 poddruhů, které se liší převážně zbarvením srsti. Nejčastějším zbarvením je rezavá, méně častěji se objevuje i šedá. Břicho má světlejší a na hlavě má typickou antilopí kresbu, zvláště kolem očí a čenichu má bílou kresbu. Obě pohlaví mají dlouhé šedočerné rohy, samice však kratší a slabší. Svůj název získala pro svou určitou podobnost s koněm, zvláště pak díky protáhlému obličeji a vztyčené černé hřívě. Zvláštní jsou i ušní boltce, které jsou dlouhé a na konci zakončené černými chloupky. Antilopa koňská má také dlouhý ocas, který dorůstá délky 60-70 cm.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Antilopa koňská se až z 90 % živí trávou, vzácněji listy a plody, což způsobuje, že potřebuje často pít. Většinou žijí v nevelkých skupinách tvořených z 20 samic s mláďaty a dospělým, vedoucím samcem. Často je lze spatřit i mezi stády zeber, impal, pakoňů, buvolů a pštrosů. Antilopa koňská umí podobně jako ostatní antilopy skvěle skákat a běhat a proto se jim nejednou povede uniknout svým hlavním predátorům, kterými jsou lvi, levharti, psi hyenovití a hyeny.
Antilopy koňské jsou však vyhlášeny i svou bojovností, kdy spolu samci bojují o harém a samice. Při těchto soubojích využívají svých dlouhých a ostrých rohů, které mohou způsobit ošklivá ba i smrtelná zranění. Tyto antilopy mají velice zvláštní způsob boje, kdy samci klečí na předních nohách a srážejí se a přetlačují rohy. V období rozmnožování odežene samec od stáda jednu samici, s kterou žije nějakou dobu v páru. Samice rodí po 8,5 až 9 měsíční březosti jediné mládě o které poměrně dlouhou dobu pečuje a které dosahuje pohlavní dospělosti ve věku 3 let. Mladí samci se poté sdružují do nevelkých mládeneckých stád.
Chov v ZOO[editovat | editovat zdroj]
Na území Česka chovají tuto antilopu např. v ZOO Liberec. Významným chovatelem je Zoologická zahrada Dvůr Králové, která je zapojena do reintrodukčních programů antilopy koňské.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rozeznáváme 6 poddruhů:
- Druh Hippotragus equinus
- Hippotragus equinus bakeri
- Hippotragus equinus cottoni
- Hippotragus equinus equinus
- Hippotragus equinus koba
- Hippotragus equinus langheldi
- Hippotragus equinus scharicus
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu antilopa koňská ve Wikimedia Commons 
Taxon Hippotragus equinus ve Wikidruzích- Galerie antilopa koňská ve Wikimedia Commons
- Antilopa koňská na eZOO.
- Antilopa koňská na stránkách Červeného seznamu IUCN (anglicky).
