Vernár

Vernár
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°55′4″ s. š., 20°16′13″ v. d.
Nadmořská výška	778 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Poprad
Tradiční region	Poprad
	Vernár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	52,88 km²
Počet obyvatel	572 (2021)
Hustota zalidnění	11,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Vladimír Ondruš (SMER-SD)
Vznik	1295 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.vernar.sk
Telefonní předvolba	052
PSČ	059 17
Označení vozidel (do r. 2022)	PP
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vernár (německy Wernsdorf) je obec na Slovensku, v okrese Poprad v Prešovském kraji. V obci žije 572^[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží pod Vernárským sedlem na rozhraní Nízkých Tater a Slovenského ráje, asi 18 km jižně od Popradu. Úzkým údolím Vernarského potoka (a tedy i obcí) prochází významná silniční spojnice mezi Spiší, Horehroním a Gemerem – silnice I/66.

Poměrně daleko od jádra obce se nachází železniční zastávka Vernár, která leží na trati Margecany – Červená Skala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zpráva o osadě Villa Verneri pochází z roku 1295, kdy ji Verner, syn Jana (Hansa) ze Žakovců, založil na německém kupním právu z pověření Görgeyovců. Osadníci si mohli na daném území postavit domy, vyklučit les a zúrodnit ho, přičemž jim byly na 15 let odpuštěny daně. V lokalitě Falštín (zřejmě v lokalitě dnešní školy v přírodě) stála již v té době malá osada Falkstein, kde se nacházel klášter. Od roku 1310 se osada i okolní lesy staly majetkem letanovských kartuziánů a od 16. století patřily pod správu Muráňského hradu. Mezi lety 1657 až 1700 byly zdejší majetky v zástavě Spišské kapituly, ačkoli území patřilo pod Gemersko-malohontskou župu.

Odlehlá poloha znamenala pomalejší rozvoj obce, ve které dřevěnice jen pomalu ustupovaly zděným novostavbám. Po druhé světové válce začala obnova obce, přibyly nové domy, byla opravena škola a zavedena elektřina, postupně byly vybudovány cesty, v roce 1963 byl postaven kulturní dům, o 4 roky později vodovod a v roce 1968 i nákupní středisko s turistickou ubytovnou. V roce 1975 byla dokončena kanalizace, o desetiletí později byl rozšířen hřbitov a vybudován Dům smutku. Došlo i k regulaci toku potoka a vzniku lyžařského areálu Studničky.

V 60. letech zde žilo až kolem 1200 obyvatel, ale jejich počet postupně klesal a opuštěné chalupy se začaly využívat pro víkendovou rekreaci. V současnosti je Vernár oblíbeným místem pro celoroční turistiku.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

V obci funguje několik spolků a organizací, jedná se o následující:

Dobrovolný hasičský sbor
Folklorní skupina Vernár
Urbar Vernár
Občanské sdružení OZVA
Myslivecké sdružení JAVOR
Svaz protifašistických bojovníků

Sport[editovat | editovat zdroj]

TJ Partizán Vernár
Šachový klub
Lyžařské středisko Studničky

Památky[editovat | editovat zdroj]

Řeckokatolický kostel Narození Panny Marie – klasicistní stavba z roku 1824, obnovena v roce 1899
Objekt bývalé základní školy (z roku 1930), který byl v období druhé světové války povstaleckým sídlem SNP
Středověké hornické osady (Borzov a Falštín)
Archeologické nálezy z jeskyní Vernarka, Jeskyně pod Barbolicou I., Pri starej skobe apod., které dokumentují osídlení oblasti již v 13. století

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Území obce se nachází na atraktivním území národních parků Nízké Tatry a Slovenský ráj. V katastru obce se nachází PR Barbolica, PR Mokrá, NPR Vernárska tiesňava, částečné do něj zasahují území NPR Tri kopce, NPR Sokol a NPR Hnilecká jelšina a PP Hranovnické pleso.