Vlk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Vlk (rozcestník).
Wikipedie:Jak číst taxoboxVlk
alternativní popis obrázku chybí
Vlk
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď psovití (Canidae)
Rod vlk (Canis)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlk je český název pro některé druhy rodu Canis. Nejznámější je vlk obecný.

Seznam druhů a poddruhů[editovat | editovat zdroj]

Jako vlci jsou někdy označováni i šakal obecný Canis aureus (vlk šakalovitý) a kojot prériový Canis latrans (vlk stepní) z rodu Canis a pes hřivnatý Chrysocyon brachyurus (vlk hřivnatý) a dhoul Cuon alpinus (vlk rudý).

Chrup[editovat | editovat zdroj]

Vlk arktický v Zoo Tábor

Vlci mají, stejně jako ostatní psovité šelmy, celkem 42 zubů: 20 v horní čelisti a 22 v dolní. Vlčí tesáky mohou být dlouhé až 6,25 cm. Jsou ostré a lehce zakroucené, čímž umožňují pevné uchopení kořisti. Řezáky jsou také velmi ostré a umožňují vlkovi ukusovat z kořisti velké kusy masa. Vlk dokáže svými čelistmi vyvinout tlak až 100 kg/cm2, což mu dovoluje rozkousávat i velké kosti. Pro srovnání - německý ovčák dokáže vyvinout tlak pouze 50 kg/cm2.

Speciální smysly a zákony ve smečce[editovat | editovat zdroj]

Vlci jsou stejně jako psi nebo kočky citliví na vibrace a dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem. Dokáže se podle intuice dorozumět s ostatními členy smečky. Ve smečce je vždy jen jeden „Alfa samec“. Ten může mít mláďata. Ostatní členové smečky se o mláďata pomáhají starat. Mládě se v těle matky vyvíjí 62 dnů, tedy dva měsíce. Během prvního týdne jsou slepá, později začínají vidět.

Když si nějaký vlk troufne na samce „alfa vlka“ a porazí ho, z alfy se stává samotář a z vlka se stává alfa vlk. Poražený vlk se stává vlkem „samotářem" a žije sám. Výjimečně se stane, že vlka přijme jiná smečka.

Velikost[editovat | editovat zdroj]

Vlk je největším zástupcem psovitých šelem[zdroj?], váží 35 až 52 kg. Je dlouhý 150 až 190 cm a vysoký 65 až 80 cm. Samice jsou menší - váží zhruba o 25 % méně než samci. Mezi různými poddruhy vlka jsou velké rozdíly v hmotnosti i ve velikosti. Například červený vlk (Canis Rufus) žijící na dolním toku Mississippi může vážit jen pouhých 15 kg. Na velikost vlků má také vliv zeměpisná šířka - čím severněji žijí, tím jsou větší (Bergmannovo pravidlo). Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je arktický vlk (Canis Lupus Arctos) který je, i přes to že žije severněji, je drobnější než vlci žijící na severu Kanady a Aljašky. Na velikost má také vliv hojnost kořisti v oblasti kde žijí. Logicky čím více kořisti, tím větší vlci vyrostou. Plné velikosti vlk dosáhne ve věku okolo 1 roku.

Vlk na území ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice byl vlk vyhuben na konci 19. století a začátkem 20. století. V Čechách je uváděno datum 2. prosince 1874 a na Moravě 5. března 1914.[1] V pozdějších letech docházelo v ČR pouze k náhodnému výskytu, kdy osamělí jedinci zabloudili na české území ze zahraničí. V současné době lze hovořit o návratu vlčí populace na území České republiky, kdy v roce 2015 byl zaznamenán výskyt vlků v pohoří Šumava, Lužici, v Beskydských horách, v oblasti Kokořínska či na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko.[2] V dalších letech se dá tedy předpokládat rozšíření populace do dalších oblastí jako například od Krkonoš, Krušných hor či Českého Švýcarska.[3]

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

V řecké mytologii byl zpupný král Lykáón proměněný ve vlka kvůli jeho špatné povaze a proto, že se vzepřel bohům.

Vlk byl také jeden ze symbolů boha Apollóna.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://vsechnoovlcich.webnode.cz/ [online]. . Dostupné online. (Čeština) 
  2. První doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 200 letech [online]. Ochrana přírody, 3.6.2015. Dostupné online. (Čeština) 
  3. Historie vlků v ČR [online]. vsechnoovlcich.webnote.cz. Dostupné online. (Čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]