Bergmannovo pravidlo
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bergmannovo pravidlo – Výška h a hmotnost m tučňáků v závislosti na podnebí planety Země (tučňák galapážský, tučňák magellanský a tučňák císařský)[1]
Dobrým příkladem Bergmannova pravidla je strnadec zpěvný (Melospiza melodia). Jedinci z severu Ameriky jsou výrazně větší, než jejich příbuzní z amerického jihozápadu
Bergmannovo pravidlo je biologické adaptační pravidlo, které říká, že endotermní („teplokrevní“) živočichové v teplých oblastech dosahují menších rozměrů než jejich příbuzní v oblastech s chladným podnebím. Ve studených oblastech se totiž vyplatí mít malý poměr povrchu k objemu, aby nedocházelo ke ztrátám tepla – a platí, že velké těleso má tento poměr menší.
Tuto poučku vyslovil v 19. století německý vědec Christian Bergmann.
Nicméně, Bergmanovo pravidlo není absolutně platné, protože vyjadřuje statistický trend přírody (tj. ve většině případů platí).[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LINZEY, Donald W., et al. Vertebrate Biology. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2003.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Allenovo pravidlo – vztah zeměpisné šířky a tvaru těla
- Glogerovo pravidlo – vztah vlhkosti k pigmentaci
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bergmannovo pravidlo na Wikimedia Commons
