Vsetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vsetín

Vsetínský zámek
Znak obce VsetínVlajka obce Vsetín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU  (obec) CZ0723 541630
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vsetín
Historická země Morava
Katastrální výměra 57,61 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 26 190 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 348 m n. m.
PSČ 75501
Zákl. sídelní jednotky 26
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Městský úřad Vsetín
Svárov 1080
755 01 Vsetín
Starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
Email: posta@mestovsetin.cz
Vsetín
Red pog.svg
Vsetín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Do roku 2003 byl okresním městem. V roce 2016 zde žilo přes 26 300 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť města Vsetín

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desk byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.[2]

Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové období[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík - Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna - Josef Sousedík, Vsetín - Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937.[3] Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Horní náměstí se starou radnicí
Nová radnice

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok 1971 1981 1991 2001 2011
Počet obyvatel 22 141 29 966 31 625 29 203 27 225

[4]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:

Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
Vsetínský zámek

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[7]

Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko.[8] Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.[9]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. "Vsetín od třicetileté války do roku 1848". Město Vsetín.
  3. Zbrojovka Vsetín - historie [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.  
  4. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200, 274 a 549.
  6. MUDr. František Sova – zakladatel vsetínského muzea. Vsetínský deník.cz [online]. 2014-11-25 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.  
  7. Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. T.G. Masaryk na Valašsku, díl I., Klub TGM Kopřivnice Masarykova demokratického hnutí, 2011
  9. Jaromír Doležal: Život Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka, Praha 1931

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín : M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online.  
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]