Vsetín

Vsetín
Vsetínský zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0723 541630
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Vsetín
Okres (LAU 1)	Vsetín (CZ0723)
Kraj (NUTS 3)	Zlínský (CZ072)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°20′19″ s. š., 17°59′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	25 226 (2022)
Rozloha	57,61 km²
Nadmořská výška	348 m n. m.
PSČ	755 01
Počet domů	2 763 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	26
Kontakt
Adresa městského úřadu	Svárov 1080 755 01 Vsetín posta@mestovsetin.cz
Starosta	Jiří Růžička (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
Vsetín
Další údaje
Ocenění	Fairtradové město Obec přátelská rodině
Kód obce	541630
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji, okrese Vsetín, na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel.

Název

Původní podoba místního jména byla Sětín a to bylo odvozeno od osobního jména Sěta, což byla domácká podoba některého z jmen Sětolub, Sětoslav, Sětorad a podobných. Místní jméno tedy původně označovalo „Sětův majetek”. Počáteční V- pochází ze spojení jména osady s předložkou v (v Sětíně).

Historie

Pečeť města Vsetín

Nejstarší historie

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí, vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily pro Valachy prohranou bitvou u Vsetína před branami města 26. ledna 1644 a následnou popravou asi dvou set vzbouřenců na zdejším vrchu Šibeník, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“

Roku 1708 během povstání v Uhrách Vsetín přepadli a vypálili uherští kuruci.

Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové období

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík – Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna – Josef Sousedík, Vsetín – Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl. Do roku 2003 byl sídlem okresního úřadu.

Obecní správa a politika

Části města

Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:

• k. ú. Vsetín – část Vsetín (včetně Semetína)
• k. ú. Jasenka – část Horní Jasenka
• k. ú. Rokytnice u Vsetína – část Rokytnice

Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.

Politika

V komunálních volbách v roce 2018 získala nejvíce mandátů (5) KDU-ČSL. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl starostou zvolen lídr lidovců Jiří Růžička.

Starostové

• Josef Černocký (1893–1919)

…

• Zdeněk Novosad

• Jiří Čunek (KDU-ČSL) (1998–2007)

• Květoslava Othová (KDU-ČSL) (2007–2010)

• Iveta Táborská (ODS) (2010–2014)

• Jiří Čunek (KDU-ČSL) (2014–2017)

• Jiří Růžička (KDU-ČSL) (od 2018)

Demografie

Horní náměstí se starou radnicí

Nová radnice

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok	1971	1981	1991	2001	2011
Počet obyvatel	22 141	29 966	31 625	29 203	27 225

Struktura populace

• 

  Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011

• 

  Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011

• 

  Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.

Vsetínský zámek

• Zámek
• Římskokatolický kostel Nanebevzetí P. Marie
• Maštaliska – tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
• Stará radnice (1720–1721)
• Nová radnice
• Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
• Evangelický kostel Dolního sboru z roku 1782
• Evangelický kostel Horního sboru z roku 1827
• Kamenný kříž z roku 1775 na Dolním náměstí
• Nemocniční kaple svaté Růženy z Limy
• Obnovený pomník prezidenta Masaryka
• Pomník na místě, kde byla nacisty vypálena synagoga (díky iniciativě Ericha Kulky)
• Židovský hřbitov se jmény obětí holokaustu na pamětní desce.
• Meteorologický sloup z roku 1925 s prvky art deco, po přemístění nyní v parku před sokolovnou.

Sport

Ve městě sídlí šestinásobný mistr české hokejové extraligy, klub VHK ROBE Vsetín.

Doprava

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Dne 24.11. 2021 začala dlouho plánovaná rekonstrukce vsetínského nádraží a jeho blízkého okolí. Celkové náklady za železniční stanici činí přes 3 miliardy korun, přičemž hlavním investorem je Správa Železnic. Předpokládá se, že k dokončení stavby dojde v únoru 2025. K nově vzniklým nástupištím povede podchod propojující mimo jiné nádraží s podzemním parkovištěm Smetanovy obchodní galerie. Rozsáhlý projekt, jehož je rekonstrukce nádraží součástí, také zahrnuje výstavbu nového parkovacího domu s kapacitou 310 stání.

Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především dopravní společnost Z-Group bus a. s. – Divize Morava (dříve společnost ČSAD Vsetín a.s.), která má sídlo ve Zlíně.

Osobnosti

• Matouš Václavek (1842–1908), spisovatel
• Karel Bubela (1846–1908), podnikatel a politik, poslanec zemského sněmu
• Michal Urbánek (1849–1923), architekt, stavitel
• František Sova (1853–1940), zakladatel vsetínského muzea
• Karel Bubela mladší (1872–1943), podnikatel a politik, poslanec zemského sněmu
• František Hlavica (1885–1952), akademický malíř
• Emil Hlavica (1887–1952), sochař a grafik
• Richard Pavlík (1889–1966), historik a pedagog
• Josef Sousedík (1894–1944), podnikatel a odbojář
• Rudolf Hlavica (1897–1971), sochař a řezbář
• František Hradil (1898–1980), hudební skladatel a pedagog
• Josef Zamazal (1899–1971), malíř
• Záviš Kalandra (1902–1950), historik
• Stanislav Mašata (1903–1948), varhaník a skladatel
• Ludvík Klímek (1907–1959), akademický malíř
• Josef Stelibský (1909–1962), pianista a hudební skladatel
• Erich Kulka (1911–1995), spisovatel, historik a novinář
• Evžen Erban (1912–1994), ministr
• František Vavřínek (1914–1978), pilot RAF
• Vladimír Vlček (1919–1977), režisér a scenárista
• Vladimír Juřík, (1925–1992) partyzán a docent Univerzity Karlovy
• Jarmila Šuláková (1929–2017), folklorní zpěvačka
• Mirka Pokorná (1930–2017), klavíristka
• Kornelie Němečková (* 1932), výtvarnice
• Jiljí Hartinger (* 1935), akademický malíř
• Antonín Kaderka (1937–2017), malíř a pedagog
• Mojmír Bártek (* 1942), skladatel a pedagog
• Jindřich Štreit (* 1946), fotograf a pedagog

• Eliška Balzerová (* 1949), herečka
• František Segrado (1955–2021), herec, zpěvák a výtvarník
• Mirek Topolánek (* 1956), politik, český premiér a předseda rady EU
• Robert Goláň (* 1971), fotograf
• Roman Vojtek (* 1972), herec
• Martin Hába (* 1973), malíř, výtvarník
• Lenka Zbranková (* 1973), herečka
• Petr Klímek (* 1974), ekonom a pedagog
• Tomáš Paprstka ( *1992), cyklokrosař

Zajímavosti

• Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.
• Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko. Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.

Partnerská města

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

• Stará Ľubovňa, Slovensko (1986)
• Mödling, Rakousko (1993)
• Trenčianske Teplice, Slovensko
• Bytom, Polsko (2004)
• Vrgorac, Chorvatsko (2008)

Odkazy

Literatura

• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
• Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
• Krajem portášů, Vsetín 1937
• VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín: M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online. 
• Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
• kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno – Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
• Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
• Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.
• MIKULKA, M.: Feudální historie města Vsetína. Vsetín, 2021.Dostupné online.

Související články

• Okresní soud ve Vsetíně
• Římskokatolická farnost Vsetín

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Vsetín ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vsetín na Wikimedia Commons
• Vsetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Vsetín.cz – Oficiální stránky města
• Zámek Vsetín VBeskydech.cz
• Vsetín na serveru veřejné správy Obce.cz
• Podrobné statistické údaje na stránce ČSÚ
• Vsetín info – přehled firem, ubytování, ... Zpravodajství a další informace
• Vsetín v obrazech – web věnovaný pohlednicím Vsetína

Autoritní data	Biblio: b0db74fe-c135-45a1-98f3-4903b15b155d, 10c3b881-8ad0-4af3-bb5f-c2acc8d98910 NKC: ge131347 GND: 4079390-4 VIAF: 234598782 WorldCat Identities (skrze VIAF): 234598782

Portály: Morava