Vernár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vernár
Vernar CatholicChurch 40372.jpg
Vernár – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 778 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Poprad
tradiční region Poprad
Vernár
Vernár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 52,88 km²
Počet obyvatel 578 (2017)[1]
Hustota zalidnění 11,3 obyv./km²
Správa
Starosta Vladimír Ondruš (SMER-SD)
Vznik 1295 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.vernar.sk
Telefonní předvolba 052
PSČ 059 17
Označení vozidel PP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vernár (německy Wernsdorf) je obec na Slovensku, v okrese PopradPrešovském kraji. V obci žije 578[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží pod Vernárským sedlem na rozhraní Nízkých Tater a Slovenského ráje, asi 18 km jižně od Popradu. Úzkým údolím Vernarského potoka (a tedy i obcí) prochází významná silniční spojnice mezi Spiší, Horehroním a Gemeremsilnice I/66.

Poměrně daleko od jádra obce se nachází železniční zastávka Vernár, která leží na trati Margecany – Červená Skala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zpráva o osadě Villa Verneri pochází z roku 1295, kdy ji Verner, syn Jana (Hansa) ze Žakovců, založil na německém kupním právu z pověření Görgeyovců. Osadníci si mohli na daném území postavit domy, vyklučit les a zúrodnit ho, přičemž jim byly na 15 let odpuštěny daně. V lokalitě Falštín (zřejmě v lokalitě dnešní školy v přírodě) stála již v té době malá osada Falkstein, kde se nacházel klášter. Od roku 1310 se osada i okolní lesy staly majetkem letanovských kartuziánů a od 16. století patřily pod správu Muráňského hradu. Mezi lety 1657 až 1700 byly zdejší majetky v zástavě Spišské kapituly, ačkoli území patřilo pod Gemersko-malohontskou župu.

Odlehlá poloha znamenala pomalejší rozvoj obce, ve které dřevěnice jen pomalu ustupovaly zděným novostavbám. Po druhé světové válce začala obnova obce, přibyly nové domy, byla opravena škola a zavedena elektřina, postupně byly vybudovány cesty, v roce 1963 byl postaven kulturní dům, o 4 roky později vodovod a v roce 1968 i nákupní středisko s turistickou ubytovnou. V roce 1975 byla dokončena kanalizace, o desetiletí později byl rozšířen hřbitov a vybudován Dům smutku. Došlo i k regulaci toku potoka a vzniku lyžařského areálu Studničky.

V 60. letech zde žilo až kolem 1200 obyvatel, ale jejich počet postupně klesal a opuštěné chalupy se začaly využívat pro víkendovou rekreaci. V současnosti je Vernár oblíbeným místem pro celoroční turistiku.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

V obci funguje několik spolků a organizací, jedná se o následující:

  • Dobrovolný hasičský sbor
  • Folklorní skupina Vernár
  • Urbar Vernár
  • Občanské sdružení OZVA
  • Myslivecké sdružení JAVOR
  • Svaz protifašistických bojovníků

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • TJ Partizán Vernár
  • Šachový klub
  • Lyžařské středisko Studničky

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Řeckokatolický kostel Narození Panny Marie – klasicistní stavba z roku 1824, obnovena v roce 1899
  • Objekt bývalé základní školy (z roku 1930), který byl v období druhé světové války povstaleckým sídlem SNP
  • Středověké hornické osady (Borzov a Falštín)
  • Archeologické nálezy z jeskyní Vernarka, Jeskyně pod Barbolicou I., Pri starej skobe apod., které dokumentují osídlení oblasti již v 13. století

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Území obce se nachází na atraktivním území národních parků Nízké Tatry a Slovenský ráj. V katastru obce se nachází PR Barbolica, PR Mokrá, NPR Vernárska tiesňava, částečné do něj zasahují území NPR Tři kopce, NPR Sokol a NPR Hnilecká olšiny a PP Hranovnické pleso.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vernár na slovenské Wikipedii.

  1. a b Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]