Poprad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Prešovském kraji. O řece ústící do Dunajce pojednává článek Poprad (řeka).
Poprad
Kostel sv. Jiljí a zvonice
Kostel sv. Jiljí a zvonice
Poprad – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 672 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Prešovský
okres Poprad
tradiční region Spiš
Administrativní dělení 6 místních částí
Poprad
Red pog.svg
Poprad
Poprad, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 62,99 km²
Počet obyvatel 52 654[1] (31.12.2013)
Hustota zalidnění 834,32 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Ing. Anton Danko (nezávislý)
Oficiální web www.poprad.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Poprad
Nábrežie Jána Pavla II. 2802/3
058 42 Poprad
Telefonní předvolba 052
PSČ 058 01
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poprad (maďarsky Poprád, německy Deutschendorf) je slovenské okresní město v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV.. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. Koncem 19. století v malém městečku vznikl pivovar, na přelomu století pak vagónka.

Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1923 se k městu připojila sousední Spišská Sobota, která je dnes městskou částí. Roku 1927 se sem přemístilo sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě.

V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století se k Popradu připojily okolní obce a dnes tvoří místní městské části: Poprad, Spišská Sobota, Stráže, Veľká, Matejovce a Kvetnica.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice

Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce - Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.

Zdejší železniční uzel leží na trati Košice–Žilina, která byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.

Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n.m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jiří

Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace.

  • Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal.
  • Kostel svatého Jiljí, slovensky Egídia je gotická stavba postavená na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646.
  • Zvonice přistavěna koncem 16. století vedle kostela
  • Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838.
  • Mariánský morový sloup

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 187 kB)
  2. BLAŽEJ, Ján. Vlani malo popradské letisko takmer trikrát viac cestujúcich. Trend.sk [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017
  • Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]