Karpatští Němci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pamětní tabule připomínající Karpatské Němce a jejich odsun

Karpatští Němci (německy Karpatendeutsche), též Mantáci (německy Mantaken), je označení Němců, obývajících území někdejších Horních Uher (dnešního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny) a přistěhovavších se na toto území mezi 12. a 15. stoletím. Po skončení druhé světové války byla většina Mantáků odsunuta do Německa.

Na území dnešního Slovenska sídlili Mantáci zejména v Bratislavě, na středním Slovensku (tzv. Hauerland a Horní Nitra) a na Spiši.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pojem „Karpatští Němci“ zavedl historik Raimund Friedrich Kaindl, který se věnoval problematice dějin Němců v Uhersku. Poměrně přesně vymezuje toto obyvatelstvo od jiných německých enkláv v Uhersku, zejména v Sedmihradsku.

Němci se dostali do Uher zejména v procesu kolonizace z důvodu vylidněné zemi po mongolském vpádu do Uher v letech 1241 - 1242. Německá kolonizace přinesla do Uherska vznik míst na základě magdeburského městského práva a Němci patřili k měšťanům prakticky všech míst. V 16. století přišla do Uher další vlna německé kolonizace - tzv. habáni.

Na území dnešního Slovenska osídlili Němci tři hlavní cílové oblasti:

1. Bratislava
2. Střední Slovensko (Hauerland, Horní Nitra)
3. Spiš

Spišští Sasové[editovat | editovat zdroj]

Pro Karpatoněmecké obyvatelstvo ve Spiši se vžil také nesprávný název Spišští Sasové. Na základě lingvistické analýzy se však zjistilo, že kolonisté původně přišli z oblasti středního Franska (okolí řek Rýn a Máza) a ne ze Saska. Pojmenování pravděpodobně vzniklo v období, kdy se Němcům na Slovensku obecně říkalo „Sasové“.[1]

Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]

Karpatští Němci se během 1. poloviny 20. století intenzivně politicky angažovali. V rámci jejich komunity existovaly dva základní politické proudy. Jeden z nich měl orientaci spíše na uherskou politickou tradici. Spolupracoval proto spíše se stranami maďarské menšiny a podporoval autonomii Slovenska. Tento směr reprezentuje Spišská německá strana. Druhý proud byl orientován více protimaďarsky, s poukazem na potlačování německého jazyka a kultury v Uhersku před rokem 1918. Jeho představitelem je Karpatoněmecká strana. Snahu spojit všechny německé politické proudy na východě Československa počátkem 30. let 20. století vyvíjela Německá lidová strana.[2]

Koncem 30. let 20. století převláda Karpatoněmecká strana (nyní již coby sesterská organizace Sudetoněmecké strany). S nástupem autonomistů na Slovensku během druhé republiky byla zřízena Německá strana s vůdcem Franzem Karmasinem a nacionálně socialistickou orientací, coby výlučný reprezentant německé menšiny na autonomním Slovensku a později i během slovenského štátu.[3][4]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kaindl, R. F.: Geschichte der Deutschen in den Karpatenländern, 3 zväzky, 1907–11

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pöss, O.: Karpatskí nemci. Pamiatky a múzeá 4/2000
  2. Politické strany, 1861-1938. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 918-923. (česky) 
  3. Politické strany. 918-923
  4. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha : Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 395. (česky)