Vyšné Ružbachy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyšné Ružbachy
Travertinové jezírko "Kráter" s termální vodou
Travertinové jezírko "Kráter" s termální vodou
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 623 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Stará Ľubovňa
Tradiční region Spiš
Vyšné Ružbachy
Vyšné Ružbachy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 17,9 km²
Počet obyvatel 1 422 (2017)[1]
Hustota zalidnění 79,2 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Peter Martinek
Vznik 1329
Oficiální web www.obecvysneruzbachy.sk
Telefonní předvolba 052
PSČ 065 02
Označení vozidel SL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšné Ružbachy (německy Oberrauschenbach, maďarsky Felsőzúgó, do roku 1902 maďarsky Felső-Ruzsbach, polsky Drużbaki Wyżne, slovensky do roku 1927 také Družbachy) jsou klimatické a minerální lázně na severním Slovensku. Obec se nachází v okrese Stará Ľubovňa v Prešovském kraji, v severovýchodní části historického regionu Spiše.

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Obec, která se skládá ze dvou částí - Vyšné Ružbachy a Ružbachy-kúpele, se rozprostírá na jihovýchodním úpatí Spišské Magury, přesněji jejího geomorfologického podcelku Veterný vrch. Střed obce, která má horský ráz, se nachází v údolí Zálažného potoka v nadmořské výšce cca 623 metrů, na severozápadě katastrální území Vyšných Ružbachů končí těsně pod vrcholem Veterného vrchu (1112 m n. m.).[2]

Již od 16. století jsou ve Vyšných Ružbachách lázeňsky využívány minerální vody, které vyvěrají na geologickém zlomu při úpatí Spišské Magury. Na území obce lze spatřit tzv. krátery, vzniklé v důsledku propadnutí travertinových kup, které se v průběhu staletí vytvořily kolem minerálních pramenů. Největším z nich je jezírko Kráter, které je chráněné již od roku 1967. Jezírko, největší svého druhu na Slovensku a pravděpodobně i ve střední Evropě, má průměr 20 m, je hluboké 3 metry a voda v něm má stabilní teplotu 23 °C, takže v zimě nezamrzá. Mineralizace vody je značně vysoká - 3,13 gramů na litr. Nedaleko Kráteru se v lázeňském parku nachází tzv. Smrtná jama, což je bezvodá propadlina, z jejíhož dna uniká oxid uhelnatý.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů v místních travertinových lomech byla lokalita osídlena již v období paleolitu. První písemná zmínka se váže k roku 1288, kdy šoltys Henrich z Podolínce založil sídlo Nižné Ružbachy na území mezi Podolíncem a Hniezdnem, které mu darovala krakovská a sandoměřská vévodkyně Kunigunda. Na počátku 14. století šoltys Henrich již sám jako donátor přispěl k založení Vyšných (Nových) Ružbachů. První písemná zmínka o této obci je v listině Spišské kapituly z roku 1329.[4] V roce 1412 král Zikmund Lucemburský dal polskému králi Vladislavu II. Jagellovi do zástavy na dobu 360 let 13 spišských měst a spolu s nimi také 16 vesnic a osady Nižné a Vyšné Ružbachy.

Restaurace u jezírka v roce 1900

Rozkvět obce začal v polovině 16. století poté, kdy v roce 1549 polský král Zikmund II. August ustanovil hraběte Sebastiana Ľubomirského dědičným starostou měst, daných do zástavy polské koruně. Již v roce 1595 byl ve Vyšných Ružbachách postaven první lázeňský dům a bazénem, kuchyní, jídelnou a společenskou místností. Syn Sebastiana Ľubomirského Stanislav se snažil vytvořit z lázní společenské centrum polské a uherské šlechty. V roce 1744 rod Ľubomirských po přímé linii vymřel a nadcházející změny majitelů lázním příliš neprospěly. K dalšímu úpadku došlo po roce 1772, kdy se zastavené obce a města vrátily opět pod uherskou správu.

V první polovině 19. století, kdy Vyšné Ružbachy patřily baronům von Jóny, byl zde postaven kaštel a nový lázeňský dům. V roce 1882 lázně koupil polský šlechtic Andrzej Zamoyski. Nechal zde postavit hotel a u něj přírodní koupaliště, které spolu s hotelem i v 21. století slouží lázeňským hostům. Příslušníci rodu Zamoyských byli prostřednictvím manželských svazků spřízněni s vysokou španělskou šlechtou. V roce 1929 se Jan Zamoyski oženil s Isabelou Bourbonskou, neteří španělského krále. Král Alfons XIII. navštívil Vyšné Ružbachy při příležitosti jiné svatby v rodině Zamoyských již v roce 1923. Jan Zamoyski po svatbě použil manželčino věno k dalšímu zvelebení lázní. Na travertinové skále nechal pro svou manželku vybudovat tzv. Bílý dům (Biely dom), který byl kopií jednoho z paláců v Monte Carlu, dále zajistil rozšíření a lepší vybavení koupaliště a nechal postavit nový hotel Strand. V roce 1931 československé úřady přiznaly Vyšným Ružbachám status přírodních léčebných lázní.

Další plány na rozvoj lázní přerušila druhá světová válka a pozdější znárodnění. V letech 1952 - 1957 byly lázně pod správou odborů - Revolučního odborového hnutí, později byly opět převedeny pot přímou správu státu.

Sochařská sympozia[editovat | editovat zdroj]

Jednou z největších atrakcí Vyšných Ružbachů je místní travertinový lom, který se za desítky let proměnil v obrovskou galerii pod širým nebem. První sochařské sympozium se zde konalo v roce 1964. U jeho zrodu bylo několik slovenských sochařů a zejména pak rakouský sochař Karl Prantl, který byl inspirátorem a propagátorem tradice sochařských sympozií v Evropě. V roce 1997 byl areál Mezinárodního sochařského sympozia ve Vyšných Ružbachách Ministerstvem kultury Slovenské republiky prohlášen kulturní památkou.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšné Ružbachy na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
  2. Seznam. Vyšné Ružbachy, Slovensko [online]. mapy.cz [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  3. Tipy na výlet: Jazierko Kráter [online]. Vyšné Ružbachy: Obecný úrad [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. História: Vznikajú Vyšné Ružbachy [online]. Vyšné Ružbachy: Obecný úrad [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Medzinárodné sochárske sympózium [online]. Vyšné Ružbachy: Obecný úrad [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]