Stará Ľubovňa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stará Ľubovňa
Stará Ľubovňa
Hrad Stará Ľubovňa
Hrad Stará Ľubovňa
Stará Ľubovňa – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 545 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Prešovský
okres Stará Ľubovňa
tradiční region Spiš
Stará Ľubovňa
Stará Ľubovňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 30,786 km²
Počet obyvatel 16 359[1] (31.12.2013)
Hustota zalidnění 531,31 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Ľuboš Tomko[2]
Vznik 1292
Oficiální web www.staralubovna.sk
E-mail primator@staralubovna.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad
Obchodná 1
064 01 Stará Ľubovňa
Telefonní předvolba 052
PSČ 064 01
Označení vozidel SL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Ľubovňa (německy Lublau/Altlublau, maďarsky Ólubló, polsky Lubowla) je město na severovýchodním Slovensku, v regionu Spiš. V roce 2013 zde žilo 16 359[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se rozprostírá v Ľubovnianské kotlině, pod výběžkem Ľubovnianské vrchoviny na soutoku řeky PopradJakubiankou. Leží východně od Vysokých Tater, 15 km jižně od polských hranic. Najbližší obcí je sousední Nová Ľubovňa, která leží v těsné blízkosti města. Nejbližším městem je Podolínec (15 km). Poprad je vzdálený 49 km jihozápadně, Prešov 62 km jihovýchodně a Nowy Sącz v Poľsku 50 km severně. Městem prochází silnice I/68 (Prešov – Nowy Sącz) a I/77 (Poprad – Bardejov), dále železniční trať Poprad – Plaveč.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Na území města Stará Ľubovňa je v současnosti 33 ulíc a dvě náměstí:

Bernolákova, Budovateľská, Duklianskych hrdinov, Farbiarska, Garbiarska, Hviezdoslavova, Janka Kráľa, Jarmočná, Komenského, Letná, Levočská, Lipová, Mierová, Mýtna, Námestie generála Štefánika, Námestie svätého Mikuláša, Obchodná, Obrancov mieru, Okružná, Popradská, Prešovská, Sládkovičova, SNP, Štúrova, Tatranská, Tehelná, Továrenská, Vansovej, Vsetínska, Za vodou, Zámocká, Zamoyského, Zimná, 1. mája, 17. novembra.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území města bylo osídlené již ve starší době kamenné. První písemná zmínka o městě je z roku 1292. Historické náměstí v Staré Ľubovni bylo vymezeno v 13. století.[4] Nejvýznamnnější privilegia S.Ĺubovňa dostala v r. 1364 od uherského krále Ludvíka I., který S.Ĺubovňu povýšil na svobodné královské město s právem meče a vyňal ji z jurisdikce hradu Ľubovňa. Občané města získali výhody tzv. magdeburského práva, t.j. mohli si volit rychtáře, městskou radu, konat výroční trhy, čepovat pivo, lovit ryby a soudit svoje občany. Mimo to občané města byli osvobození od některých dávek a daní.

Rozmach města pokračoval i po r. 1412, kdy bylo zařazeno mezi 16 spišských měst daných do zástavy polské koruně Zikmundem Lucemburským. Když se hrad Ľubovňa stal sídlem starosty zálohovaného území, ve městě se odehrálo mnoho uhersko-polských diplomatických jednání o vrácení zálohy. Možnost poskytování služeb obyvatelům a hostům hradu povznesla úroveň místních cechů. Nebývalý rozkvět prožívali tkalci, obuvníci, krejčí, kožešníci a řezníci. V letech zálohy prosperovaly zejména obchodníci a kupci, kteří se mohli realizovat na sedmi výročních trzích. Na jeho sklonku ve městě pracovala mincovna, což je také znak hospodářského a společenského rozmachu města. Toto období dějin města zachycuje historický román Joža Nižňanského Spišské tajemství. Návrat spišských měst do Uher v r.1772 v období panování Marie Terezie Staré Ľubovni velmi neprospěl, protože město ztratilo své výsadní postavení.[5]

Názvy města[editovat | editovat zdroj]

  • 1311 castrum Liblou
  • 1312 castrum de Lyblio, de Lublow
  • 1314 castrum Lyblyó
  • 1322 arx Lublow

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Ľubovniansky hrad - zachovaný hrad z 13. století. V 16. – 17. století byl přestavovaný. Dnes v něm sídlí vlastivědné muzeum
  • Ľubovniansky skanzen jehož součástí je i dřevěná řeckokatolická cerkev z roku 1833 zasvěcená sv. archandělu Michalovi, která se nachází ve skanzenu poblíž Ľubovňanského hradu, kam byla v roce 1975 přestěhována z Matysové
  • Galerie Provinčný dom
  • Dům ľubovnianskeho měšťana
  • Středověký vojenský tábor[5]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ján Melkovič

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 187 kB)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Ľuboš Tomko je v seznamu. Dostupné online. 
  3. Ulice v S.L. [online]. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 360. (angličtina) 
  5. a b Webové stránky města Stará Ľubovňa [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]