Muszyna
| Muszyna | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°21′30″ s. š., 20°54′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Malopolské |
| Okres | Nowy Sącz |
| Gmina | Muszyna |
  Muszyna Muszyna, Polsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,43 km² |
| Počet obyvatel | 5 069 (2014) |
| Hustota zalidnění | 207,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1209 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+48) 18 |
| PSČ | 33-370 |
| Označení vozidel | KNS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muszyna je město v okrese Nowy Sącz v Malopolském vojvodství v blízkosti jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí v nadmořské výšce okolo 450 metrů na soutoku řeky Popradu a jeho přítoků Szczawniku a Muszynky. V roce 2014 ve městě žilo 5 069 obyvatel.[1] Nejbližším větším městem v sousedství je Krynica-Zdrój, která leží asi o osm kilometrů dále na severovýchod.[2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města je pravděpodobně odvozen z latinského slova musci (mechy), které pokrývaly vlhké kameny a břehy zdejších řek. Existuje však také hypotéza, která název města odvozuje ze jména krakovského biskupa Jana Muskaty.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osada vznikla na hranici, která probíhala údolím Popradu na staré, tzv. maďarské, obchodní cestě. První písemná zmínka pochází z listiny vydané v roce 1209, ve které uherský král Ondřej II. umožnil proboštu Adolfovi výběr cla na Popradu u Muszyny. Vesnice v té době patřila rodu Niegovických z Półkozic.
Ve čtrnáctém století král Vladislav I. Lokýtek v důsledku sporu s biskupem Janem Muskatou vesnici připojil k majetku koruny a král Kazimír III. Veliký ji v roce 1356 povýšil na město. V roce 1391 však král Vladislav II. vrátil oblast okolo Muszyny, kterou tvořila dvě města a 35 vesnic zpět krakovské diecézi. Od té doby muszynské panství mělo vlastní správu, vojsko a soud. Vůli biskupů zastupovali starostové, z nichž nejznámější byl Stanisław Kępiński.
V patnáctém století došlo v oblasti k tzv. Valašské kolonizaci osadníky z Podkarpatí a Rumunska. Dochovanými památkami na toto období jsou pravoslavné kostely.
Muszynské panství zůstalo majetkem krakovských biskupů až do roku 1781, kdy se stalo součástí Rakouska.
V roce 1914 byla otevřena železniční trať mezi Haličí a Maďarskem.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1931 | 1943 | 1988 | 2002 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 906 | 2 358 | 2 571 | 2 728 | 2 516 | 2 979 | 3 309 | 4 806 | 5 028 | 5 123 |
Lázeňství
[editovat | editovat zdroj]Roku 1930 se Muszyna stala lázeňským městem se dvěma minerálními prameny Antoni a Wanda. Na začátku druhé světové války byla sice lázeňská zařízení zničena, ale na konci padesátých let dvacátého století došlo k jejich obnově a uzpůsobení k léčení dýchacích potíží a nemocí trávicího systému. Prameny obsahují hořčík, vápník, sodík, draslík, železo a selen.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem vede žlutě značená turistická trasa z Muszynky do Żegiestówa a zeleně značená trasa do Krynica-Zdrój a dále do Wysowa-Zdrój.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zřícenina hradu Muszyna ze čtrnáctého století
- Zámek z přelomu osmnáctého a devatenáctého století
- Barokní opevněný kostel svatého Josefa ze sedmnáctého století
- Kaple svatého Jana Nepomuckého a kaple svatého Floriána
- Židovský hřbitov
- Měšťanské domy z devatenáctého a dvacátého století
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jerzy Roland, herec
- Henryk Szost, atlet
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Historický dům -
Kostel svatého Josefa -
Opevnění kostela -
Zřícenina hradu
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muszyna na polské Wikipedii.
- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky)
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy)
- ↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky)
- ↑ Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muszyna na Wikimedia Commons
