Kelč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Telč.
Kelč
Náměstí v Kelči, východní stranu uzavírá radnice č.p. 5
Náměstí v Kelči, východní stranu uzavírá radnice č.p. 5
Znak města KelčVlajka města Kelč
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0723 542989
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Valašské Meziříčí
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 706 (2020)[1]
Rozloha 27,85 km²
Nadmořská výška 307 m n. m.
PSČ 756 43
Počet částí obce 5
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Kelč
756 43 Kelč
mesto@kelc.cz
Starosta Ing. Karel David
Oficiální web: www.kelc.cz
Kelč
Kelč
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kelč (německy Keltsch) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 11 km západně od Valašského Meziříčí na rozhraní Hané a Valašska v záhorské pahorkatině. Městem protéká řeka Juhyně. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město se může chlubit dějinami staršími než dnes výstavnější a větší města v okolí. První písemná zmínka pochází z roku 1131. Přes své stáří je Kelč zároveň také jedním z nejmladších měst České republiky, neboť teprve 1. července 1994 navrátil Parlament České republiky Kelči status města.

Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra, který nasvědčuje, že Kelč ležela na významné obchodní tepně. Kelč patří k významným archeologickým lokalitám okresu Vsetín. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.


Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kelči.

Kelečský poklad[editovat | editovat zdroj]

''Když nemohl hospodář,musel se mnou náš Jenda.Bylo mu něco přes 14 let a byl malé postavy,že ho za pluhem ani vidět nebylo.Tehdy oral poprvé a těšilo ho,že už může zaskočit za tátu.Já jsem vedla krávy a syn držel pluh.Pln mladého zápalu ryl hluboko.Pojednou pluh na něco narazil.Náš člověk má stále pilno,tak jsem nechtěla zdržovat a táhla jsem pluh dál. Jenda však nedal, zastavil se a šel po příčině."[2]

Na podzim roku 1938 bylo na vrchu Strážné nad Kelčí objeveno při vyorávání brambor 14letým Janem Hradilem a jeho matkou množství stříbrných mincí a jejich fragmentů. Tento nález je označován jako Kelečský poklad. Celkem se jednalo asi o 1500 mincí a jejich částí a úlomků šperků. Váha nálezu byla 433g. Mezi mincemi se nacházely denáry z různých částí Evropy, dirham i Trajanův denár z Římského císařství. Nejmladšími mincemi byly české denáry Boleslava III. Část nálezu si nálezce ponechal, zbytek prodal nebo věnoval muzeím a soukromníkům.


V roce 1964 byl na místě nálezu slavnostně odhalen památník s plaketou s textem "Kelečský poklad 1002-1938".


V letech 1989-1998 byla poblíž místa nálezu objevena další část pokladu[3].

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. o me. www.duchon.kvalitne.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  3. REDAKCE. K 75. výročí nalezení kelečského pokladu. valassky.denik.cz. 2013-07-30. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • kolektiv autorů: Dějiny města Kelče, Kelč, 2004, ISBN 80-85600-91-9
  • Baletka, L.–Zapletal, L.: Okres Vsetín, Ostrava 1987, s. 122–124.
  • Bartovský, V.: Hranický okres. Vlastivěda moravská. Brno 1909, s. 204–221. Dostupné online
  • Eliáš, J. O.: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 1979, s. 76–103.
  • Goryczková, N.: Stručná zpráva z dokončeného stavebně historického průzkumu filiálního kostela sv. Kateřiny v Kelči. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 1997, s. 35–40.
  • Grůza, A.: Kostel sv. Kateřiny v Kelči z hlediska historických pramenů. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 1997, s. 41–48.
  • Očenášek, J.: Historie starobylého města Kelče. Kelč 1948.
  • Rolinc, V.: Příspěvky k historické topografii města Kelče. In: Valašsko včera a dnes. Ročenka Okresního archivu Vsetín. Red. L. Baletka. Vsetín 1987.
  • Snopek, F.: Fara kelecká roku 1429, Časopis Matice moravské 36, 1912, s. 391–402.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]