Přeskočit na obsah

Prievidza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prievidza
Kostel sv. Bartoloměje v centru města
Kostel sv. Bartoloměje v centru města
Prievidza – znak
znak
Prievidza – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška280 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrenčínský
OkresPrievidza
Tradiční regionHorní Nitra
Administrativní dělení5 místních částí
Prievidza
Prievidza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,06 km²[1]
Počet obyvatel45 017 (2021)
Hustota zalidnění1 045,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJUDr. Katarína Macháčková
Vznik1113 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.prievidza.sk
E-mailmsu.prednosta@prievidza.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Prievidza
Námestie slobody 14
971 01 Prievidza
Telefonní předvolba046
PSČ971 01
Označení vozidel (do r. 2022)PD
NUTS513881
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prievidza (maďarsky Privigye, německy Priwitz) je slovenské okresní město v Trenčínském kraji, 45 km východně od Trenčína. Městem protékají řeky Handlovka a Nitra. V roce 2017 zde žilo přes 46 000 obyvatel a bylo tak 11. největším slovenským městem. Je centrem regionu Horní Nitra.

Charakter města

[editovat | editovat zdroj]

Město leží na řece Nitra, v Hornonitranské kotlině, v sousedství lázeňského města Bojnice. Prievidza je obklopena pohořími Strážovské vrchy, Vtáčnik a Malá Fatra s horou Kľak. Těží se zde hnědé uhlí a je zastoupen dřevozpracující, konzervárenský a kožedělný průmysl. V blízkém městě Nováky je velký chemický komplex.

Poprvé se město připomíná v listině Zoborského kláštera z roku 1113.[2] Městská práva získalo 26. ledna 1383 od královny Marie Uherské a stalo se centrem řemesel a obchodu. V roce 1599 pronikli Turci spojeni s Tatary až k Prievidzi a vypálili ji spolu s dalšími městy v údolí horní Nitry. 7. února 1666 na pozvání hraběnky Františky Kuenové-Pálffyové přišel z Polska do města řád piaristů, který zde vybudoval klášter s kostelem Nejsvětější Trojice a školu. V roce 1678 město přepadli a vyrabovali Kuruci pod vedením Imricha Tökölyho.

18. dubna 1896 byla dána do provozu železniční trať. V roce 1942 se 412 místních Židů stalo oběťmi holocaustu. Při leteckém útoku 29. března 1945 zahynulo 13 obyvatel, 25 jich bylo zraněno a bylo zničeno 20 domů. 4. dubna 1945 město osvobodila Rudá armáda.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Piaristický Kostel Nejsvětější Trojice, barokní stavba z 18. století. U kostela je mariánský sloup z 18. století.
  • Kostel svatého Bartoloměje, farní kostel z 2. poloviny 14. století. V interiéru je renesanční kazatelna z roku 1696. U kostela je mariánský sloup z roku 1693.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně románský, později goticky přestavěn. Ve 13. století byl součástí tehdejšího hradu, který zanikl v roce 1321 a usadili se zde benediktini. V 15. století opuštěný klášter i s kostelem na Mariánském vršku obnovili karmelitáni a v roce 1430 se kostel stal poutním. Socha Panny Marie z 15. století je dodnes na hlavním oltáři z roku 1721.
  • Sloup svaté Trojice z roku 1739 s reliéfem sv. Rozálie na náměstí Svobody
  • Hornonitranské muzeum
  • Sousoší sv. Cyrila a Metoděje od akademického sochaře Stanislava Mikuša bylo odhaleno 4. července 1998
  • Přírodní památka Hradisko

Prievidza je železniční uzel, kde se spojují železniční tratě Nové Zámky – Prievidza, Prievidza – Horná Štubňa a Prievidza – Nitrianske Pravno. Městská hromadná doprava provozuje 17 autobusových linek. 2,5 km západně od centra města je civilní letiště s nepravidelnou dopravou, využívané především pro bezmotorové létání.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2016-10-20]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. (slovensky) 
  2. LESTYAN, Viktor. Osídlenie zoborského regiónu vo svetle najstarších listín. Brno, 2017 [cit. 2017-10-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková. Dostupné online. (slovensky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOVÁČOVÁ, Patrícia. Sochárska výzdoba interiéru piaristického Kostola Najsvätejšej Trojice a Nanebovzatia Panny Márie v Prievidzi. Brno, 2015 [cit. 2017-10-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Suchánek. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]