Vsetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vsetín
Vsetínský zámek

Vsetínský zámek

znak obce Vsetínvlajka obce Vsetínznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0723 541630
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Vsetín (CZ0723)
obec s rozšířenou působností: Vsetín
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 57,61 km²
počet obyvatel: 26 394 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 348 m n. m.
PSČ: 75501
zákl. sídelní jednotky: 26
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Vsetín
Svárov 1080
755 01 Vsetín
starosta / starostka: Jiří Čunek (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
E-mail: posta@mestovsetin.cz

Vsetín
Red pog.svg
Vsetín
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vsetín (německy Wsetin) je okresní město ve Zlínském kraji na Valašsku na řece Vsetínská Bečva. Žije zde přes 26 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť města Vsetín

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Kravař, od tehdejších majitelů – templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desk byl uskutečněn roku 1505.

Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.

V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.

Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781.

V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: "Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře".[2]

Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové období[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna.

Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna.

Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok 1971 1981 1991 2001 2011
Počet obyvatel 22 141 29 966 31 625 29 203 27 225

[3]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
Zámecká věž

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Stará a nová radnice ze zámecké věže

Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[4]

Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec Vídeňské říšské rady za Valašsko.[zdroj?] Oficiálně, jako prezident republiky Československé, navštívil město 24. června 1928, kdy byl slavnostně přivítán na zcela zaplněném vsetínském Dolním náměstí.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Ve Vsetíně je rozsáhlé autobusové nádraží, užívané městskou i meziměstskou dopravou, a je zde provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. "Vsetín od třicetileté války do roku 1848". Město Vsetín.
  3. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  4. Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín : M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online.  
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]