Vyšné Ružbachy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyšné Ružbachy
Travertinové jezírko "Kráter" s termální vodou
Travertinové jezírko "Kráter" s termální vodou
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 623 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Stará Ľubovňa
Tradiční region Spiš
Vyšné Ružbachy
Vyšné Ružbachy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 17,9 km²
Počet obyvatel 1 422 (2017)[1]
Hustota zalidnění 79,2 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Peter Martinek
Oficiální web www.obecvysneruzbachy.sk
Telefonní předvolba 052
PSČ 065 02
Označení vozidel SL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšné Ružbachy (německy Oberrauschenbach, maďarsky Felsőzúgó, do roku 1902 maďarsky Felső-Ruzsbach, polsky Drużbaki Wyżne, slovensky do roku 1927 také Družbachy) jsou klimatické a minerální lázně na severním Slovensku. Obec se nachází v okrese Stará Ľubovňa v Prešovském kraji, v severovýchodní části historického regionu Spiše.

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Obec, která se skládá ze dvou částí - Vyšné Ružbachy a Ružbachy-kúpele, se rozprostírá na jihovýchodním úpatí Spišské Magury, přesněji jejího geomorfologického podcelku Veterný vrch. Střed obce, která má horský ráz, se nachází v údolí Zálažného potoka v nadmořské výšce cca 623 metrů, na severozápadě katastrální území Vyšných Ružbachů končí těsně pod vrcholem Veterného vrchu (1112 m n. m.).[2]

Již od 16. století jsou ve Vyšných Ružbachách lázeňsky využívány minerální vody, které vyvěrají na geologickém zlomu při úpatí Spišské Magury. Na území obce lze spatřit tzv. krátery, vzniklé v důsledku propadnutí travertinových kup, které se v průběhu staletí vytvořily kolem minerálních pramenů. Největším z nich je jezírko Kráter, které je chráněné již od roku 1967. Jezírko, největší svého druhu na Slovensku a pravděpodobně i ve střední Evropě, má průměr 20 m, je hluboké 3 metry a voda v něm má stabilní teplotu 23 °C, takže v zimě nezamrzá. Mineralizace vody je značně vysoká - 3,13 gramů na litr. Nedaleko Kráteru se v lázeňském parku nachází tzv. Smrtná jama, což je bezvodá propadlina, z jejíhož dna uniká oxid uhelnatý.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů v místních travertinových lomech byla lokalita osídlena již v období paleolitu. První písemná zmínka se váže k roku 1288, kdy šoltys Henrich z Podolínce založil sídlo Nižné Ružbachy na území mezi Podolíncem a Hniezdnem, které mu darovala krakovská a sandoměřská vévodkyně Kunigunda. Na počátku 14. století šoltys Henrich již sám jako donátor přispěl k založení Vyšných (Nových) Ružbachů. První písemná zmínka o této obci je v listině Spišské kapituly z roku 1329.[4] V roce 1412 král Zikmund Lucemburský dal polskému králi Vladislavu II. Jagellovi do zástavy na dobu 360 let 13 spišských měst a spolu s nimi také 16 vesnic a osady Nižné a Vyšné Ružbachy.

Restaurace u jezírka v roce 1900

Rozkvět obce začal v polovině 16. století poté, kdy v roce 1549 polský král Zikmund II. August ustanovil hraběte Sebastiana Ľubomirského dědičným starostou měst, daných do zástavy polské koruně. Již v roce 1595 byl ve Vyšných Ružbachách postaven první lázeňský dům a bazénem, kuchyní, jídelnou a společenskou místností. Syn Sebastiana Ľubomirského Stanislav se snažil vytvořit z lázní společenské centrum polské a uherské šlechty. V roce 1744 rod Ľubomirských po přímé linii vymřel a nadcházející změny majitelů lázním příliš neprospěly. K dalšímu úpadku došlo po roce 1772, kdy se zastavené obce a města vrátily opět pod uherskou správu.

V první polovině 19. století, kdy Vyšné Ružbachy patřily baronům von Jóny, byl zde postaven kaštel a nový lázeňský dům. V roce 1882 lázně koupil polský šlechtic Andrzej Zamoyski. Nechal zde postavit hotel a u něj přírodní koupaliště, které spolu s hotelem i v 21. století slouží lázeňským hostům. Příslušníci rodu Zamoyských byli prostřednictvím manželských svazků spřízněni s vysokou španělskou šlechtou. V roce 1929 se Jan Zamoyski oženil s Isabelou Bourbonskou, neteří španělského krále. Král Alfons XIII. navštívil Vyšné Ružbachy při příležitosti jiné svatby v rodině Zamoyských již v roce 1923. Jan Zamoyski po svatbě použil manželčino věno k dalšímu zvelebení lázní. Na travertinové skále nechal pro svou manželku vybudovat tzv. Bílý dům (Biely dom), který byl kopií jednoho z paláců v Monte Carlu, dále zajistil rozšíření a lepší vybavení koupaliště a nechal postavit nový hotel Strand. V roce 1931 československé úřady přiznaly Vyšným Ružbachám status přírodních léčebných lázní.

Další plány na rozvoj lázní přerušila druhá světová válka a pozdější znárodnění. V letech 1952 - 1957 byly lázně pod správou odborů - Revolučního odborového hnutí, později byly opět převedeny pot přímou správu státu.

Sochařská sympozia[editovat | editovat zdroj]

Jednou z největších atrakcí Vyšných Ružbachů je místní travertinový lom, který se za desítky let proměnil v obrovskou galerii pod širým nebem. První sochařské sympozium se zde konalo v roce 1964. U jeho zrodu bylo několik slovenských sochařů a zejména pak rakouský sochař Karl Prantl, který byl inspirátorem a propagátorem tradice sochařských sympozií v Evropě. V roce 1997 byl areál Mezinárodního sochařského sympozia ve Vyšných Ružbachách Ministerstvem kultury Slovenské republiky prohlášen kulturní památkou.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšné Ružbachy na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
  2. Seznam. Vyšné Ružbachy, Slovensko [online]. mapy.cz [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  3. Tipy na výlet: Jazierko Kráter [online]. Vyšné Ružbachy: Obecný úrad [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. História: Vznikajú Vyšné Ružbachy [online]. Vyšné Ružbachy: Obecný úrad [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Medzinárodné sochárske sympózium [online]. Vyšné Ružbachy: Obecný úrad [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]