Vojtěch Jasný

Vojtěch Jasný
	Vojtěch Jasný
Narození	30. listopadu 1925; Kelč ; Československo
Úmrtí	15. listopadu 2019 (ve věku 93 let); Přerov ; Česko
Alma mater	Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolání	filmový režisér, scenárista, fotograf, režisér, vysokoškolský učitel, divadelní režisér a filmový scenárista
Rodiče	Vojtěch Jasný, Jaroslava Váňová
Ocenění	Prix du jury du Festival de Cannes (1963); zasloužilý umělec (1968); Cena za nejlepší režii v Cannes (1969); Výroční cena AČFK (2004); Český lev za mimořádný přínos české kinematografii (2007); Artis Bohemiae Amicis (2007); Cena prezidenta MFF Karlovy Vary za mimořádný přínos české kinematografii (2013)
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Jasný (30. listopadu 1925 Kelč – 15. listopadu 2019 Přerov^[1]^[2]) byl česko-americký scenárista, filmový režisér, fotograf,^[3] vysokoškolský pedagog a jogín.^[4] Jednalo se o jednu z významných postav české kinematografie 60. let 20. století řazeného k představitelům tzv. nové vlny v československém filmu. Svou celoživotní tvorbou si získal mezinárodní věhlas.

Život

Jeho otcem byl Vojtěch Jasný starší, ředitel kelčské školy a sokolský činovník, který v roce 1942 zahynul v koncentračním táboře Osvětim^[5], a matkou učitelka Jaroslava, rozená Váňová. V dětství, v necelých pěti letech, prodělal španělskou chřipku. Popisuje to tak, že na ni umíral a že byl „ve vysoké horečce v nebi“ a že díky té návštěvě v nebi mohl později udělat v Telči film Až přijde kocour. Po prodělání nemoci byl slaboučkým chlapcem, který jedl jen chleba s medem, polévku a ovoce.^[6]

Roku 1951 absolvoval pražskou FAMU, kde studoval na filmové fakultě obor filmová fotografie a technika u profesora Karla Plicky, kterému také dělal asistenta. V 50. letech působil v Československém armádním filmu; tehdy byl rovněž přidělen k Vojenské kontrarozvědce.^[7] Se svým spolužákem Karlem Kachyňou na počátku 50. let 20. století natočil několik zajímavých dokumentárních filmů i svůj první celovečerní film Dnes večer všechno skončí (1954). Prvním jeho samostatným celovečerním filmem se stal snímek Touha (1958). Největší úspěch i všeobecnou pozornost však vzbudil až legendární film Až přijde kocour z roku 1963. Jeho posledním filmem z 60. let se stal pozdější trezorový snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968.^[8]

Po srpnové invazi v roce 1968 byl politicky perzekvován a posléze emigroval a natáčel televizní a celovečerní filmy v Rakousku, ve Spolkové republice Německo, Socialistické federativní republice Jugoslávie, později ve Finsku, Francii, v Kanadě a v USA. V zahraničí natočil celkem 29 filmů. Od roku 1984 trvale žil ve Spojených státech amerických. Jako vysokoškolský pedagog působil na univerzitách ve Vídni, Salcburku, Mnichově a New Yorku. Naposledy působil na New York Film Academy, která dnes spravuje jeho rozsáhlou soukromou knihovnu. Vychoval řadu úspěšných studentů.

Po sametové revoluci se vrátil zpět do vlasti, aby zde v roce 1991 natočil film Proč Havel?, a pak roku 1999 svůj poslední celovečerní film Návrat ztraceného ráje. Do vlasti se vracel pravidelně, účastnil se filmových festivalů a obdržel mnohá ocenění. Od roku 2011 žil s nemocnou manželkou v Domě seniorů v Bystrém. Po smrti manželky v lednu 2012 se z Domu seniorů v Bystrém odstěhoval do soukromí. Poté pobýval v Přerově. Zemřel 15. listopadu 2019 ve věku 93 let.^[1]^[2]

Byl autorem knihy vzpomínek a lekcí o filmu Život a film. Scénář pro nový film, který se má odehrávat v Terezíně,^[9] nebyl realizován.

Vojtěch Jasný měl kožní poruchu vitiligo, projevující se bílými skvrnami na obličeji i rukou.

Ocenění

V roce 1969 byl za film Všichni dobří rodáci oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Barceloně. Na Filmovém festivalu v Cannes roku 1969 za tento snímek získal cenu za nejlepší režii.^[10] Za svá díla sbíral ocenění na filmových festivalech v Cannes, San Sebastianu, Berlíně, Buenos Aires, New Delhi a mnoha dalších.

V roce 2003 byla Vojtěchu Jasnému udělena Cena za celoživotní přínos české kinematografii na festivalu Academia Film Olomouc. V roce 2007 převzal ocenění Český lev za dlouholetý umělecký přínos. V květnu 2013 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa Uměleckou radou JAMU v Brně, v létě roku 2013 obdržel v Karlových Varech Cenu prezidenta za přínos české kinematografii. Křišťálový glóbus, a dále v roce 2013 Výroční cenu Asociace českých kameramanů za hlubokou lidskost, kterou jsou prodchnuty jeho snímky, za filozoficky inspirující vnímání světa, silný morální rozměr jeho příběhů, výjimečnou vizualitu a nekonečnou touhu po pravdě a spravedlnosti, kterou byla prodchnuta nejen jeho filmografie, ale i celý jeho život.

Vojtěch Jasný byl také dědečkem jiného filmaře, německého režiséra a spisovatele Marcela Jasného. O zbytku rodiny není známo mnoho; Vojtěch a jeho vnuk měli vždycky vzdálený vztah, částečně ovlivňovaný tím, že žili ve dvou různých zemích, Marcelův otec se přestěhoval do Německa, když byl Marcel ještě malý chlapec.^[11]

Filmografie, výběr

Film

1954 Dnes večer všechno skončí – s Karlem Kachyňou
1957 Zářijové noci
1958 Touha
1960 Přežil jsem svou smrt
1961 Procesí k panence
1963 Až přijde kocour
1966 Dýmky
1968 Všichni dobří rodáci
1969 Česká rapsodie
1991 Proč Havel?
1999 Návrat ztraceného ráje

Televize

1965 Magnetické vlny léčí

Odkazy

Reference

1 2 ban. Ve věku 93 let zemřel filmový režisér a scenárista Vojtěch Jasný. Kultura. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2019-11-16 [cit. 2020-08-31]. Dostupné online.
1 2 BURDA, Michal. Zemřel režisér Vojtěch Jasný, "dobrý rodák" z Valašska. Fotografie Vladimír Šťastný, Petr Dvořák, Michaela Hasíková, Jan Karásek, Drahomír Stulír; Zprávy | Valašsko. valassky.denik.cz. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 16. listopad 2019. Dostupné online [cit. 2020-08-31].
↑ KLIMPL, Petr. Víme, jaký je Vojtěch Jasný režisér. Ale jaký je fotograf?. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 11. únor 2011. Dostupné online [cit. 2020-08-31].
↑ RYSKA, Antonín. Můžeme porušovat přírodní zákony?. Sisyfos. Prosinec 2000, roč. VI, čís. 3, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. ISSN 1211-2119.
↑ Vojtěch Jasný st. na stránkách Osobnosti Valašska
↑ LAUDIN, Radek. Díky svým slavným filmům ukázal Vojtěch Jasný Vysočinu i v zahraničí. Fotografie Martin Stolař, Monika Hlaváčová, Dan Materna, Radek Latislav, Petr Lemberk, Jaromír Komárek; Zprávy. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 8. prosinec 2019. Dostupné online [cit. 2020-08-31].
↑ MORAVEC, Václav. Vojtěch Jasný. BBC [online]. 2004-09-24, rev. 2004-10-27 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
↑ SKÁCEL, Petr. Jak vznikal film Všichni dobří rodáci. Mohl jsem v nich říct pravdu, vzpomínal režisér Jasný. iDNES.cz [online]. 2025-12-02 [cit. 2025-12-02]. Dostupné online.
↑ Vojtěch Jasný chystá film o Terezíně (česky)
↑ Zemřel režisér i odbojář Jasný, autor Všech dobrých rodáků (česky)
↑ Aiden Stefenson, editor. New Generation Old Legacy, Volume Four 1979-1999. Bertelsmann Group. S. 327–329 (anglicky)

Literatura

TŘEŠTÍK, Michael, ed. Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 254.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 282.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 591.
ČECHOVÁ, Briana. Všichni dobří rodáci. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2013. 333 s. ISBN 978-80-7004-156-7 (brož.).
VORÁČ, Jiří. Vojtěch Jasný. Filmový básník v exilu.. 1. vyd. Brno: Host, 2020. 599 s. ISBN 978-80-275-0246-2 (váz.).
LUKEŠ, Jan. Vojtěch Jasný: Život a film. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1999. 276 s. (Iluminace, sv. 11). ISBN 80-7004-094-7 (váz.).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Jasný na Wikimedia Commons
Osoba Vojtěch Jasný ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Jasný
Seznam prací o Vojtěchu Jasném v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Vojtěch Jasný Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
Vojtěch Jasný v Česko-Slovenské filmové databázi
Vojtěch Jasný na Kinoboxu
Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Britské listy, 26. 7. 2004
Vojtěch Jasný na oficiálním webu ČR
Vojtěch Jasný chystá film o Terezíně Český rozhlas, 11. 6. 2008
VOJTĚCH JASNÝ profil v projektu Zlatá šedesátá
Český lev 2020 na Wiki.iDNES.cz
Vojtěch Jasný – život a film na webu České televize
Vojtěch Jasný v informačním systému abART

[:0-1] 1 2 ban. Ve věku 93 let zemřel filmový režisér a scenárista Vojtěch Jasný. Kultura. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2019-11-16 [cit. 2020-08-31]. Dostupné online.

[:1-2] 1 2 BURDA, Michal. Zemřel režisér Vojtěch Jasný, "dobrý rodák" z Valašska. Fotografie Vladimír Šťastný, Petr Dvořák, Michaela Hasíková, Jan Karásek, Drahomír Stulír; Zprávy | Valašsko. valassky.denik.cz. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 16. listopad 2019. Dostupné online [cit. 2020-08-31].

[chu-3] KLIMPL, Petr. Víme, jaký je Vojtěch Jasný režisér. Ale jaký je fotograf?. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 11. únor 2011. Dostupné online [cit. 2020-08-31].

[čkss-4] RYSKA, Antonín. Můžeme porušovat přírodní zákony?. Sisyfos. Prosinec 2000, roč. VI, čís. 3, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. ISSN 1211-2119.

[5] Vojtěch Jasný st. na stránkách Osobnosti Valašska

[mv-6] LAUDIN, Radek. Díky svým slavným filmům ukázal Vojtěch Jasný Vysočinu i v zahraničí. Fotografie Martin Stolař, Monika Hlaváčová, Dan Materna, Radek Latislav, Petr Lemberk, Jaromír Komárek; Zprávy. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 8. prosinec 2019. Dostupné online [cit. 2020-08-31].

[ref1-7] MORAVEC, Václav. Vojtěch Jasný. BBC [online]. 2004-09-24, rev. 2004-10-27 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.

[8] SKÁCEL, Petr. Jak vznikal film Všichni dobří rodáci. Mohl jsem v nich říct pravdu, vzpomínal režisér Jasný. iDNES.cz [online]. 2025-12-02 [cit. 2025-12-02]. Dostupné online.

[rádio1-9] Vojtěch Jasný chystá film o Terezíně (česky)

[rádio2-10] Zemřel režisér i odbojář Jasný, autor Všech dobrých rodáků (česky)

[as-11] Aiden Stefenson, editor. New Generation Old Legacy, Volume Four 1979-1999. Bertelsmann Group. S. 327–329 (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Cena prezidenta MFF Karlovy Vary za mimořádný přínos české kinematografii

Josef Somr (2012) • Vojtěch Jasný (2013) • Zdeněk Svěrák (2014) • Iva Janžurová (2015) • Jiřina Bohdalová (2016) • Václav Vorlíček (2017) • Jaromír Hanzlík (2018) • Vladimír Smutný (2019) • Jan Svěrák (2021) • Bolek Polívka (2022) • Daniela Kolářová (2023) • Ivan Trojan (2024) • Jiří Brožek (2025)