Bergmannovo pravidlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bergnamovo, pravidlo, zeměkoule, tučňáci
Bergmannovo pravidlo – Výška h a hmotnost m tučňáků v závislosti na podnebí planety Země (tučňák galapážský, tučňák magellanský a tučňák císařský)[1]
Dobrým příkladem Bergmannova pravidla je strnadec zpěvný (Melospiza melodia). Jedinci z severu Ameriky jsou výrazně větší, než jejich příbuzní z amerického jihozápadu

Bergmannovo pravidlo je biologické adaptační pravidlo, které říká, že endotermní („teplokrevní“) živočichové v teplých oblastech dosahují menších rozměrů než jejich příbuzní v oblastech s chladným podnebím. Ve studených oblastech se totiž vyplatí mít malý poměr povrchu k objemu, aby nedocházelo ke ztrátám tepla – a platí, že velké těleso má tento poměr menší.

Tuto poučku vyslovil v 19. století německý vědec Christian Bergmann.

Nicméně, Bergmanovo pravidlo není absolutně platné, protože vyjadřuje statistický trend přírody (tj. ve většině případů platí).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LINZEY, Donald W., et al. Vertebrate Biology. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2003. 

Související články[editovat | editovat zdroj]