Vsetín
| Vsetín | |
 Vsetínský zámek |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0723 541630 |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Okres (LAU 1) | Vsetín (CZ0723) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Vsetín |
| Historická země | Morava |
| Katastrální výměra | 57,61 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′19″ s. š., 17°59′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 26 190 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 348 m n. m. |
| PSČ | 75501 |
| Zákl. sídelní jednotky | 26 |
| Části obce | 3 |
| Katastrální území | 3 |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Vsetín Svárov 1080 755 01 Vsetín |
| Starosta | Jiří Růžička (KDU-ČSL) |
| Oficiální web: www |
|
| Email: posta@mestovsetin.cz | |
 Vsetín
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Do roku 2003 byl okresním městem. V roce 2016 zde žilo přes 26 300 obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desk byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.
Rekatolizace a třicetiletá válka[editovat | editovat zdroj]
Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.
Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“[2]
Průmyslové období[editovat | editovat zdroj]
V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.
V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík - Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna - Josef Sousedík, Vsetín - Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.
Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937.[3] Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
,_n%C3%A1m._Horn%C3%AD_29,_Vset%C3%ADn.JPG)
Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.
| Rok | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 22 141 | 29 966 | 31 625 | 29 203 | 27 225 |
Struktura populace[editovat | editovat zdroj]
-
Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:
- k. ú. Vsetín – část Vsetín (včetně Semetína)
- k. ú. Jasenka – část Horní Jasenka
- k. ú. Rokytnice u Vsetína – část Rokytnice
Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.[5]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.
Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
- Zámek
- Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
- Maštaliska – tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
- Stará radnice (1720–1721)
- Nová radnice
- Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
- Evangelický kostel Dolního sboru z roku 1782
- Evangelický kostel Horního sboru z roku 1827
- Kamenný kříž z roku 1775 na Dolním náměstí
- Nemocniční kaple svaté Růženy z Limy
- Obnovený pomník prezidenta Masaryka
- Pomník na místě, kde byla nacisty vypálena synagoga (díky iniciativě Ericha Kulky)
- Židovský hřbitov se jmény obětí holokaustu na pamětní desce.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Eliška Balzerová (* 1949), herečka
- Mojmír Bártek (* 1942), skladatel a pedagog
- Karel Bubela (1846–1908), podnikatel a politik, poslanec zemského sněmu
- Karel Bubela mladší (1872–1943), podnikatel a politik, poslanec zemského sněmu
- Jiří Čunek (* 1959), politik a starosta města
- Jiří Šimoník (* 1963), akcionář
- Josef Černocký (1854–1939), starosta města v letech 1893–1919
- Evžen Erban (1912–1994), ministr
- František Hlavica (1885–1952), akademický malíř
- Emil Hlavica (1887–1852), sochař a grafik
- Rudolf Hlavica (1897–1971), sochař a řezbář
- František Hradil (1898–1980), hudební skladatel a pedagog
- Ján Hurajčík
- Antonín Kaderka (* 1937), malíř a pedagog
- Záviš Kalandra (1902–1950), historik
- Ludvík Klímek (1907–1959), akademický malíř
- Petr Klímek (* 1974), ekonom a pedagog
- Erich Kulka (1911–1995), spisovatel, historik a novinář
- Stanislav Mašata (1903–1948), varhaník a skladatel
- Kornelie Němečková (* 1932), výtvarnice
- Richard Pavlík (1889–1966), historik a pedagog
- Mirka Pokorná (* 1930), klavíristka
- Přemysl, lenní pán z Branek a Ústí
- Josef Sousedík (1894–1944), podnikatel a odbojář
- František Sova (1853–1940), zakladatel vsetínského muzea[6]
- Josef Stelibský (1909–1962), pianista a hudební skladatel
- Jindřich Štreit (* 1946), fotograf a pedagog
- Jarmila Šuláková (1929–2017), folklorní zpěvačka
- Mirek Topolánek (* 1956), český premiér
- Michal Urbánek (1849–1923),
- Roman Vojtek (* 1972), herec
- Matouš Václavek (1842–1908), spisovatel
- František Vavřínek (1914–1978), pilot RAF
- Josef Zamazal (1899–1971), malíř
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[7]
Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko.[8] Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.[9]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):
Stará Ľubovňa, Slovensko (1986)
Mödling, Rakousko (1993)- Trenčianske Teplice, Slovensko
Bytom, Polsko (2004)
Vrgorac, Chorvatsko (2008)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ "Vsetín od třicetileté války do roku 1848". Město Vsetín.
- ↑ Zbrojovka Vsetín - historie [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200, 274 a 549.
- ↑ MUDr. František Sova – zakladatel vsetínského muzea. Vsetínský deník.cz [online]. 2014-11-25 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ T.G. Masaryk na Valašsku, díl I., Klub TGM Kopřivnice Masarykova demokratického hnutí, 2011
- ↑ Jaromír Doležal: Život Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka, Praha 1931
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
- Krajem portášů, Vsetín 1937
- VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín : M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online.
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
- Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Vsetín ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vsetín ve Wikimedia Commons- Vsetín.cz - Oficiální stránky města
- Zámek Vsetín VBeskydech.cz
- Vsetín na serveru veřejné správy Obce.cz
- Podrobné statistické údaje na stránce ČSÚ
- Vsetín info - přehled firem, ubytování, ... Zpravodajství a další informace
- Vsetín v obrazech - web věnovaný pohlednicím Vsetína
| Město Vsetín |
|---|
|
Horní Jasenka | Rokytnice | Vsetín | ZSJ: Semetín |
