Ondřej Suchý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ondřej Suchý
Ondrej suchy.jpg
Základní informace
Narození 16. září 1945 (75 let)
Praha
Povolání novinář, moderátor, spisovatel, textař
Příbuzná témata Jiří Suchý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Suchý (* 16. září 1945 v Praze) je český novinář, moderátor, spisovatel a textař, bratr Jiřího Suchého.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Učil se uměleckým truhlářem a začínal jako aranžér a reklamní výtvarník. V šedesátých letech pracoval v Čs. televizi Praha, ve Vysílání pro děti a mládež, zprvu jako asistent scény, též jako asistent režie, na pevný úvazek pak jako asistent produkce (do roku 1967).V roce 1962 spoluzakládal skupinu Crazy Boys společně s Láďou Štaidlem,Miki Volkem nebo Miroslavem Berkou, kde hrál na kontrabas.

V letech 19681970 byl redaktorem časopisu Sedmička (později Sedmička pionýrů), od roku 1971 volným novinářem. V letech 19781991 redigoval sobotní humoristickou přílohu deníku Svobodné Slovo, KVÍTKO. Od druhé poloviny šedesátých let začal psát o světě grotesky a zábavního průmyslu třicátých let. S časopisem Kino spolupracoval už od roku 1962 (až do jeho zániku). Byl též autorem mnoha televizních pořadů – například Kavárnička dříve narozených, Dům plný písniček, Malý televizní kabaret, Holky, kluci, komici aj. Je autorem přes 600 textů písní (od roku 1970 zastupovaným OSA, nyní členem OSA a 2. místopředsedou Hudební nadace OSA). V roce 1998 obdržel Zlatou desku Supraphonu za výběr a sestavu MC/CD filmových písniček Rozvíjej se poupátko.

Miluje klauny a komiky – filmové, kabaretní, cirkusové - a v současné době se intenzivně zabývá dokumentováním historie českého populárního umění v letech čtyřicátých, padesátých a šedesátých. Nejvíce si považuje toho, že se mohl seznámit a spřátelit s arménským klaunem a mimem Leonidem Jengibarovem, švýcarským klaunem a mimem Dimitrim a s velikány české filmové a divadelní komedie Janem Werichem a Oldřichem Novým.

Působení v rozhlase[editovat | editovat zdroj]

S Československým rozhlasem začal spolupracovat v Plzni v roce 1962.

V letech 1992 až 2008 uváděl zábavný rozhlasový týdeník Pro padesátníky, plus mínus padesát, později pod názvem Padesátník za korunu, který se skládal ze starších písniček, scének, monologů, anekdot a estrádních výstupů po roce 1940.[1]

V letech 1997 až 2019 připravoval pro Český rozhlas zábavná talkshow natáčená za účasti publika v šemanovickém centru Nostalgická myš. Pořad se poprvé vysílal 13. června 1997 pod názvem Nostalgické muzeum zábavy, který se v průběhu let několikrát pozměnil (Malé nostalgické muzeum zábavy, Evropské muzeum zábavy, Strakaté muzeum zábavy).[2]

Od března 2013 do března 2019 uváděl pořad Bazárek pro pamětníky' se zvukovými záznamy osobností z filmů pro pamětníky, hlavně nežijících nebo zapomenutých zpěváků a komiků.[3]

Za svou tvorbu obdržel v roce 1993 Prix Bohemia Radio a v roce 1999 Národní cenu Prix Bohemia Radio.

Knižní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Vydal na několik desítky knih, např.

Spolupracoval také na memoárech Ljuby Hermanové, Felixe Holzmanna, Svatopluka Beneše (pro časopis Kino), Hany Vítové (pro přílohu Svob.Slova) a Rudolfu Cortésovi (spolu s jeho dcerou Dášou Cortésovou).

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]