Kelč
| Kelč | |
|---|---|
 Náměstí se zámkem, městským úřadem a kostelem sv. Kateřiny | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Valašské Meziříčí |
| Obec s rozšířenou působností | Valašské Meziříčí (správní obvod) |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′42″ s. š., 17°48′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 673 (2025)[1] |
| Rozloha | 27,84 km²[2] |
| Nadmořská výška | 307 m n. m. |
| PSČ | 756 43 |
| Počet domů | 779 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Kelč 5 756 43 Kelč mesto@kelc.cz |
| Starosta | Karel David |
| Oficiální web | www |
  Kelč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542989 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kelč je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Leží jedenáct kilometrů západně od Valašského Meziříčí. Etnograficky je centrem oblasti zvané Moravské Záhoří (také Hostýnské Záhoří) na rozhraní Hané a Valašska v záhorské pahorkatině. Městem protéká řeka Juhyně. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména města (vesnice) byla Keleč (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kelec či Kelek (v jehož základu je obecné kel – „mohutný zvířecí zub“). Význam místního jména byl „Kelcův/Kelkův majetek“. Z nepřímých pádů Kelče, Kelči vznikla nová podoba prvního pádu Kelč (spojená s přechodem do ženského rodu).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z roku 1131. Přesto je Kelč jedním z nejmladších měst České republiky, neboť teprve 1. července 1994 navrátil Parlament České republiky Kelči status města.
Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5 000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra, který nasvědčuje, že Kelč ležela na významné obchodní tepně. Kelč patří k významným archeologickým lokalitám okresu Vsetín. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Velkého rozkvětu dosáhla Kelč ve 13. století za biskupa Bruna ze Šaumburku, kdy byl přeuspořádán celý dosavadní sídelní prostor města, založeno Nové město Kelč s novým náměstím, vznikla také osada později nazývaná Posvátno. Kelč byla značně zpustošena za husitských válek v 15. století. Hospodářské postavení se začíná zlepšovat až od poloviny 16. století, kdy bylo zčásti sceleno původní biskupské panství, ale slibný rozkvět města ukončila třicetiletá válka v první polovině 17. století. Kelč byla několikrát vypleněna a vypálena nekatolickými poddanými ze sousedních "valašských panství", takže z původního počtu obyvatel zůstala v Kelči sotva pětina. Po třicetileté válce úpadek Kelče pokračoval, město přišlo o většinu svých privilegií a kleslo bezmála na úroveň obyčejné vsi. Roku 1750 dokonce biskup Ferdinand Troyer Kelči výslovně zakázal používat označení město. Status města se Kelči podařilo znovu prosadit až po dlouholetých sporech s olomouckými biskupy na konci 18. století.[5]
Mezi lety 1869–1930 byla obec Kelč součástí okresu Hranice, od roku 1950 spadala pod tehdejší okres Valašské Meziříčí a od roku 1961 až do současné doby je Kelč součástí okresu Vsetín.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 320 | 3 593 | 3 504 | 3 282 | 3 277 | 3 063 | 3 048 | 2 775 | 2 820 | 2 625 | 2 479 | 2 599 | 2 581 | 2 587 | 2 578 |
| Počet domů | 762 | 561 | 587 | 591 | 589 | 590 | 608 | 665 | 635 | 646 | 633 | 714 | 735 | 735 | 779 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Kelč (k. ú. Kelč-Staré Město a Kelč-Nové Město)
- Babice (k. ú. Babice u Kelče)
- Komárovice (k. ú. Komárovice)
- Lhota (k. ú. Lhota u Kelče)
- Němetice (k. ú. Němetice)
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2003.[9]
Kelečský poklad
[editovat | editovat zdroj]„Když nemohl hospodář, musel se mnou náš Jenda. Bylo mu něco přes 14 let a byl malé postavy, že ho za pluhem ani vidět nebylo. Tehdy oral poprvé a těšilo ho, že už může zaskočit za tátu. Já jsem vedla krávy a syn držel pluh. Pln mladého zápalu ryl hluboko. Pojednou pluh na něco narazil. Náš člověk má stále pilno, tak jsem nechtěla zdržovat a táhla jsem pluh dál. Jenda však nedal, zastavil se a šel po příčině.“[10]
Na podzim roku 1938 bylo na vrchu Strážné nad Kelčí objeveno při vyorávání brambor čtrnáctiletým Janem Hradilem a jeho matkou množství stříbrných mincí a jejich fragmentů. Tento nález je označován jako Kelečský poklad. Celkem se jednalo asi o 1 500 mincí a jejich částí a úlomků šperků. Váha nálezu byla 433 gramů. Mezi mincemi se nacházely denáry z různých částí Evropy, dirham i Trajanův denár z Římského císařství. Nejmladšími mincemi byly české denáry Boleslava III. Část nálezu si nálezce ponechal, zbytek prodal nebo věnoval muzeím a soukromníkům.
V roce 1964 byl na místě nálezu slavnostně odhalen památník s plaketou s textem „Kelečský poklad 1002–1938“.
V letech 1989–1998 byla poblíž místa nálezu objevena další část pokladu.[11]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek – renesanční stavba z osmdesátých let 16. století, barokně v druhé polovině 17. století
- Kostel svatého Petra a Pavla – pozdně barokní architektura s empírovým interiérem a dalšími objekty areálu kostela (kalvárie, kaplička, budova fary)
- Kostel svaté Kateřiny – původně zámecká kaple z 16. století
- Rodný dům bratří Křičků
- Městský dům čp. 31 (později Brixův obchodní dům)
- Radnice – z počátku 17. století
- Barokní socha Jana Nepomuckého na náměstí
- Budova základní školy
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vlastimil Bubník (1931–2015), hokejista a fotbalista
- Tomáš Fryčaj (1759–1839), katolický kněz, buditel a spisovatel
- Johann Nepomuk Hofmann (1753–1831), humanista a opat kláštera v Žovkvě
- Metoděj Jahn (1865–1942), prozaik a básník
- Vojtěch Jasný (1925–2019), česko-americký scenárista, filmový režisér a vysokoškolský pedagog. Do Kelče je zasazen děj jeho oceněného filmu Všichni dobří rodáci (natáčel se však v Bystrém).
- Jaroslav Křička (1882–1969), hudební skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista
- Petr Křička (1884–1949), středoškolský profesor, knihovník, básník
- František Pastrnek (1853–1940), jazykovědec a slavista
- Leopold Prečan (1866–1947), katolický teolog a kněz – 11. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, asistent papežského trůnu
- Svatopluk Skládal (1926–1992), herec
- František Tomášek (1899–1992), kardinál, katolický kněz, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Pečeť města Kelč
Zámek
Kostel svatého Petra a Pavla
Historické domy na náměstí
Část náměstí
Náměstí v Kelči, východní stranu uzavírá radnice č.p. 5
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 388–389.
- ↑ KELČ, Město. Město Kelč. www.kelc.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL Josef. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 225.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kelč [online]. 2003-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ o me. www.duchon.kvalitne.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-12.
- ↑ REDAKCE. K 75. výročí nalezení kelečského pokladu. valassky.denik.cz. 2013-07-30. Dostupné online [cit. 2019-11-30].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno – Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- kolektiv autorů: Dějiny města Kelče, Kelč, 2004, ISBN 80-85600-91-9
- Baletka, L.–Zapletal, L.: Okres Vsetín, Ostrava 1987, s. 122–124.
- Bartovský, V.: Hranický okres. Vlastivěda moravská. Brno 1909, s. 204–221. Dostupné online
- Eliáš, J. O.: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 1979, s. 76–103.
- Goryczková, N.: Stručná zpráva z dokončeného stavebně historického průzkumu filiálního kostela sv. Kateřiny v Kelči. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 1997, s. 35–40.
- Grůza, A.: Kostel sv. Kateřiny v Kelči z hlediska historických pramenů. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 1997, s. 41–48.
- Očenášek, J.: Historie starobylého města Kelče. Kelč 1948.
- Rolinc, V.: Příspěvky k historické topografii města Kelče. In: Valašsko včera a dnes. Ročenka Okresního archivu Vsetín. Red. L. Baletka. Vsetín 1987.
- Snopek, F.: Fara kelecká roku 1429, Časopis Matice moravské 36, 1912, s. 391–402.
- Augustinková, L., Městský dům čp. 31 jako dominanta náměstí a města Kelče. Acta Musei Moraviae CVI, 2021, č. 2, s. 269–283.
- Králík, S., Nářečí na Kelečsku. Mluvnická stavba, Praha, 1984.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kelč na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kelč na Facebooku
- Kelč na Youtube
- Kelč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
