Přeskočit na obsah

Bojnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bojnice
Bojnice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška291 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrenčínský
OkresPrievidza
Tradiční regionHorní Nitra
Bojnice
Bojnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha19,92[1] km²
Počet obyvatel5 013[2] (2023)
Hustota zalidnění252,17[3] obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaFrantišek Tám
Vznik1113 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.bojnice.sk
E-mailurad@bojnice.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Bojnice
Sládkovičova 1
972 01 Bojnice
Telefonní předvolba046
PSČ972 01
Označení vozidel (do r. 2022)PD
NUTS513903
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojnice (německy Weinitz, maďarsky Bajmóc) jsou lázeňské město na středním Slovensku asi jeden kilometr západně od Prievidzy na pravém břehu řeky Nitry (okres Prievidza, Trenčínský kraj). Žije zde přibližně 5 000[4] obyvatel. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1113. Bojnice se v novodobých dějinách staly významným turistickým centrem. Kromě množství kulturně-historických památek a nejstarší a nejnavštěvovanější slovenské zoo se ve městě často konají kulturní, sportovní a turistické události.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bojnicích pochází z roku 1193, kdy byly zmíněny jako podhradní osady bojnického hradu.[5] Koncem první třetiny 16. století panství získal Alexej Turzo a roku 1530 město vyplenili a vypálili Turkové.[6] V průběhu 16. století vzrostl díky kontaktům s hornickými městy hospodářský i strategický význam Bojnic a Thurzové je nechali opevnit palisádou. Ve stejné době se po tridentském koncilu na jejich panství rozšířilo protestantství.[7]

Po vymření rodu Thurzů město dostali od krále Ferdinanda III. Pálffyové. Pavel Pálffy na panství zavedl rozsáhlé reformy a městu udělil obchodní privilegia. Hospodářský rozmach se projevil také stavebními aktivitami. Staré dřevěné opevnění bylo nahrazeno kamenným, přičemž každý dům ve městě musel na stavbu hradeb poskytnout tři muže.[7] Po smrti Pavla Pállfyho zahájila vdova Marie Františka, rozená Khuenová z Belasi, proces rekatolizace, v jehož důsledku protestanti z bojnického panství do roku 1678 vymizeli.[8]

Části[editovat | editovat zdroj]

  • Bojnice
  • Bojnice - kúpele
  • Dubnica
  • Kúty

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK, om7014rr_ukaz: Rozloha (Štvorcový meter).
  2. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7101rr_obc: AREAS_SK.
  3. Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky)  Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK.
  4. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  5. MARÁKY, Peter. Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. 2. vyd. Bratislava: Slovart, 2017. 397 s. ISBN 978-80-556-3076-2. S. 41. Dále jen Maráky (2017). 
  6. Maráky (2017), s. 42.
  7. a b Maráky (2017), s. 43.
  8. Maráky (2017), s. 44.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]