Stella Zázvorková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stella Zázvorková
Narození14. dubna 1922
Československo Praha
Úmrtí18. května 2005 (ve věku 83 let)
Česko Praha
Místo pohřbeníMotolský hřbitov
Manžel(ka)Miloš Kopecký (1950-1951)
RodičeJan Zázvorka
PříbuzníJan Zázvorka mladší bratr
Podpis
Stella Zázvorková – podpis
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
2001Babí léto
Dlouholetý umělecký přínos
2004
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hřbitov Motol – hrob herečky Stelly Zázvorkové.

Stella Zázvorková, provdaná Stella Kopecká (14. dubna 1922 Praha18. května 2005 Praha) byla česká herečka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v umělecké rodině. Její otec – architekt Jan Zázvorka – byl autorem Národního památníku na Vítkově. Její starší bratr Jan Zázvorka mladší se později stal filmovým a televizním scénografem a architektem. Její matka byla módní návrhářka a křestní jméno jí vybrala podle stejnojmenného sci-fi románu francouzského spisovatele Camille Flammariona. Od roku 1946 byla krátce provdána za herce Miloše Kopeckého. Jejich manželství vydrželo asi 1 rok, jejich dcera Jana spáchala v 18 letech sebevraždu, ona sama se už pak nevdala. Je pohřbena na hřbitově Motolského krematoria.

Byla řadovou členkou KSČ a roku 1977 podepsala Antichartu. Nicméně, dle slov pamětníků tak činila, stejně jako stovky dalších herců jen proto, aby měla klid a mohla hrát.[1] Mluvila několika jazyky včetně angličtiny a latiny.[2]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Absolvovala divadelní školu E. F. Buriana. Poté hrála v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a ve 40. letech se objevovala na pódiu divadla Větrník. V letech 1945–1948 hrála v Divadle satiry, později byla členkou Realistického divadla a Divadla E. F. Buriana. Jan Werich ji přijal v roce 1955 do Divadla ABC. Po připojení Divadla ABC k MDP dne 1. července 1962[3] se stala členkou Městských divadel pražských, kde působila pak až do roku 1990.[4]


Přehled angažmá[editovat | editovat zdroj]

Filmová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Nezapomenutelné jsou její filmové role. Objevovala se v titulech, které jsou dnes ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Diváci si pamatují její temperamentní ženy z filmů Anděl na horách, Pane, vy jste vdova!, Zítra to roztočíme, drahoušku…!, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, či role z nedávných let ve filmech Kolja, Pelíšky, Kytice a Babí léto.

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

  • 1968 Klapzubova jedenáctka (TV seriál) – role: hostinská Vejvodová
  • 1971 Fantom operety (TV seriál) – role: vdova Bártová
  • 1971 Klícka (TV filmová komedie) - role: Marie Kučerová
  • 1971 Exekuce (TV film) – role: Bartačka, správcová u Laputi
  • 1980 Arabela (TV seriál) - role: Věra Majerová
  • 1995 Život na zámku (TV seriál) – role: Andulka Šafářová

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 – Cena – Senior Prix za celoživotní uměleckou práci pro vybrané výkonné umělce;
  • 1996 – Nominována na Českého lva – za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Kolja;
  • 2000 – Cena Thálieza celoživotní mistrovství v činohře;
  • 2001 – Český levnejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto;
  • 2003 – Čestná cena ankety TýTý – uvedena do Dvorany slávy
  • 2003 – k 28. říjnu uděleno státní vyznamenání – Medaile Za zásluhy;
  • 2004 – Český lev – za dlouholetý umělecký přínos českému filmu;
  • 2006 – Česká televize uvedla v cyklu Příběhy slavných film Neřízená střela Stella (o jedné z nejvýraznějších hereček minulého století; délka 52 minut; režie L. Jablonská).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Veliké tajemství Stelly Zázvorkové: Měla být první prezidentkou?. www.bleskove.cz [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  2. ŠIMŮNEK, Petr. Zázvorková: Vždy jsem se chtěla proslavit. iDNES.cz [online]. 2002-12-22 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  3. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 22, ISBN 80-7243-121-8
  4. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 192, ISBN 80-7243-121-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Bošnakov: Hvězdy v Ringu, vyd. Renata film I., Praha, 1995, str. 181–7
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 244, 255
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 105, 385, 413
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 53, 95–6, 216, 375, 397, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 15, 37, 40, 49, 51, 55, 57, 62, 83, 96, 102–3, 107–8, 112, 116, 132, 150, 162–3, 173, 189
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 756. 
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 526, 529, 536, 538–9, 544, 631
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 808. 
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 19, 46, 86
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 582. 
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju…Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 96, 181, ISBN 80-85837-35-8
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 22–3, 43, 112, 115, 117, 128, 131, 148, 157, 160, 161, 192, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 225, 286, 316, 332, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]