Rožňava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rožňava
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Rožňava – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 313 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Košický
Okres Rožňava
Tradiční region Gemer
Administrativní dělení 3 místní části
Rožňava
Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45,614 km²
Počet obyvatel 19 450 (2014[1])
Hustota zalidnění 426,4 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Pavol Burdiga (Most-Híd)
Oficiální web www.roznava.sk
Email primator@roznava.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Rožňava
Šafárikova 29
Telefonní předvolba 058
PSČ 048 01
Označení vozidel RV
NUTS 525529
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450  obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 m n. m. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Biskupský palác v Rožňavě

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[2] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maď. Rozsnyóbánya, něm. Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Onřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa. K Maďarsku patřila ještě krátce v letech 19381945.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Nadabula (od roku 1960)
  • Rožňava
  • Rožňavská Baňa

Památky[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Bánské muzeum
  • Městská galerie

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Historická strážní věž ve středu náměstí
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
  • Evangelický kostel
  • Biskupský Úřad
  • Klášter Vincentek
  • Gymnázium P. J. Šafárika
  • Starý špitál

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice

Železnice Trať číslo 160 (ZvolenLučenecFiľakovoJesenskéTornaľa - Rožňava – Košice)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

  1. {title}. app.statistics.sk [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25. 
  2. Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]